蜜桃交友

Salvatore Cernuzio - Pope, Kinshasa

"¡Escucha... la niñita!" Sestra Ángela ukazuje na zam艡í啪ované okno v Centru Bethanie, nov臎 vybudovaném odd臎lení centra Telema na p艡edm臎stí Kinshasy. Jedenáctim臎sí膷ní Présence k艡i膷í v mat膷in臎 náru膷í, proto啪e ji pálí od艡eniny na zádech a ebenov臎 zbarvených lýtkách. Je拧t臎 p艡ed dv臎ma dny 啪ila hol膷i膷ka se svou matkou na ulici ve 膷tvrti Kimtambo v hlavním m臎st臎 Kon啪ské demokratické republiky uprost艡ed prachu, odpadk暖, krys a komár暖. Présence onemocn臎la t臎啪kou infekcí. Podle toho, jak to vypadá, pot艡ebuje antibiotika. Její matka Geneviève ji katatonicky pozoruje, kdy啪 ji potírá masti膷kou. Zdá se, 啪e je duchem nep艡ítomná a gesto provádí mechanicky. Sedí na podlaze, zatímco dít臎 le啪í na dvou postelích spojených 膷ervenou dekou, které sestry umístily v jedné z 23 místností centra. Na nohy jí pomáhá 74letá sestra Ángela Gutiérrezová, 艩pan臎lka z Asturie, která 啪ije od roku 1989 v Kongu, vysoká asi 1,50 metru, s rukama a nohama silnýma jako dvacetiletá. "P艡ijeli p艡ed n臎kolika hodinami. Byla celá 拧pinavá... Obvinili ji z 膷arod臎jnictví a ona 啪ila na ulici. Te膹 je doma."

"Domovem" je malá bílá budova s d艡ev臎nou st艡echou uprost艡ed neupravené trávy a trosek nové výstavby. Komplex je odno啪í slavn臎j拧ího a star拧ího centra, které od roku 2007 provozují sestry Hospitálky Nejsv臎t臎j拧ího Srdce Je啪í拧ova na centrálním bulváru Lumumba, kam se p艡est臎hovaly po své p暖vodní misii ve 膷tvrti Kinkole poblí啪 leti拧t臎.

Jedna z pacientek v centru Telema

"Les gens de la rue鈥�

"Nová" Telema, doslova "Povsta艌", vysv臎tluje p艡edstavená, sestra Alina Lyna Kana, byla zalo啪ena loni v kv臎tnu díky 拧t臎dré pomoci dárce, otce dvou nemocných d臎tí, pohor拧eného bídou n臎kterých svých spoluob膷an暖 a obdivujícího neutuchající práci sester. V ka啪dou denní i no膷ní dobu, kdy sem denn臎 p艡ichází a啪 125 lidí, co啪 je 50 000 lidí m臎sí膷n臎, p艡ijímá sestra Ángela a ostatní sestry - Ida, Alfonsina, Ortensia, Prisca, Odette a Maria - ve svých malých pokojích o rozloze ani ne p臎ti metr暖 膷tvere膷ních "les gens de la rue", lidi z ulice, a poskytuje jim p艡íst艡e拧í. Spolu s n臎kolika laickými dobrovolníky je ka啪dý ve膷er sbírají na v臎膷n臎 p艡epln臎ných, kou艡em zahalených chodnících kon啪ského hlavního m臎sta. Nebo p艡ivád臎jí ty, které najdou p艡ed bílými 啪eleznými dve艡mi, jak klepou nebo le啪í ve 拧pín臎.

