蜜桃交友

CARLOS MARÍA GALLI

Teologická fakulta Argentinské katolické univerzity (UCA) vydala v nakladatelství Planeta první dva svazky díla s názvem Pravda vás osvobodí (La verdad los hará libres, edito艡i Carlos Galli, Juan Durán, Luis Liberti a Federico Tavelli). Na拧e studie se zam臎艡uje na jednání církevních p艡edstavitel暖, ale její pohled je 拧iroký a zabývá se také ob膷anským d臎ním a dal拧ími institucionálními aktéry. První díl se zam臎艡uje na 鈥濳atolickou církev ve spirále násilí v Argentin臎 1966-1983鈥�. Druhý svazek nese název 鈥濧rgentinská biskupská konference a Svatý stolec tvá艡í v tvá艡 státnímu terorismu 1976-1983鈥�. Ob臎 publikace jsou výsledkem p臎tileté spole膷né práce. Ve druhé polovin臎 20. století Argentina trp臎la násilím, které zp暖sobovalo smrt a bolest. Vzpome艌me na strukturální nespravedlnosti, násilnou polarizaci, perzekuce a zákazy, p艡evraty, které rozvrátily ústavní po艡ádek, guerillová hnutí, politické násilí, polovojenské gangy, státní terorismus se v拧emi jeho ob臎钮mi. Nejde o jednoho, dva nebo t艡i démony, ale o démonickou spirálu, která vyvrcholila systematickým a tajným poru拧ováním lidských práv vojenskou vládou od roku 1976. Jednalo se o nezákonnou a nemorální strategii, která zasévala hr暖zu zalo啪enou na únosech, mu膷ení a nucených zmizeních: tragédii desaparecidos.

P艡edkládaná studie se zabývá p暖sobením katolické církve v dob臎 poslední vojenské diktatury. Jde o velmi obtí啪né téma, které v拧ak muselo být zpracováno, stejn臎 jako studie jiných autor暖, díl膷ím zp暖sobem, a tudí啪 se stává nezbytným a stále probíhajícím zkoumáním. P艡edstavuje novinku v argentinské a církevní historiografii. Neexistuje 啪ádná tak rozsáhlá studie, jejím啪 hlavním pramenem by byly církevní archivy spolu s velkou 膷ástí bibliografie a mnoha sv臎dectvími. Tato práce se sna啪í skloubit r暖zné vzpomínky, pam臎ti a ov臎艡ené historické údaje do interpreta膷ního vypráv臎ní, nabízejícího p艡ehled dvou desetiletí.

Církevní p暖vod a akademický ú膷el tohoto výzkumu

Argentinská biskupská konference se nad tím, co se v zemi stalo, hluboce zamý拧lela. P艡iznala, 啪e se s událostmi nevyrovnala a neud臎lala dost pro omezení spirály násilí a teroristických akcí ze strany státu. To v拧ak nevymazává opat艡ení p艡ijatá na individuální nebo kolektivní úrovni, ani odsouzení obsa啪ená v dokumentech vydaných ji啪 v roce 1976, v textu K艡es钮anská reflexe pro vlastenecký lid z roku 1977 a p艡edev拧ím v dokumentu Církev a národní spole膷enství z roku 1981, v n臎m啪 se církev jasn臎 vyslovuje pro demokracii. V roce 2000, v souvislosti s jubilejním rokem, biskupové pronesli kajícnou modlitbu na 啪ádost o odpu拧t臎ní církvi v Argentin臎, v ní啪 je zmín臎no poru拧ování lidských práv. Toto p艡iznání v拧ak nem臎lo dostate膷ný tón a ohlas. Na po膷átku 21. století za膷ali p艡edsedové episkopátu t艡ídit materiály obsa啪ené v archivu z let 76-83, který se nyní nazývá Fond lidských práv. V roce 2012 biskupská konference vydala dopis Víra v Je啪í拧e Krista nás pohání k pravd臎, spravedlnosti a míru, rozhodla se zp艡ístupnit dokumentaci ob臎tem a p艡íbuzným a podpo艡ila komplexn臎j拧í studium 膷innosti církve v tomto období. V roce 2013 vydal pape啪 Franti拧ek pokyn k digitalizaci archiv暖. V roce 2016 bylo oznámeno zahájení Protokolu o nahlí啪ení do archivních materiál暖 týkajících se argentinských událostí (1976-1983) s cílem poskytnout informace zainteresovaným stranám.

