蜜桃交友

V neděli ve?er za?ala 27. apo?tolská cesta pape?e Franti?ka do hlavního města Spojených arabských emirát? pod franti?kánským mottem ?U?iň mne nástrojem svého pokoje“, které dnes na prvních stránkách cituje vět?ina tamních deník? (Gulf News, Khaleey Times). Petr?v nástupce p?ijel do Perského zálivu jako v?bec první pape? v dějinách, aby se zú?astnil mezinábo?enské konference a povzbudil tamní katolické spole?enství, a to osm století po setkání svatého Franti?ka z Assisi se sultánem al-Malikem al-Kāmilem.

Ad 1. ?Jsme nej??astněj?í lidé na zemi, proto?e jste tady“, p?ivítal ?ímského hosta na leti?ti emirátský korunní princ, ?ejch Zájid al Nahján. Spolu s ním pape?e pozdravil vrchní imám egyptské univerzity Al Azhar, Ahmed al Tajíb, který se s Franti?kem setkává ji? popáté a doprovází jej během pobytu. Spole?ně s ním je té? ubytován ve vládní rezidenci Mushrif Palace, vzhledem k tomu, ?e v Abú Dhábí není pape?ské zastupitelství a apo?tolský nuncius sem dojí?dí z Kuvajtu.  Oficiální ve?ejné uvítání vatikánské delegace se nicméně konalo dnes v pravé poledne v nedávno dostavěném (2017) prezidentském paláci, rozlehlém komplexu sněhobílých budov, nad ním? se vypíná sedmdesát kupolí. Pape? Franti?ek pozdravil ?adu p?edstavitel? federálního státu a poté zhruba dvacet minut soukromě hovo?il s korunním princem.

Odpolední program zahájila náv?těva velké me?ity ?ejcha Zajda (Zájida), jedné z největ?ích me?it světa, pojmenované po zakladateli a prvním prezidentovi Spojených arabských emirát?, jeho? tělo odpo?ívá v p?ilehlém mauzoleu. Stavba, která m??e pojmout a? ?ty?icet tisíc lidí, se kromě své monumentálnosti ?i nákladnosti pou?itého materiálu a výzdoby vyzna?uje několika světovými rekordy, po?ínaje největ?ím kobercem na světě po ob?í lustr z pravého zlata a k?i??álu. V rámci architektonického komplexu nicméně najdeme také knihovnu a kulturní centrum, které nabízí vzdělávací a turistické programy. Pape?e Franti?ka v me?itě o?ekávali t?i emirát?tí minist?i – zahrani?ních věcí, kultury a tolerance, co? je nedávno z?ízený ú?ad v rámci leto?ního Roku tolerance, který Emiráty vyhlásily. ?ímský biskup se v me?itě asi na p?l hodiny soukromě setkal s ?estadvaceti?lennou Radou star?ích, nezávislou muslimskou organizací, sídlící v Abú Dhábí, a poté se odebral do Zakladatelova památníku, který popisuje ?ivot a dědictví zesnulého ?ejcha Zajda.

Na tomto místě od neděle probíhá mezinábo?enský kongres o bratrství, jeho? se ú?astní asi 700 pozvaných osobností r?zných vyznání. Konference se zamě?uje na trojici témat: ?Principy mezilidského bratrství“, ?Spole?ná odpovědnost za dosa?ení mezilidského bratrství“ a ?Mezilidské bratrství jako výzva a p?íle?itost“. Na její dne?ní odpolední program, který zahájili emirátský korunní princ, dále viceprezident a premiér, Mohammed bin Ra?ín al Maktúm, a vrchní imám Al Azhar, byli pozváni také státní p?edstavitelé hostitelské země, jeliko? je pape? Franti?ek v rámci krátkodobé cesty nepozdravil odděleně. P?ítomen byl diplomatický sbor p?i Spojených arabských emirátech. Mezi ú?astníky byl egyptský prezident Al Sisi nebo marinotský patriarcha, kardinál  Bechara Rai a dal?í vysocí státní a nábo?en?tí p?edstavitelé r?zných zemí Blízkého východu.

