蜜桃交友

Gianni Valente – agentura Fides

Izraelský jezuita a profesor biblistiky David Neuhaus se narodil v Jihoafrické republice německým ?idovským rodi??m, kte?í uprchli z Německa ve 30. letech 20. století. Otec David byl d?íve také patriarchálním viká?em latinského patriarchátu v Jeruzalémě pro katolíky ?idovského vyznání a pro migranty. V rozhovoru poskytnutém agentu?e Fides jmenovitě ozna?uje mnoho faktor?, které opět p?ispívají k prolévání nevinné krve a k bolesti v Je?í?ově zemi, a navazuje na .

Ot?e Davide, jaká je tato velikono?ní doba pro k?es?any ve Svaté zemi?

DAVID NEUHAUS: Leto?ní Velikonoce nejsou radostné. Nem??eme zapomenout na na?e bratry a sestry v Gaze, na Západním b?ehu Jordánu, v Izraeli. V?ude je p?íli? mnoho utrpení, p?íli? mnoho smrti a ni?ení. K nejsilněj?ím obraz?m leto?ních Velikonoc v?ak pat?ily obrazy k?es?an? v katolické farnosti Svaté rodiny v Gaze. S nezlomnou vytrvalostí a zá?ivou vírou slavili liturgie Svatého týdne a hlásali, ?e Kristus vstal z mrtvých. Chce to obrovskou odvahu stát na okraji zejícího hrobu, obklopeni troskami témě? p?l roku trvajícího bombardování, neúnavných vojenských útok? a realitou smrti, zkázy a lidského zoufalství, stínem hladu a nemocí, a volat: ?Vstal z mrtvých! Jeho prázdný hrob svěd?í o konci nadvlády smrti“. Odtud musíme i my posilovat svou naději, ?e temnota ustoupí ?ivotu, ?e smrt bude p?emo?ena, ?e nastane spravedlnost a mír.

P?ed několika měsíci bylo ?vojenské ?e?ení“, které p?ijal Izrael, prezentováno jako povinná volba k ?vymýcení Hamásu“ po masakru, který Hamás provedl 7. ?íjna. M??e být nyní to, co se děje v pásmu Gazy, je?tě ospravedlněno tímto d?vodem?

NEUHAUS: Krutost izraelské reakce ze 7. ?íjna je jistě z?ásti reakcí na extrémní bolest a strach. Mnozí Izraelci vě?í, ?e bojují o své p?e?ití, a p?irovnávají tento útok k nejhor?ím útok?m, které ?idovský národ ve své historii za?il, v?etně ?oa spáchaného nacisty. Někte?í Izraelci a mnozí ?lenové mezinárodního spole?enství si v?ak uvědomují, ?e izraelské politické vedení, zejména premiér Benyamin Netanjahu a jeho stoupenci, mají nyní na válce eminentní zájem. Netanjahu a jeho nejbli??í okolí vědí, ?e a? utichnou zbraně, budou muset ?elit lidem, kte?í budou po?adovat, aby hledali viníky selhání, která vedla k tomu, ?e Izrael nebyl tak p?ipraven na to, co se stalo. Heslo ?zni?it Hamás“, které izraelský politický a vojenský establishment od 7. ?íjna tak ?asto opakuje, v?ak nikdy nebylo jasné, a to ani na za?átku.

K ?emu se vztahujete?

NEUHAUS: Hamás je rozsáhlé spole?enské, politické a sociální hnutí, jeho? sou?ástí je i vojenské k?ídlo. Ale mo?ná více ne? cokoli jiného je Hamás ideologií zrozenou ze zoufalství, hněvu a frustrace ze skute?nosti, ?e palestinské volání po svobodě, rovnosti a spravedlnosti z?stávalo po desetiletí nevysly?eno. Od roku 1917 byl ?idovský hlas nejen vysly?en, ale získal i rozhodující podporu mocných národ?. Palestinci měli ustoupit, mo?ná dokonce zmizet, aby uvolnili místo ?idovské svrchovanosti. Hamás, který vznikl v 80. letech 20. století, proti tomu vyslovil zu?ivý a ?asto násilný odpor. Domnívám se, ?e jediným zp?sobem, jak zni?it násilí, hněv a frustraci spojenou s Hamásem, je odpovědět na palestinské volání po spravedlnosti. Místo toho jsou ve jménu války ?za zni?ení Hamásu“ zabíjeny desetitisíce lidí, pásmo Gazy se mění ve zni?enou pou??, ?í?í se hladomor a nemoci. To v?e jsou silné d?vody k tomu, aby násilí, hněv a frustrace je?tě více vzrostly.

Jak hodnotíte mezinárodní reakce a zejména reakce západních zemí na tuto eskalaci?