V prosinci 2017 m臎 nový p艡edseda Argentinské biskupské konference, monsignor Óscar Vicente Ojea, oficiáln臎 po啪ádal, abych jako d臎kan teologické fakulty podnikl dal拧í krok: provést výzkum, který by pomohl rekonstruovat historickou pam臎钮 s cílem p艡isp臎t k pravd臎. Episkopát vlo啪il d暖v臎ru v akademickou serióznost této fakulty. Od 60. let 20. století tato instituce up艡ednost艌ovala studium latinskoamerických a argentinských církevních d臎jin. Po kolegiálním rozli拧ování fakulta p艡evzala plnou odpov臎dnost za výzkum a publikace. Vytvo艡il jsem 艡ídící výbor. V roce 2018 jsme stanovili zam臎艡ení práce podle akademických kompetencí na拧í fakulty. To se li拧í od pastora膷ního poslání episkopátu, které zahrnuje slu啪bu pro mír. V p艡edmluv臎 se uvádí, 啪e tato práce je sou膷ástí cíle, který je pro biskupskou konferenci úst艡ední: pracovat pro bratrství argentinského lidu, které nebude realizováno bez poznání historické pravdy a podpory autentické spravedlnosti. Ve spole膷nosti, v ní啪 instituce neprovád臎ly a neprovád臎jí sebekritiku, se v p艡edmluv臎 prohla拧uje: 鈥濨ez nároku na odsuzování lidí, které p艡esahuje na拧e kompetence, chceme jako pastý艡i na拧í putující církve v Argentin臎 poznat historickou pravdu a prosit o odpu拧t臎ní Boha, argentinskou komunitu a ob臎ti násilí鈥�.

Práce na studii nále啪í ke v臎decké disciplín臎 zvané církevní d臎jiny. Strukturovali jsme ji do t艡í svazk暖, postupn臎 v臎novaných základ暖m poznání církve v d臎jinách, historicko-narativnímu studiu doby a hermeneuticko-interdisciplinárním esej暖m. Pro první dva svazky jsme pov臎艡ili více ne啪 dvacet badatel暖, kte艡í krom臎 zájmu o danou problematiku spl艌ovali t艡i po啪adavky: byli schopni pracovat v týmu, znali historickou metodu a vystudovali teologii. Pro interpreta膷ní 膷ást, která je p艡edm臎tem t艡etího svazku (v p艡íprav臎), jsme se obrátili na akademiky z Argentiny i ze zahrani膷í. Pracovali jsme spole膷n臎, proto啪e jsme necht臎li vytvo艡it sbírku izolovaných esej暖. P艡esto啪e jednotlivé 膷lánky jsou podepsány jejich autory, hovo艡ili jsme o nich spole膷n臎 p艡i onlinovém setkání za probíhající pandemie.

První dva svazky na拧í práce: odtajn臎ná dokumentace z osmdesátých let

Sna啪ili jsme se 鈥瀗aslouchat hlasu鈥� archiv暖 s kritickým z艡etelem k nepublikovaným a editovaným pramen暖m. Výjime膷ným zp暖sobem jsme m臎li p艡ístup jak k nepublikovaným dokument暖m z archiv暖 Argentinské biskupské konference, tak z archiv暖 Státního sekretariátu, v膷etn臎 archiv暖 Rady pro ve艡ejné zále啪itosti církve a Apo拧tolské nunciatury v Argentin臎. To je patrné zejména ve druhém svazku. Vatikán obvykle otevírá své archivy a啪 mnoho desetiletí po událostech. Získali jsme povolení odtajnit dokumentaci z období 1976-1983. P艡i tvorb臎 prvního svazku jsme vycházeli p艡edev拧ím z archiv暖 diecézí a mu啪ských a 啪enských kongregací, n臎kterých lidskoprávních organizací a dal拧ích národních a provin膷ních institucí. Vydali jsme se naslouchat hlas暖m sv臎dk暖. Sdíleli jsme sv臎dectví a analýzy protagonist暖, z nich啪 mnohé nám poskytli jiní badatelé. Provedli jsme unikátní rozhovory. Pochopení fakt暖 je obohaceno, kdy啪 jsou 膷teny z r暖zných perspektiv, s pluralitní argumentací. Sv臎tlo k艡es钮anské víry, které se stává teologií, neoslabuje, ale naopak respektuje a posiluje kritickou ostrost historické racionality. T艡etí svazek poskytne r暖zné výklady.

