蜜桃交友

ANDREA TORNIELLI

K艡es钮anství není filozofie, idea, p艡íru膷ka morálních pravidel. K艡es钮anství je událost protkaná ú啪asem a tvá艡emi. Ve Vanimu a poté v odlehlé vesnici Baro jsme toho v parném ned臎lním odpoledni byli op臎t sv臎dky. Ve tvá艡ích Miguela De la Calleho, Martína Prada a Tomáse Ravaioliho, argentinských misioná艡暖 Vt臎leného Slova, kte艡í radostn臎 tráví sv暖j 啪ivot hlásáním evangelia na periferii sv臎ta, v této krásné zemi, která má barvy obraz暖 Paula Gauguina, byl vid臎t údiv a vd臎膷nost. Údiv a vd臎膷nost se zra膷ily i ve Franti拧kov臎 tvá艡i, který ve svých tém臎艡 88 letech, upoután na invalidní vozík, nastoupil do letounu australského letectva Hercules C130 s balí膷ky pomoci a dary, aby zavr拧il sv暖j deset let uchovávaný sen: být zde, s nimi, a obejmout pohledem a rukama starého jezuitského otce, který se stal univerzálním pastý艡em, tyto 拧钮astné mu啪e, oble膷ené v bílém jako on sám, a p艡edev拧ím jejich lid. Lid, který se nau膷il poznávat Matku Je啪í拧ovu z tvá艡e 鈥濵ama Luján鈥�, patronky Argentiny.

Bylo t艡eba vid臎t pape啪e Franti拧ka, jak sedí v malém sále d艡ev臎ného domku zakrytého moskytiérou, kde misioná艡i bydlí, a popíjí maté, sedíc vedle nich, hned poté, co se na n臎j sesypal zástup mu啪暖, 啪en a d臎tí v pestrobarevných 拧atech, pokrytých n臎kolika pe艡í膷ky nebo slámou, s pestrobarevnými t臎ly. Petr暖v nástupce je ji啪 léta v kontaktu se svými krajany, kte艡í vydávají sv臎dectví o bezpodmíne膷né lásce Boha Je啪í拧e Krista mezi t臎mito lidmi. Zejména s jedním z nich, otcem Martínem. Mladý misioná艡 v膷era nem臎l slov, aby pod臎koval svému p艡íteli, který se vzep艡el v拧emu a v拧em, aby zde mohl být alespo艌 n臎kolik hodin a na vlastní o膷i vid臎t podívanou na rodící se církev a tisíce jejích výzev pro啪ívaných s radostí.

Ve Vanimu a Baro není o problémy nouze. Lidé 啪ijí v nejistot臎, bez tekoucí vody a elekt艡iny, lék暖 je málo. Násilí, kmenové sou啪ití a vyko艡is钮ování obrovského nerostného a d艡eva艡ského bohatství nadnárodními spole膷nostmi jsou realitou. Otcové Vt臎leného slova na tomto pob艡e啪í Tichého oceánu sev艡eném mezi d啪unglí a korálovým útesem dali v roce 2018 vzniknout smy膷covému orchestru slo啪enému z d臎tí a mladých lidí. V tun臎 balík暖, které pape啪 vezl ve vojenském letadle, byly také housle a violoncella. Franti拧ek, 拧钮astný jako dít臎, si mohl poslechnout n臎kolik skladeb. P艡i pohledu na tuto scénu si 膷lov臎k nem暖啪e nevzpomenout na zázrak reducciones, domorodé vesnice v Paraguayi organizované jezuity, s jejich 拧kolami zp臎vu, jejich啪 ozv臎ny z暖stávají v u膷ebnicích d臎jepisu a scénách z filmu 鈥濵isie鈥�. Drobné výhonky evangelia, které ti拧e klí膷í mezi kulturami p艡edk暖 a ozývají se n臎hou, blízkostí, soucitem, bezpodmíne膷nou láskou k posledním a zapomenutým. 沤ivoty darované z lásky do poslední kapky. Radost ve tvá艡ích starých lidí a mnoha usm臎vavých d臎tí. Radost ve sluncem a potem zalitých tvá艡ích misioná艡暖, kte艡í dnes oblékli bílé hábity, aby p艡ivítali svého p艡ítele, 艡ímského biskupa. Radost ve tvá艡i Franti拧ka, který nastupuje zp臎t do vojenského letadla C130, ale nejrad臎ji by zde z暖stal.