Synodn铆 zpr谩va: C铆rkev, kter谩 zapojuje v拧echny a je bl铆zko ran谩m tohoto sv臎ta
Salvatore Cernuzio 鈥� Pope
沤eny a laici, diakonát, slu啪ba a magisterium, mír a klima, chudí a migranti, ekumenismus a identita, nové jazyky a obnovené struktury, staré a nové misie (v膷etn臎 digitální misie), naslouchání v拧em a hlub拧í zkoumání v拧eho, i t臎ch nejkontroverzn臎j拧ích otázek. V souhrnné zpráv臎, kterou dnes schválilo a zve艡ejnilo 16. generální shromá啪d臎ní synody o synodalit臎, se objevuje obnovený pohled na sv臎t a církev a jejich po啪adavky. Po 膷ty艡ech týdnech práce, která za膷ala 4. 艡íjna v aule Pavla VI., dnes generální shromá啪d臎ní ve Vatikánu ukon膷ilo své první zasedání.
Asi 膷ty艡icetistránkový dokument je výsledkem práce shromá啪d臎ní, které se konalo v dob臎, kdy ve sv臎t臎 zu艡ily staré i nové války s dramatickými d暖sledky, které dopadají na nespo膷et ob臎tí. Zpráva pokra膷uje: 鈥瀂azn臎l mezi námi k艡ik chudých, t臎ch, kte艡í jsou nuceni migrovat, a t臎ch, kte艡í trpí násilím a ni膷ivými d暖sledky klimatických zm臎n. Jejich volání jsme sly拧eli nejen z médií, ale také z hlas暖 mnoha p艡ítomných, kte艡í byli do t臎chto tragických událostí osobn臎 zapojeni, a钮 u啪 prost艡ednictvím svých rodin nebo krajan暖" (p艡edmluva).
Na tuto výzvu a mnohé dal拧í se v拧eobecná církev sna啪ila nabídnout odpov臎膹 v malých pracovních kruzích a v intervencích. V拧e se se拧lo v Souhrnné zpráv臎, která je rozd臎lena na p艡edmluvu a t艡i 膷ásti a která vyty膷uje cestu pro práci, je啪 bude vykonána na druhém zasedání v roce 2024.
Naslouchání v拧em, po膷ínaje ob臎钮mi zneu啪ívání
Stejn臎 jako v Listu Bo啪ímu lidu synodní shromá啪d臎ní znovu potvrzuje otev艡enost a v暖li naslouchat a doprovázet v拧echny, v膷etn臎 t臎ch, kte艡í byli v církvi zneu啪íváni a zran臎ni. 鈥炁榚拧ení strukturálních podmínek, které takové zneu啪ívání podporovaly, z暖stává p艡ed námi a vy啪aduje konkrétní gesta pokání", 膷teme v textu.
Tvá艡 synodální církve
Synodalita je prvním krokem. Je to pojem, o n臎m啪 sami ú膷astníci synody p艡iznávají, 啪e je pro mnoho 膷len暖 Bo啪ího lidu neznámý, co啪 u n臎kterých lidí vyvolává zmatek a obavy (1f), v膷etn臎 obav z odklonu od tradice, oslabení hierarchické povahy církve (1g), ztráty moci nebo naopak nehybnosti a nedostatku odvahy ke zm臎n臎. Synodální a synodalita jsou naopak termíny, které hovo艡í o zp暖sobu bytí církve, který v sob臎 integruje spole膷enství, poslání a ú膷ast. Ozna膷ují tedy zp暖sob 啪ivota církve, který doce艌uje rozdíly a rozvíjí aktivní zapojení v拧ech. Za膷íná u jáhn暖, kn臎啪í a biskup暖: 鈥濻ynodální církev se neobejde bez jejich hlas暖" (1 n), 膷teme. 鈥濸ot艡ebujeme pochopit d暖vody odporu n臎kterých z nich v暖膷i synodalit臎".