NEUHAUS: Od 7. ?íjna tyto země vět?inou projevily solidaritu s Izraelem. Hr?zy toho dne byly skute?ně naprosto ?okující: vra?dy, bezd?vodné násilí v?eho druhu, ni?ení a dramatické únosy mu??, ?en a dětí, starých i mladých, kte?í byli vzati jako rukojmí. Události byly ?okující také proto, ?e nikdo nemohl uvě?it, ?e by se izraelská armáda a zpravodajské slu?by nechaly zasko?it tak p?ekvapivým útokem. P?íli? mnoho lidí ignorovalo to, co se stalo p?ed 7. ?íjnem, kontext, v něm? se tyto brutální útoky odehrály: obléhání Gazy, které z pásma udělalo vězení pod ?irým nebem, brutální izraelskou okupaci palestinských území od roku 1967, konfiskaci p?dy, výstavbu osad a potla?ování palestinského sociálního, ekonomického, politického a kulturního ?ivota a pokra?ující diskriminaci palestinských arabských ob?an? Izraele od roku 1948. Brutalita palestinských útok? ze 7. ?íjna také mnohým zabránila okam?itě vnímat brutalitu izraelské reakce: ?okující d?sledky izraelského bombardování a pozemních operací na nebojujících osobách, naprostý nedostatek proporcionality a volný prostor, který byl dán nejextrémněj?ím silám izraelské spole?nosti, aby pusto?ily Západní b?eh Jordánu. Teprve v posledních týdnech za?alo politické vedení zemí podporujících Izrael vyjad?ovat pochybnosti o probíhající vojenské kampani a vyvíjí zatím slabý tlak, aby Izrael zbrzdily.

Zdá se, ?e apely a výzvy k zastavení eskalace z?stávají osly?eny. Na ?em závisí tato marnost a neú?innost? A jaké by mohly být ú?inněj?í nástroje a metody nátlaku?

NEUHAUS. Mezinárodní spole?enství, a zejména západní země, Palestince p?íli? ?asto ignorovaly v domnění, ?e se smí?í s tím, ?e budou odsunuti na okraj dějin. Nedávné takzvané ?mírové plány“ Palestince ignorovaly a jejich cílem bylo pouze p?esvěd?it arabské země, aby normalizovaly své vztahy s Izraelem: byla to normalizace zalo?ená na obchodu, vojenské spolupráci, nep?átelství v??i Íránu a tak dále. Krátce p?ed 7. ?íjnem Izrael o?ekával, ?e vrcholu tohoto procesu dosáhne upevněním vztah? se Saúdskou Arábií pod patronací USA. Tento vzorec smluv se datuje od 70. let 20. století, kdy Izrael podepsal mírovou smlouvu s Egyptem za zprost?edkování USA. Sedmého ?íjna se palestinská otázka opět dostala do centra pozornosti a je t?eba doufat, ?e mocnosti budou nyní pracovat s vět?ím odhodláním na nalezení ?e?ení palestinské otázky. ?e?ení, které Palestinc?m zaru?í stejná práva jako Izraelc?m, právo na svobodu, rovnost a spravedlnost. Bez toho není mo?né dosáhnout míru.

Pape? a diplomacie Svatého stolce jsou napadáni za svá slova o světové válce vedené po ?ástech a výzvy k p?ímě?í, které jsou vydávány za projev ?spoluviny“ s nep?áteli. Jak se domníváte a jak hodnotíte tyto tlaky a útoky namí?ené proti pape?i a Svatému stolci?

NEUHAUS: Pape??v hlas je od po?átku této fáze konfliktu konzistentní a rozhodný. Pape? několikrát zvolal, ?e ?válka je porá?kou pro v?echny“. Nedávno ve svém velikono?ním poselství dodal, ?e ?válka je v?dycky absurdita“. Od dob pape?e Jana Pavla II. se objevuje otázka, zda m??e existovat spravedlivá válka v době zbraní hromadného ni?ení. Země zapojené do válek a ti, kdo je podporují, samoz?ejmě toto poselství, které staví lidský ?ivot nad politické ideologie a domnělé národní zájmy, neocení. Pape? Franti?ek nep?estává poukazovat na to, ?e násilí na obou stranách, Izraelc? i Palestinc?, vede p?edev?ím k zabíjení nebojujících osob, zejména ?en a dětí. Ti, kdo po?adují, aby se pape? postavil na jednu stranu, jsou frustrováni jeho odmítavým postojem, co? rozzu?ilo i izraelský establishment. Pape? opakovaně zd?raznil, ?e kdy? hovo?íme o Izraeli a Palestině, musíme otev?ít své obzory a zahrnout do nich jak Izraelce, tak Palestince. V?dy odmítal být spoluviníkem těch, kte?í vedou válku. Naopak trvá na tom, ?e i on zaujímá stanovisko: je na straně obětí násilí, těch, kte?í byli zabiti izraelským ost?elováním a pozemními operacemi, těch, kte?í byli zraněni a poh?beni pod horami sutin, těch, kte?í mají hlad a jsou zraněni; je na straně těch, kte?í p?i?li o své domovy, a těch, kte?í byli vzati jako rukojmí a ?ivo?í na temných místech v Gaze. Tím, ?e pape? poskytuje gramatiku, jak o konfliktu hovo?it, hlásá jazyk rovnocenné blízkosti Izraelc?m i Palestinc?m, kte?í trpí d?sledky konfliktu, jen? se táhne ji? více ne? sto let.