Ad 2. Petr?v nástupce ve své promluvě vy?el z loga apo?tolské cesty, holubice s olivovou ratolestí, které odkazuje k p?íběhu o potopě a záchraně, p?ítomnému v r?zných nábo?enských tradicích. Také dnes je ve jménu Bo?ím zapot?ebí, abychom kv?li uchování míru nastoupili spole?ně jako jedna rodina do archy, která doká?e brázdit mo?e v bou?ích světa, do archy bratrství, zd?raznil pape?.

?Východiskem je uznání, ?e B?h je p?vodcem jediné lidské rodiny. (...) Nelze ctít Stvo?itele, ani? bychom opatrovali posvátnost ka?dého ?lověka a ka?dého lidského ?ivota. Ka?dý je v Bo?ích o?ích stejně cenný. On toti? nepohlí?í na lidskou rodinu s vybíravostí, která vylu?uje, nýbr? s p?ejícností, která objímá. P?iznat proto ka?dému ?lověku tatá? práva znamená oslavit na zemi Bo?í jméno. Ve jménu Boha Stvo?itele je tedy t?eba bez váhání odsoudit jakoukoli formu násilí, proto?e jde o záva?nou profanaci Bo?ího jména, u?ívá-li se k ospravedlňování nenávisti a násilí proti bratrovi. Neexistuje násilí, které by se dalo nábo?ensky ospravedlnit.

Nep?ítelem bratrství je individualismus, který se projevuje v?lí prosazovat sebe a svoji skupinu nad ty ostatní. Je to lé?ka, která ohro?uje v?echny aspekty ?ivota, dokonce i tu  nejvzne?eněj?í a vrozenou lidskou výsadu, toti? otev?enost v??i transcendenci a religiozitu. Opravdová religiozita spo?ívá v lásce k Bohu z celého srdce a k bli?nímu jako k sobě. Nábo?enské jednání se proto pot?ebuje neustálé o?i??ovat od opětovně se vyno?ujícího poku?ení pova?ovat druhé za nep?átele a protivníky. Ka?dé krédo je povoláno p?ekonávat rozpor mezi p?áteli a nep?áteli, aby si osvojilo nebeskou perspektivu, je? lidi pojímá bez privilegování a diskriminací.

Rád bych proto ocenil nasazení této země za sná?enlivost, zaru?ování svobody nábo?enského kultu a odmítání extremismu a nenávisti. Pokud se prosazuje základní svoboda vyznávání vlastního kréda, co? je vnit?ní po?adavek k realizaci ?lověka, zároveň se tak bdí nad tím, aby nábo?enství nebylo pou?íváno ú?elově a vyhnulo se riziku, ?e svolením k násilí a terorismu pop?e sebe samo.

Bratrství zajisté ?také zahrnuje mnohotvárnost a r?znost, jaká se nachází mezi sourozenci, t?eba?e jsou spojeni svým zrozením a mají tuté? p?irozenost a d?stojnost“ (Poselství ke 厂惫ě迟ovému dni míru 2015, 2). Nábo?enská pluralita je toho výrazem. Správný postoj v tomto kontextu není násilná uniformita, ani smí?livý synkretismus. Jako vě?ící jsme povoláni usilovat o stejnou d?stojnost pro v?echny ve jménu Milosrdného, který nás stvo?il a v jeho? jménu je t?eba hledat skladbu kontrast? a bratrství v r?znosti. Chtěl bych tady zd?raznit p?esvěd?ení katolické církve: ?Nem??eme se v?ak obracet v modlitbě k Bohu, Otci v?ech, jestli?e odmítáme chovat se bratrsky k některým lidem, stvo?eným podle Bo?ího obrazu“ (Nostra aetate, 5).

Po úvodní úvaze nad povahou bratrství se pape? Franti?ek zamý?lel nad tím, jak tento postoj konkrétně uskute?ňovat v lidské rodině a za jakého p?ínosu nábo?enství. Jako v ka?dé rodině, poznamenal, se tak děje pomocí ka?dodenního dialogu. Ten p?edpokládá vlastní identitu, které se není nutné z?íkat, abychom se druhému zalíbili.