Poslání
Dokument dále vysv臎tluje, 啪e synodalita jde ruku v ruce s posláním. Proto je nutné, aby k艡es钮anská spole膷enství vstupovala do solidarity s t臎mi, kdo vyznávají jiná nábo啪enství, p艡esv臎d膷ení a kultury, a vyhýbala se tak na jedné stran臎 riziku sebereferen膷nosti a sebezáchovy a na druhé stran臎 riziku ztráty identity (2 e). V tomto novém pastora膷ním stylu se mnohým zdá d暖le啪ité, aby liturgický jazyk byl v臎艡ícím p艡ístupn臎j拧í a více se vt臎lil do rozmanitosti kultur (3 l).
Chudí v centru d臎ní
Dostatek prostoru je ve zpráv臎 v臎nován chudým, kte艡í 啪ádají církev o lásku, chápanou jako úctu, p艡ijetí a uznání (4 a). Pro církev je volba chudých a lidí na okraji teologickou kategorií je拧t臎 d艡íve ne啪 kategorií kulturní, sociologickou, politickou nebo filozofickou (4 b), opakuje dokument a za chudé ozna膷uje nejen ty, kdo jsou materiáln臎 zbída膷eni, ale také migranty; domorodé obyvatelstvo; ob臎ti násilí a zneu啪ívání (zejména 啪eny) nebo rasismu a obchodu s lidmi; lidi se závislostmi; men拧iny; opu拧t臎né staré lidi a vyko艡is钮ované pracovníky (4 c). Mezi nejzraniteln臎j拧í ze zranitelných, v jejich啪 prosp臎ch je t艡eba se neustále zasazovat, pat艡í nenarozené d臎ti a jejich matky, uvádí se dále v dokumentu. Shromá啪d臎ní sly拧í volání 'nových chudých', které vyvolávají války a terorismus, je啪 su啪ují mnoho zemí na n臎kolika kontinentech. Synodální shromá啪d臎ní odsuzuje zkorumpované politické a ekonomické systémy, které tyto sváry zp暖sobují.
Anga啪ovanost v臎艡ících v oblasti politiky a za spole膷né dobro
V tomto smyslu synodní zpráva církev vyzývá, aby se anga啪ovala jak ve ve艡ejném odsuzování nespravedlností páchaných jednotlivci, vládami a podniky, tak v aktivní ú膷asti v politice, sdru啪eních, odborech a lidových hnutích (4f a 4g). Sou膷asn臎 nesmí být opomíjena konsolidovaná 膷innost církve v oblasti vzd臎lávání, zdravotnictví a sociální pomoci, a to bez jakékoli diskriminace nebo vylou膷ení kohokoli (4k).
Migranti
Pozornost je v臎nována také migrant暖m a uprchlík暖m, z nich啪 mnozí nesou rány vyko艡en臎ní, války a násilí. Ti se 膷asto stávají zdrojem obnovy a obohacení pro spole膷enství, která je p艡ijímají, a p艡íle啪itostí k navázání p艡ímých vazeb s geograficky vzdálenými církvemi (5 d). Tvá艡í v tvá艡 stále nep艡átel拧t臎j拧ím postoj暖m v暖膷i nim synodní shromá啪d臎ní 艡íká: 鈥濲sme povoláni praktikovat otev艡ené p艡ijetí, doprovázet je p艡i budování nového 啪ivota a budovat skute膷né mezikulturní spole膷enství mezi národy. Zásadní je v tomto smyslu úcta k liturgickým tradicím a nábo啪enským zvyklostem migrant暖 a také úcta k jejich vlastnímu jazyku. Nap艡íklad slovo jako misie je v kontextech, kde hlásání evangelia bylo spojeno s kolonizací, dokonce genocidou, je zatí啪eno bolestnými historickými vzpomínkami a brání dne拧nímu spole膷enství (5 e). Evangelizace v t臎chto kontextech vy啪aduje uznat u膷in臎né chyby a nau膷it se nové citlivosti v暖膷i t臎mto otázkám, uvádí se v dokumentu.
Boj proti rasismu a xenofobii
Od církve se vy啪aduje anga啪ovanost a pé膷e, aby se rozhodn臎 zapojila do vzd臎lávání, do kultury dialogu a setkávání, do boje proti rasismu a xenofobii, zejména prost艡ednictvím pastora膷ní formace (5 p). Je také naléhav臎 nutné identifikovat systémy uvnit艡 církve, které vytvá艡ejí nebo udr啪ují rasovou nespravedlnost (5 q).
