?len nové pape?ské komise: Krev mu?edník? h?be hlubinami dějin
Michele Raviart – Pope
Kopt?tí vě?ící v Libyi, které zabil Islámský stát, oběti velikono?ních útok? na Srí Lance v roce 2019. Sestra Luisa Dall'Orto na Haiti a sestra Maria De Coppi v Mosambiku. Don Santoro v Turecku, otec Hamel ve Francii. To jsou někte?í z ?nových mu?edník?“ posledních 25 let, jejich? svědectví bude shroma??ovat komise z?ízená pape?em Franti?kem pro p?í?tí jubileum, stejně jako tomu bylo v p?ípadě jubilejního roku 2000. Mezi ?leny je také don Angelo Romano z komunity Sant'Egidio, rektor baziliky sv. Bartoloměje na Tiberském ostrově, zasvěcené právě mu?edník?m 20. a 21. století.
Done Romano, co je cílem komise?
Vstoupili jsme do nového tisíciletí a nového století, a proto je t?eba znovu shromá?dit svědectví těch, kte?í polo?ili ?ivot za evangelium. Zd?razňuje se také ekumenická hodnota této práce. Hledání těchto nových svědk? víry se bude týkat nejen katolické církve, ale roz?í?í se na v?echna k?es?anská vyznání. Uvedeny jsou také v?echny r?zné situace, které plodí mu?edníky. V některých p?ípadech znamená i pouhá ú?ast na nedělní eucharistii nasazení ?ivota. Je tu tedy d?raz na církev, která se, jak mnohokrát ?ekl pape? Franti?ek, znovu stala církví mu?edník? a která chce znát a následně opatrovat p?íběhy v?ech těchto Bo?ích dětí, které polo?ily ?ivot za evangelium
Pape? v listě ustavujícím komisi pí?e, a není to poprvé, ?e mu?edník? je v na?í době více ne? v prvních staletích. Pro??
Mo?ná jsme zapomněli, jak je svědectví k?es?an? v mnoha situacích jaksi ru?ivé. K?es?ané nap?íklad v kontextech ovládaných organizovaným zlo?inem vychovávají mladé lidi, podporují chudé, pomáhají jim bez postranních úmysl?... P?edstavují prvek velmi silně obtě?ující zlo?inecké organizace, které pak nakonec vlastně, jak se to děje v r?zných latinskoamerických kontextech, neváhají zabíjet, dokonce i kněze a biskupy. K?es?anské svědectví, i kdy? pokorné, je svědectvím silným. O silné lásce, která mnohdy vybuchuje averzí, je? bohu?el sahá a? k tomu, ?e ?lověku vezme ?ivot. V mnoha ?ástech světa k?es?ané trpí napětím, proto?e jsou men?inou nebo ?ijí ve spole?nostech, které je?tě nemají pravdivé a dokonalé pojetí nábo?enské svobody. V jiných jsou navíc vystaveni politické averzi a snaze redukovat k?es?anskou zku?enost na pouhý akt bohoslu?by. Dochází k pokus?m ochudit ?ivot církve o mnoho základních aspekt?. Pomysleme na pomoc nejchud?ím, na vzdělání. Je to slo?itý diskurz, který nám v?ak p?ipomíná, ?e evangelium je něco, co nějakým zp?sobem mění realitu, nenechává ji takovou, jaká je, a to samoz?ejmě vyvolává zpětné reakce a odpor. Bohu?el někdy i negativní. Síla evangelia má ?asto nějakým zp?sobem takové d?sledky ze strany těch, kte?í chtějí uhasit to světlo naděje, ten alternativní návrh, ten kvas, který nějakým zp?sobem, jak vidíme, proměňuje spole?nost.
Jste rektorem kostela, který je zasvěcen mu?edník?m 20. a 21. století a kde je jim věnován památník. Kdo jsou nejvýznamněj?í osobnosti právě z tohoto posledního ?tvrtstoletí?
Osobností za posledních 25 let je nepochybně mnoho. Mám na mysli zejména p?íběh otce Hamela, který v těchto dnech, kdy Francií ot?ásá velmi bolestné násilí, nese opa?né znaménko. Byl to mu? pokoje, mu? velkého bratrství, který věnoval farní pozemek na stavbu islámského centra, aby se muslimové z jeho okolí mohli modlit, a který byl zabit dvěma velmi mladými mu?i, z kterých se vlivem internetu stali extrémisté. P?sobivé jsou plody této tragické události. Se?li se v?ichni, v?etně mnoha islámských nábo?enských autorit, aby projevili něco, co v?bec nebylo formální, ale byl to opravdový smutek za dobrého ?lověka. Krev mu?edník? tajemně vzbuzuje cosi hluboko v dějinách, viděli jsme to v tolika situacích a vidíme to znovu a znovu. Je tu jejich k?es?anské svědectví, které je zdánlivě porá?kou, ale paradoxně se nakonec stává tak trochu jako k?í? znamením vítězství. V jejich p?íběhu vidíme zá?ivé znamení, vítězství dobra nad zlem a ?ivota nad smrtí.
Jak mohou být p?íběhy mu?edník? p?íkladem pro dne?ní k?es?any?
U? jejich poznání je ně?ím zásadním. Úkolem komise, jak je patrné z listu pape?e Franti?ka, který byl také úkolem Komise pro nové mu?edníky s ohledem na jubileum roku 2000, je toti? právě sbírání p?íběh?, tedy shroma??ování svědectví o těchto událostech, aby mohly být poznávány. Pravdou je, ?e vět?ina těchto svědk? víry ?ije v prost?edí, o kterém se nemluví nebo se o něm mluví velmi málo, jako je Haiti, jako je Kivu v Kon?ské demokratické republice nebo jako jsou některá místa na Blízkém východě. Poznat jejich p?íběhy znamená také pootev?ít trhlinu v závoji ml?ení, který je nám tak ?asto zahaluje a brání poznat je a ocenit. Jsou to v?ak p?íběhy p?ita?livé, jsou to p?íběhy krásné, jsou to perly evangelia, nad kterými je bezpodmíne?ně nutné se zamyslet. Posouvají ke kontemplaci, obdivu a vdě?nosti v??i ?ivotu, který se dokázal dostat tam, kam by se lidsky nikdy dostat neměl, tedy k vydání ?ivota, ale cestou, která je osvícena Bo?í milostí.