蜜桃交友

Marina Tomarro - Pope

"Byl jednou jeden... 'Král!' 艡eknou si okam啪it臎 moji malí 膷tená艡i. Ne, d臎ti, to jste se spletly. Byl jednou jeden kus d艡eva". Tak za膷íná Pinocchiovo dobrodru啪ství, slavný román Carla Collodiho, který zná celý sv臎t. Postní itinerá艡 "Pinocchiova dobrodru啪ství. Ovvero il dramma della libertà" (Pinocchiova dobrodru啪ství. Nebo spí拧e drama svobody), organizuje 艠ímská diecéze.P臎t setkání se koná od 21. února do 20. b艡ezna v bazilice San Giovanni in Laterano a vystoupí na nich Franco Nembrini, profesor a esejista, Don Fabio Rosini, který ve膷ery uvede, a kardinál Angelo De Donatis, který setkání zakon膷í. "Moje postní úvaha o Pinocchiovi vychází z textu zesnulého kardinála Giacoma Biffiho 'Proti mistru T艡e拧艌ákovi'," vysv臎tlil Nembrini pro Pope, "objevil jsem tam, 啪e Pinocchio je pod rou拧kou pohádky p艡íb臎hem o cest臎 膷lov臎ka a lidstva, jak nám ho p艡edala k艡es钮anská tradice, je to ironický pokus, který funguje, zaujme a má co 艡íci."

Cesta návratu k otci

Tématem prvního ve膷era byla "Podivuhodná loutka" a byl v臎nován prezentaci díla a 膷etb臎 1. kapitoly. Kapitolám 2 a啪 4 o otcov臎 v臎rnosti, vzpou艡e 膷lov臎ka, jeho odmítnutí a út臎ku z domova bude naopak v臎nován ve膷er 28. února s názvem "U啪 je pozd臎". Pokra膷ovat bude 6. b艡ezna "Nástrahy na cest臎", vypráv臎ním o známých epizodách Ko膷ka a li拧ka, Pole zázrak暖, Hostinec U 膷ervených krevet a Zem臎 hra膷ek, s tématem o 膷lov臎ku, který p艡i hledání sebe sama upadá a zmítá se. Dne 13. b艡ezna p艡ijde na 艡adu "Tajemství zla" o 膷lov臎ku sní啪eném na zví艡e, degradovaném, a naproti tomu o v臎rnosti Boha, který ho prost艡ednictvím Modré víly, tj. církve, bere zp臎t. Kone膷n臎 poslední sch暖zka bude 20. b艡ezna s "D臎tmi vlastních d臎tí"; v centru bude obrácení rolí, které nikdo ne膷eká ani nezná: syn se stává otcem, Pinocchio zachra艌uje Geppetta z b艡icha 啪raloka a stává se skute膷ným chlapcem. "Za膷neme tedy od stvo艡ení," zd暖raz艌uje esejista, "a pak dojdeme k Pinocchiovu zji拧t臎ní, 啪e je synem, vlastn臎 celé dobrodru啪ství loutky není ni膷ím jiným ne啪 sérií pokus暖 o návrat do otcova domu, co啪 se poda艡í a啪 ve velkém finále".

Sv臎tská pohádka s mnoha k艡es钮anskými odkazy

Pinocchio v p艡íb臎hu za膷íná jako rozpustilá loutka, vlastn臎 hned v první scén臎, v té, kdy je stvo艡en, za膷ne d臎lat neplechu Gepettovi, který ho stále modeluje, nap艡íklad mu ukradne paruku, aby ji mohl sám nosit. "Pinocchio postupn臎 dospívá, za啪ívá mnoho r暖zných setkání a zku拧eností," komentuje profesor Nembrini. "Je to crescendo emocí, a啪 dojdeme k velkému finále, kde dojde k jakémusi obrácení rolí a loutka se jaksi stane otcem svého otce, který má tendenci propadat cynismu a zoufalství, ale naopak je to on, kdo mu dodává odvahu a vyzývá ho, aby se znovu vrhl do dobrodru啪ství 啪ivota, které p艡edstavuje mo艡e, je啪 na n臎 膷eká." Autor této knihy, která v pr暖b臎hu let pro拧la nap艡í膷 generacemi d臎tí, nebyl v臎艡ící, p艡esto se ukazuje, 啪e význam Pinocchia je hluboce k艡es钮anský. "Byl deklarovaným ateistou," vysv臎tluje Nembrini, "p艡esto啪e vyr暖stal v nábo啪enské rodin臎 a nav拧t臎voval 拧koly piarist暖 ve Florencii. Cht臎l napsat sv臎tskou pohádku, a p艡esto v ka啪dé pasá啪i nacházíme hluboký význam spojený s na拧í vírou. V knize je siln臎 cítit téma svobody. Pinocchio je neustále stav臎n p艡ed rozcestí a musí se rozhodnout, p艡i膷em啪 nejd暖le啪it臎j拧í volbou je, zda se vrátí k otci, nebo se ztratí v tisíci chimérách a fale拧ných slibech tohoto sv臎ta. Nakonec dojde k uv臎dom臎ní si své volby práv臎 díky svobod臎, kterou má".