Východní církve
Z暖staneme-li u tématu migrace, zpráva se zam臎艡uje na východní Evropu a nedávné konflikty, které zp暖sobily p艡íliv 膷etných v臎艡ících z katolického Východu na území s latinskou v臎t拧inou. Je nutné, 艡íká shromá啪d臎ní, aby místní církve latinského ritu ve jménu synodality pomáhaly východním v臎艡ícím, kte艡í emigrovali, zachovat si svou identitu a p臎stovat své specifické d臎dictví, ani啪 by procházeli procesy asimilace (6c).
Na cest臎 k jednot臎 k艡es钮an暖
Pokud jde o ekumenismus, zpráva hovo艡í o duchovní obnov臎, která vy啪aduje procesy pokání a uzdravení pam臎ti (7c). Dále cituje vyjád艡ení pape啪e Franti拧ka o ekumenismu krve; to znamená k艡es钮an暖 r暖zných p艡íslu拧ností, kte艡í polo啪í 啪ivot za víru v Je啪í拧e Krista (7d), a zmi艌uje návrh ekumenického martyrologia (7o). Zpráva také opakuje, 啪e spolupráce mezi v拧emi k艡es钮any je zdrojem pro uzdravení kultury nenávisti, rozd臎lení a války, která proti sob臎 staví skupiny, lidi a národy. Nezapomíná ani na problematiku tzv. smí拧ených man啪elství, která jsou realitou, v ní啪 je mo啪né se vzájemn臎 evangelizovat (7f).
Laici a rodiny (膷ást II)
Laici a lai膷ky, osoby 啪ijící v zasv臎ceném 啪ivot臎 a vysv臎cení duchovní mají stejnou d暖stojnost (8b): toto p艡esv臎d膷ení je d暖razn臎 opakováno v Souhrnné zpráv臎, která p艡ipomíná, jak jsou laici stále více p艡ítomni a aktivní ve slu啪b臎 v k艡es钮anských spole膷enstvích (8e). Vychovatelé ve ví艡e, teologové, formáto艡i, duchovní animáto艡i a katecheté, 膷inní v oblasti ochrany a správy: jejich p艡ínos je pro poslání církve nepostradatelný (8e). R暖zná charismata je proto t艡eba povolat, uznat a pln臎 ocenit (8 f), a nikoli je ignorovat, nedostate膷n臎 vyu啪ívat nebo klerikalizovat (8 f).
沤eny v 啪ivot臎 a poslání církve
Ze strany církve tedy zaznívá výzva k pevnému odhodlání doprovázet a chápat 啪eny ve v拧ech aspektech jejich 啪ivota, v膷etn臎 pastora膷ních a svátostných. Prohla拧uje se, 啪e 啪eny volají po spravedlnosti ve spole膷nostech, které jsou stále poznamenány sexuálním násilím, ekonomickou nerovností a tendencí zacházet s nimi jako s v臎cmi (9c), a dodává se, 啪e pastora膷ní doprovázení a energická obhajoba 啪en by m臎ly jít ruku v ruce.
Klerikalismus a machismus
Mnoho 啪en p艡ítomných na synod臎 vyjád艡ilo hlubokou vd臎膷nost za práci kn臎啪í a biskup暖, ale hovo艡ily také o církvi, která zra艌uje (9 f). Klerikalismus, 拧ovinistická mentalita a nevhodné projevy autority nadále poznamenávají tvá艡 církve a po拧kozují její spole膷enství. Je zapot艡ebí hluboké duchovní obrácení jako základ pro jakoukoli ú膷innou strukturální zm臎nu; a generální shromá啪d臎ní synody poznamenalo, 啪e si 鈥瀙艡ejeme podporovat církev, v ní啪 mu啪i a 啪eny vedou spole膷ný dialog... bez pod艡ízenosti, vylou膷ení a konkurence" (9h).
Zp艡ístupn臎ní diakonátu 啪enám?
