蜜桃交友

Hledejte

Kongres o etick?ch otázkách umělé inteligence Kongres o etick?ch otázkách umělé inteligence 

Petr?v nástupce vyzval k utvá?ení algoritmické etiky

Pape?ská akademie pro ?ivot dnes zakon?ila t?ídenní workshop věnovan? humanizaci umělé inteligence, jeho? se zú?astnili v?znamní politi?tí p?edstavitelé a zástupci p?edních světov?ch IT firem (od p?edsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho p?es generálního ?editele FAO, Qu Donguya po p?edsedu Microsoftu, Brada Smitha, a zastupujícího v?konného ?editele IBM, Johna Kellyho III.), kte?í podepsali etickou v?zvu, upozorňující firmy na ú?inky technologií spojen?ch s umělou inteligencí, na p?ípadná rizika a mo?nosti kontroly, a to té? na v?chovné rovině.

Obsáhlou promluvu pape?e Franti?ka ú?astník?m workshopu p?e?etl p?edseda Pape?ské akademie pro ?ivot, arcibiskup Vincenzo Paglia. Svatý otec se v ní nejprve věnuje zevrubnému výkladu dne?ní ?digitální galaxie“ a zejména umělé inteligence, její? u?ití vyvolává hluboké epochální změny.

Digitální inovace se toti? dotýká v?ech aspekt? ?ivota, jak osobních, tak spole?enských. Ovlivňuje na?e chápání světa i sebe samých. Stále ?astěji zasahuje do na?í ?innosti a dokonce do rozhodování, ?ím? proměňuje na?e my?lení a chování. Rozhodnutí, v?etně těch nejd?le?itěj?ích v oblasti léka?ství, ekonomiky a sociálních otázek, jsou dnes výsledkem lidské v?le a ?ady algoritm?. Osobní úkon se tak ocitá v bodě, v něm? se sbíhá ryze lidský p?ístup a automatický výpo?et, tak?e je stále slo?itěj?í pochopit jeho p?edmět, p?edvídat jeho ú?inky a definovat r?zné typy odpovědnosti, podotýká ?ímský biskup.

Pape? p?ipou?tí, ?e lidstvo ve svých dějinách ji? za?ilo obdobné p?evratné změny, související s r?znými objevy a vynálezy, av?ak dnes se stírají d?íve jasně rozli?itelné hranice mezi organickou a anorganickou hmotou, realitou a virtuálním prostorem, stabilní identitou a propojenými událostmi. Digitální epocha mění zp?sob, jakým vnímáme prostor, ?as i vlastní tělo. Expanze jako by neznala hranic, zatímco p?eva?ujícím mě?ítkem sdru?ování se stává uniformita. Stále obtí?něji rozpoznáváme a doceňujeme r?znorodost, popisuje Franti?ek:

Na sociálně-hospodá?ské úrovni se z u?ivatel? ?asto stávají pouzí ?spot?ebitelé“, otro?ící soukromým zájm?m soust?eděným do nemnoha rukou. Z digitálních stop zanechaných po internetu algoritmy, mnohdy bez na?eho vědomí, vyvozují údaje, které umo?ňují kontrolu na?ich du?evních a vztahových návyk? a uplatňují se ke komer?ním a politickým ú?el?m. Tato nesouměrnost, kdy pár jedinc? ví v?echno o celé populaci, kde?to my o nich nevíme nic, otupuje kritické my?lení a vědomý výkon vlastní svobody. Propastně se prohlubuje nerovnost, poznání a bohatství se hromadí v rukou několika jedinc?, a to v?e vytvá?í vá?né riziko pro demokratické spole?nosti, varuje Petr?v nástupce.

Av?ak tato nebezpe?í nesmí zakrýt obrovský potenciál, který nám nové technologie nabízejí, dodává vzápětí. Máme je pojímat jako Bo?í dar, tedy jako zdroj mo?ného dobra, zd?ra?ňuje pape? a p?echází k hlavní náplni vatikánského sympozia, tedy vyu?ití umělé inteligence v biologii a medicíně. Tento rozvoj, upozorňuje Franti?ek, vná?í hluboké změny do na?eho nakládání s ?ivými bytostmi a náhledu na ?ivot samý, který v?ak, vyzdvihuje pape?, je nutné chránit a podporovat nejenom v jeho biologické dimenzi, ale té? v jeho neumen?itelné biografické kvalitě.

Souvzta?nost a ucelenost ?itého a pro?itého ?ivota nelze odstranit pouhým ideologickým kalkulem, zalo?eným na udr?itelnosti náklad?, naléhá pape? v Evropě, která stále více up?ednostňuje eutanazii a asistovanou sebevra?du. Etické otázky, plynoucí ze zp?sobu, jakým nové elektronické p?ístroje mohou ?disponovat“ narozením a osudem lidí, po?adují, abychom se opětovně zasadili o lidskou kvalitu celých dějin spole?ného ?ití.

Franti?ek navrhuje trojí postup p?i ?e?ení analyzovaných jev?: v prvé ?adě doporu?uje dialog s vědou, pr?myslem a politikou. Církev toti? nemá p?edem dané odpovědi na nové otázky, které jí klade dne?ní doba. Má se tedy dotazovat sama sebe, aby jí Slovo a tradice pomohly v interpretaci jev? sou?asného světa, zároveň se v?ak nesmí bránit spole?né reflexi, zahrnující ve?kerou lidskou rodinu jako celek. Za druhé pape? vybízí k rozsáhlé výchovné akci. Nesta?í výchova ke správnému nakládání s novými technologiemi, které nejsou neutrálními nástroji, proto?e utvá?ejí svět a zasahují do svědomí na hodnotové úrovni. Je zapot?ebí, aby výchova poskytla silnou motivaci k hledání obecného dobra, by? z toho neplynou okam?ité výhody. A kone?ně t?etí pape?ova výzva smě?uje k vytvo?ení kontrolních mechanism?, zalo?ených na principech sociální nauky církve – tedy d?stojnosti ?lověka, spravedlnosti, subsidiaritě a solidaritě – a na lidských právech. Pouze takto m??e vzniknout nová algoritmická etika – algoretika, uzavírá pape? Franti?ek, zalo?ená na etice, výchově a právu, její? sou?ástí je rovně? dne?ní

(jag)

28. února 2020, 13:31