蜜桃交友

Deema Fayyad a Giuditta Bonsangue, L´Osservatore Romano

鈥濲menuji se Deema a jsem Sy艡anka z m臎sta Homs, m臎sta v centru Sýrie, které tragicky zasáhla válka. Pat艡ím k mni拧ské komunit臎 al-Chalil (Bo啪í p艡ítel), kterou zalo啪il v syrokatolickém klá拧te艡e svatého Moj啪í拧e Etiopského v roce 1991 o. Paolo Dall'Oglio spolu s o. Jacquesem Mouradem. Od 膷ervence 2013, kdy byl otec Paolo unesen Islámským státem, nemáme o n臎m 啪ádné zprávy. Otec Jacques byl loni rovn臎啪 unesen samozvaným Islámským státem a po n臎kolika m臎sících propu拧t臎n.

P臎stování vztahu s Bohem nade v拧e ostatní

K popisu na拧eho mni拧ského 啪ivota bych 艡ekla, 啪e je zalo啪en na t艡ech prioritách a horizontu. První prioritou je modlitba, jak se pí拧e v textu na拧í 艡ehole: 鈥濪o klá拧tera jsme p艡i拧li p艡edev拧ím proto, abychom se nep艡etr啪it臎 modlili, proto je na拧ím cílem, právem a povinností ustavi膷ná, v臎domá a hluboká komunikace s Bohem鈥�. Ná拧 啪ivot je také 啪ivot zasv臎cený manuální práci, vnímaný a 啪itý jako poslu拧nost p艡ikázání, které bylo 膷lov臎ku dáno, aby se staral o zemi, a tak se podílel na stvo艡ení. T艡etí prioritou je pohostinnost inspirovaná Abrahamem, který p艡ijal Boha ve svém stanu. V ka啪dém 膷lov臎ku vidíme Boha, který nás p艡ichází nav拧tívit. Toto p艡ijetí má nejhlub拧í smysl, kdy啪 jsme schopni p艡ijmout druhého ve své modlitb臎. Horizontem, ke kterému se ná拧 啪ivot otevírá, je povolání k islámsko-k艡es钮anskému dialogu. Chceme se zasv臎tit zejména lásce Je啪í拧e Krista k muslim暖m jako lidem a k muslimskému sv臎tu jako spole膷enství (umm臎). Ve skute膷nosti chceme ob臎tovat své 啪ivoty, aby byl evangelijní kvas stále p艡ítomný v muslimské v臎t拧inové spole膷nosti, a to, jak uvádí 艡ehole, 鈥瀡 duchu rozli拧ování, nad臎je a lásky, která je schopna prom臎nit v膷erej拧í a dne拧ní utrpení ve vzájemné porozum臎ní a lásku ve vzájemné ohleduplnosti a úct臎鈥�.

Na拧e povolání k dialogu za mír

V dob臎 války se na拧e povolání k dialogu m暖啪e zdát jako 拧ílenství, ale den za dnem zakou拧íme, 啪e to m暖啪e být cesta k míru, 艡ekla bych, 啪e jediná cesta. Ná拧 klá拧ter je cílem mnoha poutník暖, kte艡í cht臎jí krom臎 uspokojení kulturní zv臎davosti také uhasit svou duchovní 啪íze艌. Válka m臎la na toto hnutí vliv a my jsme cítili výzvu, abychom p艡i拧li do m臎sta a pomohli t臎m, kte艡í to pot艡ebují. V roce 2013 slavila komunita v podzemních prostorách váno膷ní m拧i po zni膷ení k艡es钮anské 膷tvrti ve m臎st臎 Nebek, polo啪eném nedaleko na拧eho klá拧tera. Poté se díky nad拧ení mnoha spolupracovník暖 a 拧t臎drosti mnoha p艡átel roztrou拧ených v r暖zných 膷ástech sv臎ta za膷alo s obnovou dom暖. V tém啪e roce na拧lo mnoho muslimských rodin úto膷i拧t臎 v klá拧te艡e Mar Elian, který je od roku 2000 sv臎艡en komunit臎 ve m臎st臎 Qaryatyan. I zde jsme díky solidarit臎 mnoha lidí mohli tamním rodinám pomoci obnovit jejich domovy, aby se mohly vrátit. Po tomto intenzivním období boj暖 nastalo období relativního klidu, kdy jsme za膷ali p艡emý拧let o budoucnosti. Pova啪ovali jsme za vhodné, ale také za nutné, 鈥瀙ronést v této temné noci slovo nad臎je, zapálit sví膷ku namísto proklínání tmy鈥� 鈥� cituji z dopisu, který napsala mni拧ská komunita k váno膷ní vigilii, o ní啪 jsem se zmínila vý拧e.

