K?es?anství jako p?íběh tvá?í
ANDREA TORNIELLI
K?es?anství není filozofie, idea, p?íru?ka morálních pravidel. K?es?anství je událost protkaná ú?asem a tvá?emi. Ve Vanimu a poté v odlehlé vesnici Baro jsme toho v parném nedělním odpoledni byli opět svědky. Ve tvá?ích Miguela De la Calleho, Martína Prada a Tomáse Ravaioliho, argentinských misioná?? Vtěleného Slova, kte?í radostně tráví sv?j ?ivot hlásáním evangelia na periferii světa, v této krásné zemi, která má barvy obraz? Paula Gauguina, byl vidět údiv a vdě?nost. Údiv a vdě?nost se zra?ily i ve Franti?kově tvá?i, který ve svých témě? 88 letech, upoután na invalidní vozík, nastoupil do letounu australského letectva Hercules C130 s balí?ky pomoci a dary, aby zavr?il sv?j deset let uchovávaný sen: být zde, s nimi, a obejmout pohledem a rukama starého jezuitského otce, který se stal univerzálním pastý?em, tyto ??astné mu?e, oble?ené v bílém jako on sám, a p?edev?ím jejich lid. Lid, který se nau?il poznávat Matku Je?í?ovu z tvá?e ?Mama Luján“, patronky Argentiny.
Bylo t?eba vidět pape?e Franti?ka, jak sedí v malém sále d?evěného domku zakrytého moskytiérou, kde misioná?i bydlí, a popíjí maté, sedíc vedle nich, hned poté, co se na něj sesypal zástup mu??, ?en a dětí v pestrobarevných ?atech, pokrytých několika pe?í?ky nebo slámou, s pestrobarevnými těly. Petr?v nástupce je ji? léta v kontaktu se svými krajany, kte?í vydávají svědectví o bezpodmíne?né lásce Boha Je?í?e Krista mezi těmito lidmi. Zejména s jedním z nich, otcem Martínem. Mladý misioná? v?era neměl slov, aby poděkoval svému p?íteli, který se vzep?el v?emu a v?em, aby zde mohl být alespoň několik hodin a na vlastní o?i vidět podívanou na rodící se církev a tisíce jejích výzev pro?ívaných s radostí.
Ve Vanimu a Baro není o problémy nouze. Lidé ?ijí v nejistotě, bez tekoucí vody a elekt?iny, lék? je málo. Násilí, kmenové sou?ití a vyko?is?ování obrovského nerostného a d?eva?ského bohatství nadnárodními spole?nostmi jsou realitou. Otcové Vtěleného slova na tomto pob?e?í Tichého oceánu sev?eném mezi d?unglí a korálovým útesem dali v roce 2018 vzniknout smy?covému orchestru slo?enému z dětí a mladých lidí. V tuně balík?, které pape? vezl ve vojenském letadle, byly také housle a violoncella. Franti?ek, ??astný jako dítě, si mohl poslechnout několik skladeb. P?i pohledu na tuto scénu si ?lověk nem??e nevzpomenout na zázrak reducciones, domorodé vesnice v Paraguayi organizované jezuity, s jejich ?kolami zpěvu, jejich? ozvěny z?stávají v u?ebnicích dějepisu a scénách z filmu ?Misie“. Drobné výhonky evangelia, které ti?e klí?í mezi kulturami p?edk? a ozývají se něhou, blízkostí, soucitem, bezpodmíne?nou láskou k posledním a zapomenutým. ?ivoty darované z lásky do poslední kapky. Radost ve tvá?ích starých lidí a mnoha usměvavých dětí. Radost ve sluncem a potem zalitých tvá?ích misioná??, kte?í dnes oblékli bílé hábity, aby p?ivítali svého p?ítele, ?ímského biskupa. Radost ve tvá?i Franti?ka, který nastupuje zpět do vojenského letadla C130, ale nejraději by zde z?stal.