?Sou?asně v?ak po?aduje odvahu v??i jinakosti, co? obná?í plné uznání  druhého a jeho svobody a následný závazek zasadit se o to, aby jeho základní práva byla v?dycky, v?ude a kýmkoli dodr?ována. Bez svobody toti? nelze být dětmi lidské rodiny, nýbr? jen otroky. Zd?raznit chci nábo?enskou svobodu. Ta se neomezuje pouze na svobodu kultu, ale spat?uje v druhém opravdu bratra, syna tého? lidství, kterému B?h dává svobodu, a proto ho ?ádná instituce nesmí k ni?emu nutit, ani v Bo?ím jménu. Odvaha v??i jinakosti je du?í dialogu, zakládajícího se na up?ímnosti úmysl?. Dialogu toti? ?kodí p?etvá?ka, skrze ní? nar?stá odstup a podez?ení. Nelze hlásat bratrství a pak mu jednáním proti?e?it“.

Varoval pape? slovy, která se mezi ?ádky dotkla pod?adného postavení mnoha zahrani?ních pracujících ve Spojených arabských emirátech, kte?í nejsou plnoprávnými státními ob?any. ?ímský biskup pak poukázal na úlohu modlitby, která posiluje bratrství, pokud se koná srdem. Je tudí? prvním krokem v mezinábo?enském dialogu, zd?raznil Franti?ek a vrátil se zpět k úvodnímu obrazu holubice. Stejně jako ona se mírová budoucnost nese na dvou k?ídlech, jimi? jsou výchova a spravedlnost.

?Výchova – latinsky vytáhnout, vyvést – znamená odkrýt cenné du?evní zdroje. Je útě?né konstatovat, ?e se v této zemi investuje nejenom do tě?by surovinových zdroj?, ale také zdroj? srdce, do výchovy mláde?e. To je snaha, která, jak vě?ím, bude pokra?ovat a roz?i?ovat se i jinde. Také výchova probíhá ve vztahu, ve vzájemnosti. Známou maximu ?poznej sám sebe“ musíme doplnit o druhou, která praví: ?poznej bratra“, jeho dějiny, kulturu a víru, proto?e neexistuje pravé poznání sebe bez poznání druhého. (...) Investice do kultury vedou k poklesu nenávisti a nár?stu civilizovanosti a prosperity. Výchova a násilí jsou v nep?ímé úmě?e“.

Spravedlnost je druhým k?ídlem míru, pokra?oval pape? Franti?ek, a proto nelze vě?it v Boha a nesna?it se uplatňovat spravedlnost v??i v?em. Spravedlnost se ov?em také úzce vá?e k míru, podle výroku proroka Izaiá?e »Spravedlnost vytvo?í pokoj« (Iz 32,17).

?Pokoj zmírá, odlu?uje-li se od spravedlnosti, ale spravedlnost je fale?ná, pokud není v?eobecná. Spravedlnost ur?ená pouze p?íbuzným, krajan?m a vě?ícím té?e víry je kulhající spravedlnost, p?edstíraná spravedlnost. Nábo?enství mají také úkol p?ipomínat, ?e chtivost zisku ?iní srdce nete?ným a ?e nyněj?í zákony trhu, po?adující v?echno a hned, nenapomáhají setkání, dialogu, rodině a podstatným dimenzím ?ivota, je? vy?adují ?as a trpělivost. Ké? by nábo?enství byla hlasem těch posledních, kte?í jsou brat?i, nikoli statistiky; ké? by stála na straně chudých; bděla na strá?i bratrství v temnotě konflitk? a ostra?itě upozorňovala lidstvo, aby nezavíralo o?i p?ed nespravedlnostmi a nikdy se nevzdávalo p?ed ?etnými dramaty světa“.

P?ipomínal Franti?ek na mezinábo?enské konferenci. V závěru své promluvy se inspiroval obrazem pou?tě, která obklopuje lesk emirátských metropolí.  Toto kdysi nehostinné místo za?ívá nebývalou prosperitu a poskytuje práci lidem mnoha r?zných národ?, ov?em jeho trvalý rozkvět to nezaru?uje, upozornil ?ímský biskup.

?Nep?ítelem bratrství je individualismus a p?eká?kou rozvoje lhostejnost, která obrací kvetoucí louky v pusté pláně. ?istě utilitaristický rozvoj toti? neumo?ní skute?ný a trvalý pokrok. Jedině integrální a soudr?ný rozvoj skýtá budoucnost hodnou ?lověka. Lhostejnost brání vidět za ziskem lidské spole?enství a bratra za prací, kterou koná. Lhostejnost toti? nehledí k zít?ku; nestará se budoucnost stvo?ení, nepe?uje o d?stojnost cizince a budoucnost dětí“.

