?eholnice zachraňují z ulice psychicky nemocné obviněné z ?arodějnictví
Salvatore Cernuzio - Pope, Kinshasa
"¡Escucha... la niñita!" Sestra Ángela ukazuje na zam?í?ované okno v Centru Bethanie, nově vybudovaném oddělení centra Telema na p?edměstí Kinshasy. Jedenáctiměsí?ní Présence k?i?í v mat?ině náru?í, proto?e ji pálí od?eniny na zádech a ebenově zbarvených lýtkách. Je?tě p?ed dvěma dny ?ila hol?i?ka se svou matkou na ulici ve ?tvrti Kimtambo v hlavním městě Kon?ské demokratické republiky uprost?ed prachu, odpadk?, krys a komár?. Présence onemocněla tě?kou infekcí. Podle toho, jak to vypadá, pot?ebuje antibiotika. Její matka Geneviève ji katatonicky pozoruje, kdy? ji potírá masti?kou. Zdá se, ?e je duchem nep?ítomná a gesto provádí mechanicky. Sedí na podlaze, zatímco dítě le?í na dvou postelích spojených ?ervenou dekou, které sestry umístily v jedné z 23 místností centra. Na nohy jí pomáhá 74letá sestra Ángela Gutiérrezová, ?panělka z Asturie, která ?ije od roku 1989 v Kongu, vysoká asi 1,50 metru, s rukama a nohama silnýma jako dvacetiletá. "P?ijeli p?ed několika hodinami. Byla celá ?pinavá... Obvinili ji z ?arodějnictví a ona ?ila na ulici. Te? je doma."
"Domovem" je malá bílá budova s d?evěnou st?echou uprost?ed neupravené trávy a trosek nové výstavby. Komplex je odno?í slavněj?ího a star?ího centra, které od roku 2007 provozují sestry Hospitálky Nejsvětěj?ího Srdce Je?í?ova na centrálním bulváru Lumumba, kam se p?estěhovaly po své p?vodní misii ve ?tvrti Kinkole poblí? leti?tě.
"Les gens de la rue”
"Nová" Telema, doslova "Povstaň", vysvětluje p?edstavená, sestra Alina Lyna Kana, byla zalo?ena loni v květnu díky ?tědré pomoci dárce, otce dvou nemocných dětí, pohor?eného bídou některých svých spoluob?an? a obdivujícího neutuchající práci sester. V ka?dou denní i no?ní dobu, kdy sem denně p?ichází a? 125 lidí, co? je 50 000 lidí měsí?ně, p?ijímá sestra Ángela a ostatní sestry - Ida, Alfonsina, Ortensia, Prisca, Odette a Maria - ve svých malých pokojích o rozloze ani ne pěti metr? ?tvere?ních "les gens de la rue", lidi z ulice, a poskytuje jim p?íst?e?í. Spolu s několika laickými dobrovolníky je ka?dý ve?er sbírají na vě?ně p?eplněných, kou?em zahalených chodnících kon?ského hlavního města. Nebo p?ivádějí ty, které najdou p?ed bílými ?eleznými dve?mi, jak klepou nebo le?í ve ?píně.
Obvinění z ?arodějnictví
Jedná se p?edev?ím o psychicky nemocné, kte?í trpí depresemi, sebepo?kozováním, opo?děnými kognitivními funkcemi, alkoholismem, epilepsií, poruchami opozi?ního vzdoru. V?ichni lidé, které chce 厂惫ě迟ový den nemocných p?ipomenout a svým zp?sobem oslavit. Pro kon?skou a obecně africkou spole?nost v?ak tato nemoc p?edstavuje stigma. A tito lidé jsou obviňováni z posedlosti, a proto jsou ostrakizováni svými vlastními rodinami, p?i?em? jejich p?esvěd?ení podněcují mnozí letni?ní pasto?i, kte?í vyk?ikují kázání ve starých gará?ích mezi trhy a no?ními kluby. "V?ude vidí ?arodějnictví," ?íká sestra Alina. "Kdy? někomu zem?e p?íbuzný, kdy? je někdo neurotický, obviňují ho, ?e v sobě má zlé duchy. Jedna ?eholnice mi vyprávěla o osmnáctileté dívce, kterou na Bílou sobotu málem upálili za?iva. Na?la ji na místě, kde byly pohozeny odpadky, a s ?idi?em ji jeli vyzvednout a odvézt do nemocnice. Ne?la na m?i, n kterou se vydala, proto?e z?stala celou noc dohlí?et na tu dívku.
Opu?těné ?eny
U sester kon?í hlavně ?eny. Osamělé, psychicky i fyzicky zranitelné, a proto vydané na milost a nemilost komukoli. Oběti neustálého znásilňování. Stejně jako mladá ?ena s krátkými vlasy, le?ící na bílé mramorové podlaze. V této pozici je u? 48 hodin. Jak se jmenuje? "Nevíme, nemluví, nikomu nic ne?ekne." V protěj?ím pokoji je Madeau, vyhozená na ulici se svými dvěma dětmi, p?ed nimi? byla opakovaně znásilněna. Děti jí odebral policista, který po několika dnech zjistil, ?e se o ně nedoká?e postarat, a p?edal je sociálce. "Po osmi letech víme, kde je její syn. "Ale dcerka, o té nemáme tu?ení, co se jí stalo," ?eknou sestry, kdy? otev?ou Madeauin pokoj. Je dokonalý, ?ádný nepo?ádek. Je posedlá hygienou. Mo?ná se sna?í kompenzovat chaos svého ?ivota po?ádkem a ?istotou.