Rita, host v centru Telema

Obvin臎ní z 膷arod臎jnictví

Jedná se p艡edev拧ím o psychicky nemocné, kte艡í trpí depresemi, sebepo拧kozováním, opo啪d臎nými kognitivními funkcemi, alkoholismem, epilepsií, poruchami opozi膷ního vzdoru. V拧ichni lidé, které chce Sv臎tový den nemocných p艡ipomenout a svým zp暖sobem oslavit. Pro kon啪skou a obecn臎 africkou spole膷nost v拧ak tato nemoc p艡edstavuje stigma. A tito lidé jsou obvi艌ováni z posedlosti, a proto jsou ostrakizováni svými vlastními rodinami, p艡i膷em啪 jejich p艡esv臎d膷ení podn臎cují mnozí letni膷ní pasto艡i, kte艡í vyk艡ikují kázání ve starých gará啪ích mezi trhy a no膷ními kluby. "V拧ude vidí 膷arod臎jnictví," 艡íká sestra Alina. "Kdy啪 n臎komu zem艡e p艡íbuzný, kdy啪 je n臎kdo neurotický, obvi艌ují ho, 啪e v sob臎 má zlé duchy. Jedna 艡eholnice mi vypráv臎la o osmnáctileté dívce, kterou na Bílou sobotu málem upálili za啪iva. Na拧la ji na míst臎, kde byly pohozeny odpadky, a s 艡idi膷em ji jeli vyzvednout a odvézt do nemocnice. Ne拧la na m拧i, n kterou se vydala, proto啪e z暖stala celou noc dohlí啪et na tu dívku.

Opu拧t臎né 啪eny

U sester kon膷í hlavn臎 啪eny. Osam臎lé, psychicky i fyzicky zranitelné, a proto vydané na milost a nemilost komukoli. Ob臎ti neustálého znásil艌ování. Stejn臎 jako mladá 啪ena s krátkými vlasy, le啪ící na bílé mramorové podlaze. V této pozici je u啪 48 hodin. Jak se jmenuje? "Nevíme, nemluví, nikomu nic ne艡ekne." V prot臎j拧ím pokoji je Madeau, vyhozená na ulici se svými dv臎ma d臎tmi, p艡ed nimi啪 byla opakovan臎 znásiln臎na. D臎ti jí odebral policista, který po n臎kolika dnech zjistil, 啪e se o n臎 nedoká啪e postarat, a p艡edal je sociálce. "Po osmi letech víme, kde je její syn. "Ale dcerka, o té nemáme tu拧ení, co se jí stalo," 艡eknou sestry, kdy啪 otev艡ou Madeauin pokoj. Je dokonalý, 啪ádný nepo艡ádek. Je posedlá hygienou. Mo啪ná se sna啪í kompenzovat chaos svého 啪ivota po艡ádkem a 膷istotou.

Nathan, 17 let, p艡ijatý sestrami

Psychologická pé膷e

Nebylo to poprvé, co tato 啪ena p艡i拧la do centra. Byla tam u啪 d艡íve, ale pak se znovu vydala na ulici: "Hledala své d臎ti". Pak se vrátila: "Na拧li jsme ji venku, jak 拧krábe na dve艡e.  Kdy啪 p艡i拧la, byla Madeau pokrytá strupy a 拧pínou. Stejn臎 jako ostatní. "My," 艡íká sestra Alina, "je myjeme, dezinfikujeme, st艡íháme jim vlasy, pálíme jejich oble膷ení. Dal拧ím krokem je zahájení psychologické a psychiatrické lé膷by dívek a chlapc暖, která je mo啪ná díky dobrovolné práci n臎kterých odborník暖. Ve velké ambulanci vybavené pro lé膷bu nemocí, jako jsou deprese a epilepsie, je k dispozici fyzioterapeutická slu啪ba, analytická laborato艡 a lékárna, která doká啪e zajistit pot艡ebné léky, které v Kon啪ské demokratické republice nelze sehnat.  Lidé s vá啪n臎j拧ími onemocn臎ními jsou p艡evezeni do jiného centra, kde jim jsou rovn臎啪 p艡edepsány léky. "Stru膷n臎 艡e膷eno, sna啪íme se, aby byly zdraví."

Dílna, která je pomáhá "obnovit 啪ivot"

B臎hem lé膷by sestry zam臎stnávají pacienty ru膷ními pracemi. Hlavní 膷inností je "ateliér": velká místnost, kterou dva fotovoltaické panely na st艡e拧e ne v啪dy doká啪í dostate膷n臎 osv臎tlit. Uvnit艡 je tucet 拧icích stroj暖, vedle kuchy艌ka, kde se na d艡ezu a va艡i膷i povalují zbytky látek, a nakonec malá místnost, kde jsou vystavena "díla". Správný výraz je díla, ne 艡emeslné výrobky, ale bavln臎né od臎vy a 啪upany, panenky "Mama Africa" vycpané pískem, látkové p艡ív臎sky na klí膷e, k艡í啪e a podlo啪ky z ví膷ek od lahví, ta拧ky z korálk暖 nebo kmenové potisky s pe膷livou povrchovou úpravou a plastovou pod拧ívkou. To v拧echno vyrobili? "Samoz艡ejm臎!" zvolá sestra Ángela. Práv臎 ona u膷í dívky 拧ít, aby se nau膷ily 艡emeslu pro budoucnost. Kdy啪 ukazuje "dílnu", upravuje panenku pomocí horkého lepidla. Stojí 15 dolar暖, ale pro sv臎t, který stojí za její výrobou, má mnohem v臎t拧í cenu.