Byly zaznamenány r暖zné názory na otev艡ení diakonátu 啪enám (9 j): pro n臎které je to nep艡ijatelné, proto啪e to pova啪ují za diskontinuitu s tradicí; pro jiné by to obnovilo praxi rané církve; dal拧í v tom vidí vhodnou a nutnou odpov臎膹 na znamení doby ..., která by na拧la odezvu v srdcích mnoha lidí, kte艡í hledají novou energii a vitalitu v církvi. Pak jsou tu ti, kte艡í se obávají, 啪e otev艡ení diakonátu 啪enám by znamenalo znepokojivý antropologický zmatek, který by, pokud by byl povolen, 鈥瀘啪enil církev s duchem doby. Otcové a matky synody 啪ádají, aby se pokra膷ovalo v teologickém a pastora膷ním výzkumu p艡ístupu 啪en k diakonátu s vyu啪itím výsledk暖 komisí speciáln臎 ustavených pape啪em, jako啪 i ji啪 provedených teologických, historických a exegetických výzkum暖: Pokud je to mo啪né, výsledky tohoto výzkumu by m臎ly být p艡edlo啪eny na p艡í拧tím zasedání shromá啪d臎ní" (9 n).
Diskriminace a zneu啪ívání
Op臎tovn臎 se p艡ipomíná naléhavá pot艡eba zajistit, aby se 啪eny mohly ú膷astnit rozhodovacích proces暖 a zastávat odpov臎dné role v pastoraci a slu啪b臎, a poznamenává se, 啪e by se tomu m臎lo p艡izp暖sobit kanonické právo (9m). Je také t艡eba 艡e拧it p艡ípady diskriminace v zam臎stnání a nespravedlivého odm臎艌ování, a to i v církvi, kde jsou zasv臎cené 啪eny 膷asto pova啪ovány za levnou pracovní sílu (9 o). Stejn臎 tak je t艡eba roz拧í艡it p艡ístup 啪en k teologickému vzd臎lávání a vzd臎lávacím program暖m (9p), v膷etn臎 podpory pou啪ívání inkluzivního jazyka v liturgických textech a církevních dokumentech (9q).
Zasv臎cený 啪ivot
P艡i pohledu na bohatství a rozmanitost r暖zných forem zasv臎ceného 啪ivota zpráva varuje p艡ed p艡etrvávajícím autoritá艡ským stylem, který nedává prostor pro dialog. Zpráva také konstatuje, 啪e p艡ípady zneu啪ívání r暖zného druhu, které za啪ívají osoby v 艡eholním 啪ivot臎 a 膷lenové laických sdru啪ení, zejména 啪eny, signalizují problém ve výkonu autority a vy啪adují rozhodné a vhodné zásahy (10 d).
Jáhni a kn臎啪ská formace
Shromá啪d臎ní pak vyjad艡uje vd臎膷nost jáhn暖m, kte艡í jsou povoláni pro啪ívat svou slu啪bu Bo啪ímu lidu v blízkosti lidí, p艡ijímat v拧echny a naslouchat v拧em a zárove艌 p臎stovat hlubokou osobní spiritualitu a 啪ivot modlitby (11b). Zpráva varuje p艡ed klerikalismem, pok艡ivením kn臎啪ského povolání, kterému je t艡eba 膷elit od nejran臎j拧ích fází formace zaji拧t臎ním úzkého kontaktu s lidmi a pot艡ebnými (11c). V tomto smyslu je také vyjád艡en po啪adavek, aby seminá艡e nebo jiné kurzy formace kandidát暖 kn臎啪ství byly propojeny s ka啪dodenním 啪ivotem spole膷enství (11 e), aby se p艡ede拧lo rizik暖m formalismu a ideologie, které vedou k autoritá艡ským postoj暖m a brání skute膷nému r暖stu povolání.
Celibát
Bylo zmín臎no téma celibátu, které bylo b臎hem shromá啪d臎ní r暖zn臎 hodnoceno. Jeho hodnota je v拧emi oce艌ována jako bohat臎 prorocká a jako hluboké sv臎dectví o Kristu; uvádí se ve zpráv臎, p艡i膷em啪 se poznamenává, 啪e n臎kte艡í se ptají, zda by se jeho vhodnost z teologického hlediska pro kn臎啪skou slu啪bu m臎la nutn臎 promítnout do disciplinární povinnosti v latinské církvi, p艡edev拧ím v církevních a kulturních kontextech, které to zt臎啪ují. Tato diskuse není nová, ale vy啪aduje dal拧í zvá啪ení.