Tragédie desaparecidos vyná拧í na sv臎tlo existenciální, metafyzické a nábo啪enské otázky: bytí a nicota, 啪ivot a smrt. V roce 1979, po silných slovech Jana Pavla II. p艡i ned臎lní modlitb臎 And臎l Pán臎, se katolický noviná艡 José Ignacio López zeptal tehdej拧ího prezidenta Jorgeho Videly, co by na to pape啪i odpov臎d臎l. Videla se otázce vyhnul a prohlásil: 鈥濪okud je 膷lov臎k nezv臎stný, nem暖啪e si nárokovat 啪ádné zvlá拧tní zacházení, je neznámý, je to poh艡e拧ovaný 膷lov臎k, nemá 啪ádnou entitu, není ani mrtvý, ani 啪ivý, je nezv臎stný鈥�. Podle nejvy拧拧ího p艡edstavitele Argentinské republiky nezv臎stný 膷lov臎k postrádal entitu, nebyl 鈥瀊ytím鈥�. Za艡adil ho mezi bytí a nicotu.

Kladu si otázku, zda armáda tím, 啪e vykonávala anonymní poh艡by, necht臎la zanechat poz暖statky, které by umo啪nily rekonstruovat barbarství a pam臎钮. Proto v esejích t艡etího svazku nastolujeme otázku truchlení bez t臎la, drama, které pro啪ívalo mnoho rodin, je啪 nikdy nena拧ly své blízké. Zvoleným obdobím jsou roky 1966 a啪 1983. Rok 1966 byl zvolen proto, 啪e v n臎m do拧lo k vojenskému p艡evratu, který ve拧el do d臎jin jako 鈥瀉rgentinská revoluce鈥� a trval a啪 do roku 1973. Mohli jsme jít i dále do minulosti, ale museli jsme omezit analýzu. Pouze v kapitole o politickém násilí za膷ínáme rokem 1930, kdy za膷aly vojenské p艡evraty, které se opakovaly v letech 1943, 1955, 1962, 1966 a 1976. Sledování událostí od roku 1966 nám umo啪艌uje pochopit po膷átky toho, co se d臎lo v demokratickém intermezzu mezi lety 1973 a 1976 a b臎hem takzvaného 鈥瀙rocesu národní reorganizace鈥�, tedy poslední vojenské diktatury v letech 1976-1983. V roce 1966 za膷ala argentinská církev za膷le艌ovat obnovné sm臎ry II. vatikánského koncilu (1962-1965). V tomto roce byla podepsána dohoda mezi Argentinskou republikou a Svatým stolcem, která dala nový rámec vztah暖m mezi katolickou církví a národním státem. V letech 1966-1973 vznikaly v na拧í zemi r暖zné politické organizace peronistického nebo marxistického typu, které jako strategii k dobytí moci volily ozbrojený boj.

První díl p艡edstavuje obecný úvod, jedná se o historický, filozofický a teologický esej. Uva啪uje o d臎jinách a ví艡e, shrnuje historiografii o argentinské církvi a rozeznává její v臎decký status z historické a teologické perspektivy. Poté analyzuje recepci II. vatikánského koncilu a pastora膷ní 膷innost v t臎chto letech spolu se zku拧enostmi a my拧lením, jednáním a nad拧ením 膷len暖 laické církve, zasv臎ceného 啪ivota a kn臎啪í zasazených do kontextu církevních zm臎n, kulturních p艡edstav a politické struktury 60. a 70. let 20. století. Text obsahuje sv臎dectví biskup暖 r暖zných generací, posuzovaných jednotliv臎, a jejich r暖zné perspektivy v rámci biskupské konference. Zam臎艡uje se na my拧lení n臎kolika biskup暖, kte艡í se sna啪ili zkoumat ve艡ejné p暖sobení církve. Zkoumali jsme také anga啪ovanost katolík暖, kte艡í spolu s ostatními Argentinci sdíleli obranu lidských práv.

