V ?ímské diecézi za?íná postní cesta pohádkou o Pinocchiovi
Marina Tomarro - Pope
"Byl jednou jeden... 'Král!' ?eknou si okam?itě moji malí ?tená?i. Ne, děti, to jste se spletly. Byl jednou jeden kus d?eva". Tak za?íná Pinocchiovo dobrodru?ství, slavný román Carla Collodiho, který zná celý svět. Postní itinerá? "Pinocchiova dobrodru?ství. Ovvero il dramma della libertà" (Pinocchiova dobrodru?ství. Nebo spí?e drama svobody), organizuje ?ímská diecéze.Pět setkání se koná od 21. února do 20. b?ezna v bazilice San Giovanni in Laterano a vystoupí na nich Franco Nembrini, profesor a esejista, Don Fabio Rosini, který ve?ery uvede, a kardinál Angelo De Donatis, který setkání zakon?í. "Moje postní úvaha o Pinocchiovi vychází z textu zesnulého kardinála Giacoma Biffiho 'Proti mistru T?e?ňákovi'," vysvětlil Nembrini pro Pope, "objevil jsem tam, ?e Pinocchio je pod rou?kou pohádky p?íběhem o cestě ?lověka a lidstva, jak nám ho p?edala k?es?anská tradice, je to ironický pokus, který funguje, zaujme a má co ?íci."
Cesta návratu k otci
Tématem prvního ve?era byla "Podivuhodná loutka" a byl věnován prezentaci díla a ?etbě 1. kapitoly. Kapitolám 2 a? 4 o otcově věrnosti, vzpou?e ?lověka, jeho odmítnutí a útěku z domova bude naopak věnován ve?er 28. února s názvem "U? je pozdě". Pokra?ovat bude 6. b?ezna "Nástrahy na cestě", vyprávěním o známých epizodách Ko?ka a li?ka, Pole zázrak?, Hostinec U ?ervených krevet a Země hra?ek, s tématem o ?lověku, který p?i hledání sebe sama upadá a zmítá se. Dne 13. b?ezna p?ijde na ?adu "Tajemství zla" o ?lověku sní?eném na zví?e, degradovaném, a naproti tomu o věrnosti Boha, který ho prost?ednictvím Modré víly, tj. církve, bere zpět. Kone?ně poslední sch?zka bude 20. b?ezna s "Dětmi vlastních dětí"; v centru bude obrácení rolí, které nikdo ne?eká ani nezná: syn se stává otcem, Pinocchio zachraňuje Geppetta z b?icha ?raloka a stává se skute?ným chlapcem. "Za?neme tedy od stvo?ení," zd?razňuje esejista, "a pak dojdeme k Pinocchiovu zji?tění, ?e je synem, vlastně celé dobrodru?ství loutky není ni?ím jiným ne? sérií pokus? o návrat do otcova domu, co? se poda?í a? ve velkém finále".
厂惫ě迟ská pohádka s mnoha k?es?anskými odkazy
Pinocchio v p?íběhu za?íná jako rozpustilá loutka, vlastně hned v první scéně, v té, kdy je stvo?en, za?ne dělat neplechu Gepettovi, který ho stále modeluje, nap?íklad mu ukradne paruku, aby ji mohl sám nosit. "Pinocchio postupně dospívá, za?ívá mnoho r?zných setkání a zku?eností," komentuje profesor Nembrini. "Je to crescendo emocí, a? dojdeme k velkému finále, kde dojde k jakémusi obrácení rolí a loutka se jaksi stane otcem svého otce, který má tendenci propadat cynismu a zoufalství, ale naopak je to on, kdo mu dodává odvahu a vyzývá ho, aby se znovu vrhl do dobrodru?ství ?ivota, které p?edstavuje mo?e, je? na ně ?eká." Autor této knihy, která v pr?běhu let pro?la nap?í? generacemi dětí, nebyl vě?ící, p?esto se ukazuje, ?e význam Pinocchia je hluboce k?es?anský. "Byl deklarovaným ateistou," vysvětluje Nembrini, "p?esto?e vyr?stal v nábo?enské rodině a nav?těvoval ?koly piarist? ve Florencii. Chtěl napsat světskou pohádku, a p?esto v ka?dé pasá?i nacházíme hluboký význam spojený s na?í vírou. V knize je silně cítit téma svobody. Pinocchio je neustále stavěn p?ed rozcestí a musí se rozhodnout, p?i?em? nejd?le?itěj?í volbou je, zda se vrátí k otci, nebo se ztratí v tisíci chimérách a fale?ných slibech tohoto světa. Nakonec dojde k uvědomění si své volby právě díky svobodě, kterou má".