Jaké d?sledky bude mít válka v Gaze na sou?ití mezi nábo?enstvími? Nehrozí kv?li tragédii, která se odehrává ve Svaté zemi, ?e se slova o dialogu a bratrství budou jevit jako idealismus a rétorika vzdálená realitě?

NEUHAUS: Sou?asný konflikt je bohu?el jen nejnověj?í fází dlouhé války, která zu?í ji? desítky let. Mohlo se zdát, ?e nábo?enské komunity ve Svaté zemi ?ijí spole?ně, ale to byl v?dy spí?e povrchní dojem těch, kte?í nevnímají hnisající ránu, jí? obyvatelé této země trpí. Velká ?ást ?idovského nacionalismu se stále ?iví hr?zami ?oa. Stále v nich p?etrvává hluboký hněv, smutek a pocit zrady, ?e ?idé byli v oněch temných letech ponecháni svému osudu. Velká ?ást palestinského nacionalismu se ?iví hr?zami Nakby, palestinské katastrofy v roce 1948, a pocitem, ?e byli zrazeni, ?e jim bylo souzeno zmizet, aby uvolnili místo ?id?m. Nyní ?ije v Izraeli/Palestině sedm milion? ?id? a sedm milion? Palestinc?. Nastal ?as, aby jeden druhého p?ijal, aby si uvědomil, ?e ten druhý tu z?stane. Pouze tento základ m??e zaru?it spole?ný ?ivot zalo?ený na rovnosti ka?dého ?lověka, na svobodě ka?dého ?lověka; rovnost a svoboda jsou základními slo?kami spravedlnosti, bez ní? nem??e být mír.

Jsou politická a vojenská rozhodnutí u?iněná ve válce v Gaze ovlivněna apokalyptickými nábo?enskými p?edstavami a my?lenkami?

NEUHAUS: Konflikt v Izraeli/Palestině není nábo?enské povahy. Jde spí?e o st?et dvou národních hnutí, která se obě utvá?ela v konceptuálním světě evropského nacionalismu 19. století. Obě nacionalistická hnutí se v?ak zabývala p?ivlastňováním, vyu?íváním a manipulací nábo?enských tradic s cílem mobilizovat Boha na svou stranu. Nábo?enské texty jsou vytr?eny ze svého historického a duchovního kontextu, a? u? jde o Bibli nebo Korán, aby promlouvaly k na?í sou?asnosti. Toto bezbo?né vyu?ívání nábo?enství a posvátných spis? má jen málo spole?ného s Bohem nebo duchovními hodnotami a spí?e oslavuje válku a smrt. Jako vě?ící mu?i a ?eny se musíme proti tomuto cynickému vyu?ívání nábo?enství postavit. Od války v roce 1967 se viditelnost nábo?enství v konfliktu neúměrně zvý?ila.

?etba dokumentu Lidské bratrství pro světový mír a sou?ití z roku 2019, který podepsali pape? Franti?ek a ?ejk Ahmad al-Tajíb z Al-Azharu, je v této souvislosti pou?né: ?Nábo?enství nikdy nepodněcují k válce a nepodněcují pocity nenávisti, nep?átelství, extremismu, ani nevyzývají k násilí a krveprolití. Tyto katastrofy jsou d?sledkem odklonu od nábo?enského u?ení, politického vyu?ívání nábo?enství a také výklad? skupin nábo?enských p?edstavitel?, kte?í v některých etapách dějin zneu?ívali vlivu nábo?enského cítění na srdce lidí, aby je vedli k tomu, co nemá s pravdou nábo?enství nic spole?ného, k dosa?ení světských a krátkozrakých politických a ekonomických cíl?. Proto vyzýváme v?echny, aby p?estali vyu?ívat nábo?enství k podněcování nenávisti, násilí, extremismu a slepého fanatismu a aby p?estali pou?ívat jméno Bo?í k ospravedlňování ?in? vra?dy, vyhnanství, terorismu a útlaku“. Rabíni, ?ejkové a pastý?i v Izraeli/Palestině a na celém Blízkém východě by udělali dob?e, kdyby se nad tímto odstavcem pe?livě zamysleli, ne? za?nou podporovat vojenské kampaně vlád, pod nimi? ?ijí

.