Biskupové
Dosti se uva啪uje o postav臎 a úloze biskupa, který je povolán být p艡íkladem synodality (12 c) tím, 啪e uplat艌uje spoluodpov臎dnost, chápanou jako zapojení dal拧ích aktér暖 v diecézi a kléru, aby se odleh膷ilo b艡emeno administrativních a právních závazk暖, které mohou bránit jeho poslání (12 e). Biskup nikoli v啪dy nachází pot艡ebnou lidskou a duchovní podporu, p艡i膷em啪 jistý pocit osam臎losti není neobvyklý (12 e).
窜苍别耻啪&颈补肠耻迟别;惫&补补肠耻迟别;苍&颈补肠耻迟别;
V otázce zneu啪ívání, které staví mnoho biskup暖 do obtí啪né situace, kdy musí sladit roli otce s rolí soudce (12 i), zpráva podporuje zkoumání vhodnosti sv臎艡ení soudního úkolu jinému orgánu, který by byl kanonicky specifikován (12 i).
Formace (膷ást III)
Pro formaci je pak po啪adován synodální p艡ístup, který doporu膷uje p艡edev拧ím prohloubit téma afektivní a sexuální výchovy, doprovázet mladé lidi na cest臎 jejich r暖stu a podporovat afektivní zrání t臎ch, kte艡í jsou povoláni k celibátu a zasv臎cené 膷istot臎 (14 g). 沤ádá se o prohloubení dialogu s humanitními v臎dami (14 h), aby se rozvíjely otázky, které jsou kontroverzní i uvnit艡 církve (15 b).
To znamená otázky týkající se pohlavní identity a sexuální orientace, konce 啪ivota, obtí啪ných man啪elských situací a etických problém暖 spojených s um臎lou inteligencí. Pro církev p艡edstavují nové otázky (15 g). Je d暖le啪ité v臎novat této reflexi pot艡ebný 膷as a investovat do ní co nejvíce energie, ani啪 bychom se poddávali zjednodu拧ujícím soud暖m, které zra艌ují lidi a T臎lo církve. P艡ipomíná se, 啪e mnoho indicií ji啪 Magisterium nabídlo a 膷ekají, a啪 se promítnou do vhodných pastora膷ních iniciativ.
Naslouchání
Se stejným zájmem se znovu opakuje výzva k autentickému naslouchání lidem, kte艡í se cítí být marginalizováni nebo vylou膷eni z církve kv暖li své man啪elské situaci, identit臎 a sexualit臎 a kte艡í 啪ádají, aby jim bylo nasloucháno, aby byli doprovázeni a aby byla brán臎na jejich d暖stojnost. Jejich touhou je vrátit se 'dom暖', do církve, a být vyslechnuti a respektováni bez obav, 啪e budou cítit odsouzení, uvádí synodní shromá啪d臎ní a znovu potvrzuje, 啪e k艡es钮an暖m nesmí chyb臎t úcta k d暖stojnosti jakékoli osoby (16 h).
Polygamie
Vzhledem ke zku拧enostem, o nich啪 na shromá啪d臎ní informovali n臎kte艡í 膷lenové synody z Afriky, je SECAM (Sympozium biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru) vybízeno k podpo艡e teologického a pastora膷ního rozli拧ování v otázce polygamie a doprovázení lidí v polygamních svazcích, kte艡í p艡icházejí k ví艡e (16 q).
Digitální kultura
V neposlední 艡ad臎 se v Souhrnné zpráv臎 hovo艡í o digitálním prost艡edí. Povzbuzuje k oslovení dne拧ní kultury ve v拧ech prostorech, kde lidé hledají smysl a lásku, v膷etn臎 jejich mobilních telefon暖 a tablet暖 (17 c), p艡i膷em啪 je t艡eba mít na pam臎ti, 啪e internet m暖啪e také zp暖sobovat 拧kody a zran臎ní, nap艡íklad prost艡ednictvím 拧ikany, dezinformací, sexuálního vyko艡is钮ování a závislosti. Je proto naléhav臎 nutné p艡emý拧let o tom, jak m暖啪e k艡es钮anské spole膷enství podpo艡it rodiny v tom, aby internetový prostor byl nejen bezpe膷ný, ale také duchovn臎 啪ivotodárný (17 f).