Psychologická pé?e
Nebylo to poprvé, co tato ?ena p?i?la do centra. Byla tam u? d?íve, ale pak se znovu vydala na ulici: "Hledala své děti". Pak se vrátila: "Na?li jsme ji venku, jak ?krábe na dve?e. Kdy? p?i?la, byla Madeau pokrytá strupy a ?pínou. Stejně jako ostatní. "My," ?íká sestra Alina, "je myjeme, dezinfikujeme, st?íháme jim vlasy, pálíme jejich oble?ení. Dal?ím krokem je zahájení psychologické a psychiatrické lé?by dívek a chlapc?, která je mo?ná díky dobrovolné práci některých odborník?. Ve velké ambulanci vybavené pro lé?bu nemocí, jako jsou deprese a epilepsie, je k dispozici fyzioterapeutická slu?ba, analytická laborato? a lékárna, která doká?e zajistit pot?ebné léky, které v Kon?ské demokratické republice nelze sehnat. Lidé s vá?něj?ími onemocněními jsou p?evezeni do jiného centra, kde jim jsou rovně? p?edepsány léky. "Stru?ně ?e?eno, sna?íme se, aby byly zdraví."
Dílna, která je pomáhá "obnovit ?ivot"
Během lé?by sestry zaměstnávají pacienty ru?ními pracemi. Hlavní ?inností je "ateliér": velká místnost, kterou dva fotovoltaické panely na st?e?e ne v?dy doká?í dostate?ně osvětlit. Uvnit? je tucet ?icích stroj?, vedle kuchyňka, kde se na d?ezu a va?i?i povalují zbytky látek, a nakonec malá místnost, kde jsou vystavena "díla". Správný výraz je díla, ne ?emeslné výrobky, ale bavlněné oděvy a ?upany, panenky "Mama Africa" vycpané pískem, látkové p?ívěsky na klí?e, k?í?e a podlo?ky z ví?ek od lahví, ta?ky z korálk? nebo kmenové potisky s pe?livou povrchovou úpravou a plastovou pod?ívkou. To v?echno vyrobili? "Samoz?ejmě!" zvolá sestra Ángela. Právě ona u?í dívky ?ít, aby se nau?ily ?emeslu pro budoucnost. Kdy? ukazuje "dílnu", upravuje panenku pomocí horkého lepidla. Stojí 15 dolar?, ale pro svět, který stojí za její výrobou, má mnohem vět?í cenu.
Traumata a práce
Sestry se sna?í prodat co nejvíce těchto výrobk?, a to i prost?ednictvím své stránky na Facebooku. Hlavně proto, aby mohly pokrýt ?etné výdaje, p?edev?ím na jídlo. I kdy? pro v?echny p?ípady jsou k dispozici i produkty ze zahrady. Je to dal?í ?innost, p?i které jsou nemocní zaměstnáni. Sedmnáctiletý Nathan zalévá sazenice. Je to jeden ze dvou mu?? v domě, má zavalitou postavu, dětský obli?ej a poruchu chování. "Vyhodili ho z domu." Obvinění, opět z ?arodějnictví. Nathan je jedním z těch p?ípad?, které se po vylé?ení znovu za?lení do rodiny. Up?eně sleduje kameru a ?moulá si zelené tri?ko. Pak mávnutím ruky po?ádá: "Foto, foto!". Pózuje. "Páni!" vyk?iknou sestry, zatímco Rita, dal?í host sedící v rohu, se od srdce zasměje. Na rozdíl od Nathana si p?ed objektivem zakrývá obli?ej. Nerada se nechává fotografovat: "Ne, ale ona stejně obecně s nikým nemluví," vysvětluje sestra Ángela, "nechce, aby se jí někdo dotýkal nebo se k ní p?ibli?oval. S nikým nejí... Má vztah jen ke mně. Je traumatizovaná, ?est let se potulovala po ulicích".
Jídlo ze zahrady
Rita v?ak měla ráno v kuchyni plné ruce práce. "Podívej!" ?íká ?eholnice a ukazuje hrnec s vodou, v ní? se má?ely hlávky ?penátu, "sklidili je na na?í zahradě." K ve?e?i se podávají rybí hlavy, které va?í dal?í dvě dívky v rezavých plechových hrncích a va?i?ích napu?těných pachem zplodin a ko?ení. "Nikdy nám nedo?lo jídlo," ?íká sestra Alina, "ur?itě v?ak dostáváme celkem málo pomoci." Sestry se obrátily na obec, na církev: "Ale nakonec se nám dostává pomoci jen od ?tědrých lidí. Zpravidla jsme ponecháni svému osudu."
?ivot pro druhé
P?i prohlídce za?ízení se brzy setmí a na oble?ení se tvrdo?íjně dr?í komá?i. Jediné světlo je to u vchodu do Centra Bethanie, pod kterým se shroma??ují v?ichni pacienti a několik sester. ?idle, stoli?ky, invalidní vozíky, v?e umístěné v kruhu. Nikdo nemluví, ale jsou si blízko. Následuje ve?e?e, pak p?evlékání, mytí, léky. Někte?í vyrazí na obch?zku chodník? a v?e se vrátí na za?átek. Tyto ?eholnice se ?ty?iadvacet hodin starají o pot?eby někoho jiného. Najednou se vyno?í otázka: "Ale pro? to dělá??". Sestra Alina se usmívá pod brýlemi se světlými obrou?kami: "Je?í? nemá jinou náru? ne? na?i náru?, aby se dotýkal nemocných. Nemá jiné o?i, aby viděl utrpení druhých. On pou?ívá na?e o?i, ruce a u?i. Posílá nás, abychom pokra?ovali v tom, co za?al."