Syrokatolický klá拧ter sv. Moj啪í拧e Etiopského

Nad臎je se rodí z jednoduchých ka啪dodenních gest

P艡emý拧let o budoucnosti znamená myslet na d臎ti a mláde啪. Od té doby a啪 dodnes podporujeme mate艡skou 拧kolu ve m臎st臎 Nebek, zalo啪ili jsme hudební 拧kolu pro d臎ti a mláde啪 ve dvou farnostech tého啪 m臎sta a pomohli n臎kolika mladým lidem p艡i studiu na vysoké 拧kole nebo p艡i práci. Nemnoho zpráv, které jsme v poslední dob臎 slýchávali o situaci v Sýrii v italském zpravodajství, nyní ustoupilo jiným, bohu啪el op臎t o válce. V syrských srdcích v拧ak z暖stala obrovská bolest a krize trvá dodnes. Pí拧i-li tato slova, je to jen proto, 啪e bych cht臎la dosv臎d膷it, jak se navzdory v拧emu rodí nad臎je, a to z velmi prostých, ka啪dodenních gest: gest, která média nejsou schopna zprost艡edkovat, nebo se dokonce v臎dom臎 rozhodnou je nezprost艡edkovat. B臎hem vále膷ných let jsme se mohli dotknout milosrdenství Pána, které se projevovalo ve vzájemném soucitu a solidarit臎 mezi bratry. Zú膷astnit se n臎kolika m拧í ve m臎st臎, vid臎t mladé lidi, k艡es钮any i muslimy, jak s nad拧ením a radostí slou啪í pot艡ebným, modlit se r暖啪enec po domácnostech, kdy啪 se bojovalo na na拧em na prahu, sly拧et d臎tský sbor, v臎d臎t, 啪e tolika muslimským p艡átel暖m na nás zále啪í a modlí se za mír, a zárove艌 odsuzovat v拧echny druhy násilí, sly拧et modlitby tolika p艡átel po celém sv臎t臎... to v拧e vyvolalo skrovné sv臎tlo nad臎je.

N臎kdy sta膷ilo pozorovat, jak prostí lidé 啪ijí dál, v臎艡í v Boha a doufají v lep拧í budoucnost, abychom se nadechli a pokra膷ovali po úzké stezce nad臎je. Pokud jde o m臎 鈥� a myslím, 啪e v tomto ohledu zastupuji nejen sebe, ale také svou komunitu a mnoho Sy艡an暖 鈥� b臎hem t臎chto let jsem se také sna啪ila zachovat si nad臎ji v 膷lov臎ka a v jeho schopnost konat dobro a zvolit si cestu nenásilí. V臎艡ím v jeho schopnost otev艡ít se Pánov臎 milosti. Pape啪 Franti拧ek nás v Evangelii gaudium u膷í, 啪e 鈥瀙ln臎 lidskými se stáváme tehdy, kdy啪 jsme více ne啪 lid拧tí, kdy啪 dovolíme Bohu, aby nás vyvád臎l z nás samotných, abychom dosp臎li ke svému opravdov臎j拧ímu bytí鈥�. Snaha být v dob臎 války lid拧t臎j拧í nám umo啪艌uje vstoupit do kruhu Lásky, která nezná hranic, je schopna zm臎nit sv臎t a nechat na této zemi vykvést setbu Království, a to nyní, a nikoli ve vzdálené budoucnosti. Mohu s jistotou zvolat, 啪e n臎kte艡í Sy艡ané do tohoto kruhu ji啪 vstoupili!鈥�

(jag)