ҽ

Sestra Nabila Saleh z Kongregace jeruzalémsého růžence Sestra Nabila Saleh z Kongregace jeruzalémsého růžence 

Sestra Nabila z Gazy apeluje na svět: Přejeme si mír a dodržování lidských práv

Nové silné svědectví pro vatikánská média z úst řeholnice, která spolu s téměř všemi křesťany v pásmu Gazy setrvává v katolické farnosti Svaté rodiny: „Voda, jídlo a léky už nejsou k dispozici. Do ulic čtvrti se vrátily tanky, které střílejí. Máme strach o sedm zraněných, které nelze převézt do nemocnice: Mají v těle ještě spoustu střepin. A léky nestačí pro všechny“. Máte nějakou naději? „Neotřesitelnou“.

Federico Piana – Pope

S peklem, které se rozpoutalo v Gaze, je těžké navázat spojení. Je to téměř nemožné. Telefonní linky jsou prakticky přeludem, internet funguje s přestávkami, když se zrovna vrátí elektrický proud na více než pár hodin denně. Ve chvíli, kdy sestra Nabila Salehová svěří vatikánským médiím svou zoufalou výzvu celému světu, je její hlas přetržen právě kvůli takovému výpadku.

Pospěšte si!

Přesto se zdá být zázrakem, že její volání může ještě zaznít z obleženého, zničeného města, kam nic nevchází a odkud nic neodchází. „Prosím svět o mír, o dodržování lidských práv. Prosím všechny, aby pomohli Gaze, protože obyvatelstvo trpí. Už není času nazbyt, domy už neexistují, potraviny jsou téměř vyčerpány a to málo, co je k dispozici, stojí pětkrát víc než obvykle. Není možné dál přežívat, pokud se brzy něco nezmění“.

Zranění potřebují léčbu

V latinské farnosti Svaté rodiny, kde se od začátku války mezi Izraelem a Hamásem sestra Nabila zabarikádovala spolu s většinou křesťanů v Pásmu, je stále sedm zraněných z loňské prosincové střelby, která stála život matku a její dceru, jež byly členkami této farnosti. Přes veškeré pokusy se je nepodařilo převézt do nemocnice, která by je mohla přijmout: „Mohli jsme jim poskytnout pouze primární péči. Dvě ženy by potřebovaly naléhavou operaci, zatímco ostatní mají v těle stále mnoho střepin“. Více již ve farnosti dělat nemohou: mezi věcmi, které jim chybí, jsou léky na prvním místě. A díky Bohu, prozrazuje sestra Nabila, že jordánský král nám dal vyhodit potraviny a léky z letadel. Dvakrát. Ale to samozřejmě nestačí.

Nekonečný teror

Co však nechybí, je teror. Do ulic města se vrátily izraelské tanky. Po třech nebo čtyřech dnech klidu, stěžuje si řeholnice, se válka vrátila stejně násilně jako předtím. Tanky jsou v okolí, jsou dokonce i u naší školy. Slyšíme střelbu, ale díky Bohu se v naší farnosti nic nestalo. Je naděje ještě živá? Jistě. Doufáme v Boha. Kdybychom tady neměli víru, už bychom byli všichni mrtví.

3. února 2024, 11:07