蜜桃交友

Felipe Herrera-Espaliat 鈥� Pope

Násilná smrt 拧esta膷ty艡iceti 啪en ve v臎znici v Hondurasu, k ní啪 do拧lo p艡i vzpou艡e v minulém týdnu, zp暖sobila hluboký zármutek nejen jejich rodinám, ale také pape啪i Franti拧kovi, který se za n臎 modlil p艡i ned臎lní modlitb臎 And臎l Pán臎. Zárove艌 se za jejich v臎膷ný odpo膷inek modlily i v臎ze艌kyn臎 啪enské v臎znice v Santiagu de Chile. V gestu solidarity zapálily ve své kapli 46 sví膷ek a p艡imlouvaly se za mnoho 啪en, které v Hondurasu, Chile a ostatních zemích Latinské Ameriky umírají v d暖sledku násilí ve v臎znicích nebo krátce po jejich opu拧t臎ní.

Modlitb臎 v chilské v臎znici p艡edsedala sestra Nelly Leónová, 艡eholnice z kongregace Dobrého pastý艡e a známá p艡edstavitelka v臎ze艌ské pastora膷ní slu啪by na latinskoamerickém kontinentu. Za více ne啪 t艡icet let svého p暖sobení vid臎la, jak 啪eny zbavené svobody trpí nedostatkem d暖stojnosti. To vysv臎tlila pape啪i Franti拧kovi p艡i jeho náv拧t臎v臎 této chilské v臎znice v roce 2018 a dnes se vrací, aby pozvedla sv暖j hlas a vyzvala k vytvo艡ení v臎ze艌ského systému, který by p艡i budování vazebních v臎znic a uplat艌ování spravedlnosti bral ohled na podstatu 啪en.

Jaká je situace 啪enských vazebních v臎znic v Latinské Americe?

Obecn臎 jsou ve velmi neut臎拧eném stavu, a to do té míry, 啪e trestem je krom臎 odn臎tí svobody i 啪ivot v nelidských podmínkách. Mimochodem, 啪enské v臎znice byly navr啪eny pro mu啪e a teprve pozd臎ji upraveny pro 啪eny. Nevím o 啪ádných vazebních v臎znicích, které by byly navr啪eny s ohledem na 啪eny.

Jaká práva 啪en jsou vzhledem k podmínkám ve v臎znicích poru拧ována? Co se d臎je s t臎hotnými 啪enami?

K prvnímu poru拧ení dochází u soud暖, proto啪e se na lidi nedívají individuáln臎, ale jako na sou膷ást kolektivu, ani啪 by vid臎li jejich 啪ivotní p艡íb臎h odehrávající se na okraji spole膷nosti, kde se obvykle nacházejí p艡í膷iny jejich 拧patného chování. Málokdy pak rozeznají, v 膷em by bylo mo啪né ka啪dou 啪enu lépe rehabilitovat a nepo拧kozovat ji je拧t臎 více. Zbavení svobody navíc znamená naprostou ztrátu autonomie, proto啪e uvnit艡 v臎zení je t艡eba 啪ádat o povolení ke v拧emu a jakákoli chyba je spojena s trestem. Na chyby není prostor.

Pokud jde o t臎hotné 啪eny, Chile se p艡ipojilo k Úmluv臎 o právech dít臎te, tak啪e d臎ti a jejich matky z暖stávají v chrán臎ných místech, ale v啪dy uvnit艡 v臎znice. Prosazujeme v拧ak zákon, který umo啪艌uje, aby 啪ena s malým dít臎tem nemusela vykonávat trest ve vazební v臎znici. Bohu啪el zde vidíme, jak první slovo, které se dít臎 nau膷í, není máma nebo táta, ale 鈥瀋abo鈥�, co啪 je jméno v臎ze艌ských dozorc暖.

Jaké faktory zasahují do toho, aby do拧lo k tragédii, jako je ta v Hondurasu?

Konflikty z p艡edm臎stí velkých m臎st se bohu啪el opakují i ve v臎znicích. Kdy啪 jsou 膷lenové konkuren膷ních gang暖 z marginalizovaných 膷tvrtí posláni do v臎zení, tam se reorganizují a jednají násiln臎 a v臎ze艌ské systémy to nedoká啪ou kontrolovat. Tak vznikají nep艡átelství, st艡ety mezi gangy a dochází k takovým boj暖m, které se, jak jsme vid臎li v Hondurasu, vymknou kontrole. Pokud neexistuje segmentace v臎ze艌ské populace, nelze tyto gangy izolovat, a tak dochází k velkým tragédiím.

Co je t艡eba ud臎lat pro humanizaci 啪enských v臎ze艌ských center?

Je t艡eba p艡ejít od trestní spravedlnosti k restorativní spravedlnosti, jejím啪 cílem je rehabilitace 膷lov臎ka. V臎ze艌ská st艡ediska musí být navíc p艡ív臎tiv臎j拧í, s d暖stojnými prostory pro bratrské sou啪ití. My 啪eny máme jiný zp暖sob bytí, my拧lení a cít臎ní ne啪 mu啪i a máme jiné pot艡eby, které 膷asto nejsou uspokojovány.  Krom臎 toho je nutné, aby v臎ze艌kyn臎 m臎ly p艡ístup k pastora膷nímu doprovázení, aby mohly nahlédnout do svého nitra a pochopit, co se v jejich 啪ivot臎 stalo, 啪e skon膷ily ve v臎zení, a odtud se za膷ít znovu zvedat.