Sestra Ángela upravuje panenku

Traumata a práce

Sestry se sna啪í prodat co nejvíce t臎chto výrobk暖, a to i prost艡ednictvím své stránky na Facebooku. Hlavn臎 proto, aby mohly pokrýt 膷etné výdaje, p艡edev拧ím na jídlo. I kdy啪 pro v拧echny p艡ípady jsou k dispozici i produkty ze zahrady. Je to dal拧í 膷innost, p艡i které jsou nemocní zam臎stnáni. Sedmnáctiletý Nathan zalévá sazenice. Je to jeden ze dvou mu啪暖 v dom臎, má zavalitou postavu, d臎tský obli膷ej a poruchu chování. "Vyhodili ho z domu." Obvin臎ní, op臎t z 膷arod臎jnictví. Nathan je jedním z t臎ch p艡ípad暖, které se po vylé膷ení znovu za膷lení do rodiny. Up艡en臎 sleduje kameru a 啪moulá si zelené tri膷ko. Pak mávnutím ruky po啪ádá: "Foto, foto!". Pózuje. "Páni!" vyk艡iknou sestry, zatímco Rita, dal拧í host sedící v rohu, se od srdce zasm臎je. Na rozdíl od Nathana si p艡ed objektivem zakrývá obli膷ej. Nerada se nechává fotografovat: "Ne, ale ona stejn臎 obecn臎 s nikým nemluví," vysv臎tluje sestra Ángela, "nechce, aby se jí n臎kdo dotýkal nebo se k ní p艡ibli啪oval. S nikým nejí... Má vztah jen ke mn臎. Je traumatizovaná, 拧est let se potulovala po ulicích".

Sestra Alina, p艡edstavená místních sester

Jídlo ze zahrady

Rita v拧ak m臎la ráno v kuchyni plné ruce práce. "Podívej!" 艡íká 艡eholnice a ukazuje hrnec s vodou, v ní啪 se má膷ely hlávky 拧penátu, "sklidili je na na拧í zahrad臎." K ve膷e艡i se podávají rybí hlavy, které va艡í dal拧í dv臎 dívky v rezavých plechových hrncích a va艡i膷ích napu拧t臎ných pachem zplodin a ko艡ení. "Nikdy nám nedo拧lo jídlo," 艡íká sestra Alina, "ur膷it臎 v拧ak dostáváme celkem málo pomoci." Sestry se obrátily na obec, na církev: "Ale nakonec se nám dostává pomoci jen od 拧t臎drých lidí. Zpravidla jsme ponecháni svému osudu."

沤ivot pro druhé

P艡i prohlídce za艡ízení se brzy setmí a na oble膷ení se tvrdo拧íjn臎 dr啪í komá艡i. Jediné sv臎tlo je to u vchodu do Centra Bethanie, pod kterým se shroma啪膹ují v拧ichni pacienti a n臎kolik sester. 沤idle, stoli膷ky, invalidní vozíky, v拧e umíst臎né v kruhu. Nikdo nemluví, ale jsou si blízko. Následuje ve膷e艡e, pak p艡evlékání, mytí, léky. N臎kte艡í vyrazí na obch暖zku chodník暖 a v拧e se vrátí na za膷átek. Tyto 艡eholnice se 膷ty艡iadvacet hodin starají o pot艡eby n臎koho jiného. Najednou se vyno艡í otázka: "Ale pro膷 to d臎lá拧?". Sestra Alina se usmívá pod brýlemi se sv臎tlými obrou膷kami: "Je啪í拧 nemá jinou náru膷 ne啪 na拧i náru膷, aby se dotýkal nemocných. Nemá jiné o膷i, aby vid臎l utrpení druhých. On pou啪ívá na拧e o膷i, ruce a u拧i. Posílá nás, abychom pokra膷ovali v tom, co za膷al." 

Ve膷er v centru Telema v Kinshase