蜜桃交友

Stefan Mückl

Max Josef Metzger pocházel z katolické rodiny, ale vyr?stal v oblasti s protestantskou vět?inou. V roce 1905 vstoupil do seminá?e ve Freiburgu im Breisgau a zahájil teologická studia, v nich? pokra?oval v roce 1908 ve ?výcarském Fribourgu, kde o dva roky později získal doktorát teologie s brilantní prací z církevních dějin. Po vysvěcení na kněze 5. ?ervence 1911 nepokra?oval v akademické karié?e, ale věnoval se farní pastoraci.

Po vypuknutí první světové války v roce 1914 narukoval a stal se vojenským kaplanem na frontě ve Francii. Ji? po roce musel kv?li vá?ným zdravotním problém?m slu?bu opustit. Po návratu z fronty se stal p?esvěd?eným a radikálním pacifistou, který se v rozporu se stále p?evládajícím vále?ným nad?ením vá?nivě zasazoval o mír a porozumění mezi národy. Dobrých deset let byl centrem jeho aktivit ?týrský Hradec, hlavní město ?týrska. V roce 1917 vypracoval ?Mezinárodní nábo?enský program pro mír“, který zaslal pape?i Benediktu XV., který se v srpnu tého? roku obrátil na vál?ící mocnosti se svou dramatickou výzvou, v ní? zd?raznil základní prvky spravedlivého míru, na ně? se odvolával i Metzger: platnost mezinárodního práva, odzbrojení a závaznou arbitrá?.

V roce 1917 Metzger zalo?il ?厂惫ě迟ové mírové dílo Bílého k?í?e“, z něho? se o dva roky později zrodila ?Misioná?ská spole?nost Bílého k?í?e“. V ní tento kněz spojil anga?ovanost za mír, mezinárodní porozumění a odzbrojení s tzv. hnutím za mír.

Jeho anga?ovanost a práce byly pr?kopnické: spolupráce dal?ích kně?í a laik? na plný úvazek v jeho apo?tolátu byla novátorská vzhledem k tomu, ?e Katolická akce je?tě nebyla zalo?ena a Charita teprve vznikala. Misioná?skou spole?nost lze tedy klasifikovat jako bratrské spole?enství na katolickém základě s výrazným d?razem na sociální a charitativní apo?tolát. V roce 1927 p?ijala název Christkönigsgesellschaft (Societas Christi Regis), ?ím? se spojila s Piem XI., který si pro sv?j pontifikát zvolil heslo Pax Christi in regno Christi a v roce 1925 ustanovil slavnost Krista Krále. Max Josef Metzger pro sebe p?ijal jméno bratr Paulus. Potí?e ve ?týrském Hradci v?ak pro něj za?aly být p?íli? velké: krátce po p?ejmenování Spole?nosti p?enesl její sídlo do Meitingenu v augsburské diecézi a vrátil se do Německa. Po ?Machtergreifung“ národních socialist? v roce 1933 byl Metzger brzy pova?ován za podvratného nep?ítele re?imu, a proto byl v lednu 1934 a listopadu 1939 krátce vězněn.

Metzger se v?ak nenechal zastra?it, naopak své anga?má je?tě zintenzivnil. Na p?elomu let 1938/39, kdy se ji? rýsovala nová velká válka, zalo?il bratrstvo ?Una Sancta“, rovně? se sídlem v Meitingenu, v něm? se katolíci i nekatolíci spole?ně modlili za jednotu k?es?an?. V roce 1940 se p?estěhoval do Berlína a pokra?oval ve svém anga?má za mír a ekumenismus.

Oproti svému o?ekávání jej ?ivot v hlavním městě vystavil zvý?enému dohledu. Gestapu se poda?ilo infiltrovat do jeho organizace svého agenta. Metzger bez jakéhokoli podez?ení p?edal memorandum, v něm? shrnul své p?edstavy o budoucím demokratickém uspo?ádání Německa, domnělé sympatizantce, ?védce s vále?ným cestovním povolením, aby ho p?edala luteránskému biskupovi v Uppsale, Erlingu Eidemovi. Dokument se v?ak nikdy nedostal k adresátovi, ale na gestapo. Metzger byl zat?en a podroben fingovanému procesu p?ed nacistickým Volksgerichtshofem. Po sly?ení trvajícím pouhých 70 minut, jemu? p?edsedal nechvalně proslulý Roland Freisler, který se ani p?i této p?íle?itosti neopomněl na ob?alovaném ?vy?ádit“, byl Metzger 14. ?íjna 1943 odsouzen k trestu smrti jako ?hanebný zrádce lidu“. Krátce poté byl p?evezen do cely smrti věznice Brandenburg-Görden, kde strávil následujících ?est měsíc? na pouhých osmi metrech ?tvere?ních ve dne v noci spoutaný v poutech.

Dne 17. dubna 1944 byl s dvouhodinovým p?edstihem informován o chystané popravě gilotinou. To mu ponechalo dostatek ?asu na napsání dvou dopis? na rozlou?enou ?len?m Societas Christi Regis. Jsou to skute?ně p?sobivé dokumenty, z nich? vyplývá jeho p?ipravenost polo?it ?ivot za Krista. V jednom z nich stojí: ?Pán mě nyní ?ádá o obě? mého ?ivota. Vyslovuji své radostné ano jako odpově? na jeho v?li. Obětoval jsem mu sv?j ?ivot za mír ve světě a jednotu církve. On jej chce mít. Ké? mu po?ehná!“ Později kat ?ekl vězeňskému kaplanovi, který Maxi Josefovi podával viatikum: ?Nikdy jsem neviděl ?lověka, který by ?el na smrt s tak plně osvícenýma o?ima jako tento katolický kněz“.

P?ekvapivě ú?ady vydaly jeho ostatky k poh?bení (a nezpopelnily je, jak tomu obvykle bývalo). To mělo za následek, ?e mu?edník byl poh?ben nejprve v Braniborsku a poté v Berlíně. V roce 1968 byly jeho ostatky p?eneseny do Meitingenu, sídla dne?ního Institutu Krista Krále, který byl v roce 1969 uznán jako sekulární institut s diecézním právem.

* Autor je postulátor beatifika?ní kauzy, profesor Pape?ské univerzity Svatého K?í?e