蜜桃交友

Felipe Herrera-Espaliat – Pope

Násilná smrt ?esta?ty?iceti ?en ve věznici v Hondurasu, k ní? do?lo p?i vzpou?e v minulém týdnu, zp?sobila hluboký zármutek nejen jejich rodinám, ale také pape?i Franti?kovi, který se za ně modlil p?i nedělní modlitbě Anděl Páně. Zároveň se za jejich vě?ný odpo?inek modlily i vězeňkyně ?enské věznice v Santiagu de Chile. V gestu solidarity zapálily ve své kapli 46 sví?ek a p?imlouvaly se za mnoho ?en, které v Hondurasu, Chile a ostatních zemích Latinské Ameriky umírají v d?sledku násilí ve věznicích nebo krátce po jejich opu?tění.

Modlitbě v chilské věznici p?edsedala sestra Nelly Leónová, ?eholnice z kongregace Dobrého pastý?e a známá p?edstavitelka vězeňské pastora?ní slu?by na latinskoamerickém kontinentu. Za více ne? t?icet let svého p?sobení viděla, jak ?eny zbavené svobody trpí nedostatkem d?stojnosti. To vysvětlila pape?i Franti?kovi p?i jeho náv?těvě této chilské věznice v roce 2018 a dnes se vrací, aby pozvedla sv?j hlas a vyzvala k vytvo?ení vězeňského systému, který by p?i budování vazebních věznic a uplatňování spravedlnosti bral ohled na podstatu ?en.

Jaká je situace ?enských vazebních věznic v Latinské Americe?

Obecně jsou ve velmi neutě?eném stavu, a to do té míry, ?e trestem je kromě odnětí svobody i ?ivot v nelidských podmínkách. Mimochodem, ?enské věznice byly navr?eny pro mu?e a teprve později upraveny pro ?eny. Nevím o ?ádných vazebních věznicích, které by byly navr?eny s ohledem na ?eny.

Jaká práva ?en jsou vzhledem k podmínkám ve věznicích poru?ována? Co se děje s těhotnými ?enami?

K prvnímu poru?ení dochází u soud?, proto?e se na lidi nedívají individuálně, ale jako na sou?ást kolektivu, ani? by viděli jejich ?ivotní p?íběh odehrávající se na okraji spole?nosti, kde se obvykle nacházejí p?í?iny jejich ?patného chování. Málokdy pak rozeznají, v ?em by bylo mo?né ka?dou ?enu lépe rehabilitovat a nepo?kozovat ji je?tě více. Zbavení svobody navíc znamená naprostou ztrátu autonomie, proto?e uvnit? vězení je t?eba ?ádat o povolení ke v?emu a jakákoli chyba je spojena s trestem. Na chyby není prostor.

Pokud jde o těhotné ?eny, Chile se p?ipojilo k Úmluvě o právech dítěte, tak?e děti a jejich matky z?stávají v chráněných místech, ale v?dy uvnit? věznice. Prosazujeme v?ak zákon, který umo?ňuje, aby ?ena s malým dítětem nemusela vykonávat trest ve vazební věznici. Bohu?el zde vidíme, jak první slovo, které se dítě nau?í, není máma nebo táta, ale ?cabo“, co? je jméno vězeňských dozorc?.

Jaké faktory zasahují do toho, aby do?lo k tragédii, jako je ta v Hondurasu?

Konflikty z p?edměstí velkých měst se bohu?el opakují i ve věznicích. Kdy? jsou ?lenové konkuren?ních gang? z marginalizovaných ?tvrtí posláni do vězení, tam se reorganizují a jednají násilně a vězeňské systémy to nedoká?ou kontrolovat. Tak vznikají nep?átelství, st?ety mezi gangy a dochází k takovým boj?m, které se, jak jsme viděli v Hondurasu, vymknou kontrole. Pokud neexistuje segmentace vězeňské populace, nelze tyto gangy izolovat, a tak dochází k velkým tragédiím.

Co je t?eba udělat pro humanizaci ?enských vězeňských center?

Je t?eba p?ejít od trestní spravedlnosti k restorativní spravedlnosti, jejím? cílem je rehabilitace ?lověka. Vězeňská st?ediska musí být navíc p?ívětivěj?í, s d?stojnými prostory pro bratrské sou?ití. My ?eny máme jiný zp?sob bytí, my?lení a cítění ne? mu?i a máme jiné pot?eby, které ?asto nejsou uspokojovány.  Kromě toho je nutné, aby vězeňkyně měly p?ístup k pastora?nímu doprovázení, aby mohly nahlédnout do svého nitra a pochopit, co se v jejich ?ivotě stalo, ?e skon?ily ve vězení, a odtud se za?ít znovu zvedat.