Druhý svazek se zam臎艡uje na p暖sobení argentinského episkopátu a Svatého stolce b臎hem státního terorismu v letech 1976-1983 a vyu啪ívá tém臎艡 výhradn臎 odtajn臎né dokumenty z církevních archiv暖. To umo啪nilo nalézt mnoho novinek. Jsou to nap艡íklad dopisy mezi p艡edsedy episkopátu a p艡edstaviteli zem臎, v拧echna setkání sty膷né komise Argentinské biskupské konference s p艡edstaviteli ozbrojených slo啪ek, sestavení seznam暖 ob臎tí, o které církev 啪ádala informace (zejména kapitola 17 o poh艡e拧ovaných d臎tech a kapitola 24, která obsahuje seznamy ob臎tí). N臎které z prostudovaných dokument暖 byly p艡edány biskupské konferenci, která je zárove艌 p艡edala spravedlnosti. Krom臎 místních událostí jsou zkoumány i mezinárodní konflikty vyvolané stí啪nostmi na zmizelé: spor o pr暖liv Beagle vyhrocený diktaturami v Argentin臎 a Chile; pape啪ské zprost艡edkování, které m臎lo zastavit jeho eskalaci; válka mezi Argentinskou republikou a Velkou Británií o Falklandy, b臎hem ní啪 se v roce 1982 konala apo拧tolská cesta Jana Pavla II. a konec vojenského re啪imu.

Budování míru a kultura setkávání

鈥濸ravda vás osvobodí鈥� je kolektivní a interdisciplinární dílo, jeho啪 cílem je porozum臎t d臎jinám církve v Argentin臎 a otev艡ít nové obzory pro výzkum, reflexi a diskusi. Tato slu啪ba pravd臎 m暖啪e p艡isp臎t k osvobození minulosti s cílem zlep拧it sou膷asnost a p艡edstavit si budoucnost církve a na拧í zem臎. Budování míru 鈥瀓e trp臎livé hledání pravdy a spravedlnosti, uctívání památky ob臎tí a postupné otevírání se spole膷né nad臎ji, která je siln臎j拧í ne啪 pomsta鈥� (Fratelli tutti, 226). Pape啪 Franti拧ek v encyklice rozli拧uje mezi architekturou míru, která se týká n臎kterých, a 艡emeslem míru, které se týká v拧ech. (srov. tamté啪, 228-232). Jako hleda膷i pravdy chceme být 艡emeslníky míru budovaného se spravedlností a láskou na základ臎 kultury setkávání. P艡ed 拧edesáti lety vydal Jan XXIII. svou poslední encykliku Pacem in terris. Jádrem této perspektivy je my拧lenka, 啪e sociální mír, národní i mezinárodní, je postaven na 膷ty艡ech pilí艡ích: pravd臎, svobod臎, spravedlnosti a lásce. Sou啪ití je zalo啪eno na poznání pravdy, musí být praktikováno podle zásad spravedlnosti, musí být o啪ivováno spole膷enským p艡átelstvím a musí pln臎 respektovat svobody. Budování míru na argentinské p暖d臎 vy啪aduje stejné po啪adavky. P艡i pohledu do minulosti politického násilí a státního terorismu musí být budování míru zalo啪eno na pravd臎 a spravedlnosti, po膷ínaje vzpomínkami sv臎dk暖 a historickými údaji, jak 艡íkáme v knize 鈥濸ravda vás osvobodí鈥�. Mír je plodem pravdy a svobody, spravedlnosti a lásky.

Prezentace díla v sídle Vatikánského rozhlasu