Pape? Franti?ek zakon?il výzvou adresovanou ostatním zemím na Arabském poloostrově, poté, co ocenil respekt, toleranci a svobodu nábo?enského kultu v emirátské federaci.

?P?ál bych si, aby nejenom tady, ale v celém milovaném a neuralgickém blízkovýchodním regionu nastaly konkrétní p?íle?itosti k setkávání;ve spole?nostech, kde by lidé r?zných nábo?enství měli toté? právo na ob?anství a kde by právo na existenci bylo upíráno jedině násilí v ka?dé jeho formě.

Bratrské sou?ití, zalo?ené na výchově a spravedlnosti; lidský rozvoj budovaný na p?ívětivé inkluzi a právech ka?dého – to jsou semena pokoje, kterým jsou nábo?enství povolána dát vzr?st. Je na nich, jako snad nikdy d?íve, aby v těchto delikátních dějinných okolnostech splnila úkol, který ji? nesnese odkladu, toti? aktivně p?ispět k demilitarizaci lidského srdce. Honba za zbrojením, roz?i?ování sfér vlastního vlivu a agresivní politika na úkor druhých nikdy nep?inesou stabilitu. Válka neumí vytvo?it nic jiného ne? bídu, zbraně nic jiného ne? smrt!

Lidské bratrství od nás, nábo?enských p?edstavitel?, vy?aduje povinnost zbavit slovo ?válka“ jakéhokoli nádechu schvalování. Vra?me mu jeho ubohou krutost. Neblahé d?sledky války máme p?ed svýma o?ima. Myslím zejména na Jemen, Sýrii, Irák a Libyi. Postavme se, brat?i, v jediné lidské rodině proti logice ozbrojené moci, proti zpeně?ování vztah?, ozbrojování hranic, stavění zdí, uml?ování chudých – tomu v?emu odporujme jemnou silou modlitby a ka?dodenní snahou o dialog“.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY je 

Ad 3. Vrcholem pape?ovy náv?těvy na Arabském polostrově je nepochybně k?es?ansko-muslimský dokument, který na mezinábo?enském kongresu v Abú Dhábí podepsal za katolickou církev pape? Franti?ek a nejvy??í věrou?ná autorita sunnitského islámu, vrchní imám univerzity Al Azhar, Ahmed Al Tajíb. Spole?ný dokument nazvaný  s podtitulkem ?za světový mír a spole?né sou?ití“, který byl na mezinábo?enském kongresu celý p?e?ten, je významným historickým milníkem, pokud jde o uznání nábo?enské svobody a odmítnutí jakéhokoli nábo?enského ospravedlňování násilí. Pětistránkový dokument podává d?kladnou analýzu globálního lidského sou?ití, ale i konkrétní podmínky jeho kultivace směrem k v?elidskému bratrství, je? plyne z víry v jediného Boha Stvo?itele.

Pape? ve svojí promluvě na zmíněném kongresu citoval z tohoto dokumentu t?i pasá?e:

?Nikdo nesmí ú?elově zacházet s nábo?enstvím s cílem podněcovat nenávist, násilí, extrémismus a slepý fanatismus... [anebo] pou?ívat Bo?í jméno k ospravedlnění vra?edných skutk?, vyhnanství, terorismu a útlaku.“

?Svoboda je právem ka?dého ?lověka: ka?dý po?ívá svobody vyznání, my?lení, vyjad?ování a jednání. Pluralismus a rozdílnost nábo?enství, barvy pleti, pohlaví, rasy a jazyka jsou výrazem moudrosti bo?ské v?le, s ní? B?h stvo?il lidské bytosti. Tato bo?ská Moudrost je p?vod, od něho? se odvozuje právo na svobodu vyznání a svobodu být odli?ní“.

?Spravedlnost zalo?ená na milosrdenství je cestou, kterou je t?eba se ubírat, aby se dosáhlo d?stojného ?ivota, na které má právo ka?dá lidská bytost.“

PLNÉ ZN?NÍ spole?ného dokumentu je 

Mezinábo?enským setkáním se první den pape?ovy náv?těvy v Abú Dhábí skon?il. Zítra bude slou?it eucharistii na stadionu, který pojme p?ibli?ně 100 tisíc lidí. Katolík? ?ije v Emirátech bezmála milion.

(RaVat)