蜜桃交友

Spolu s ním zapsala mezi blahoslavené dal拧í t艡i mu啪e a biskupovy blízké spolupracovníky, kte艡í tak 鈥� spolu s mons. Angelellim 鈥� symbolicky zastupují v拧echny duchovní stavy: 艡eholní, kn臎啪ský, biskupský i laický. Rovn臎啪 franti拧kán Carlos Murias, francouzský kn臎z fidei donum Gabriel Longueville i laik a otec rodiny Wenceslao Pedernera v lét臎 roku 1976 zem艡eli mu膷ednickou smrtí, proto啪e se v臎novali chudým vrstvám obyvatelstva. Krátce po p艡evratu, který do 膷ela státu vynesl vojenskou juntu generála Jorgeho Rafaela Videly, je zavra啪dily paramilitární skupiny, které si vy艡izovaly ú膷ty se skute膷nými i domn臎lými 鈥瀖arxisty鈥�.

Angelelliho anga啪má pro chudé nicmén臎 povstalo ze zcela jiných ko艡en暖. Narodil se r.1923 v argentinské Cordob臎 a po tamním seminá艡i dokon膷il studia v 艠ím臎. Zde poznal o. Josepha Cardijna (1882-1967), zakladatele hnutí k艡es钮anských d臎lník暖 a pozd臎ji také krou啪k暖 k艡es钮anských student暖. Tedy tého啪 belgického kn臎ze a budoucího kardinála, který m臎l zásadní vliv na 膷eského katolického literáta Vladimíra Neuwirtha, zakladatele sekulárního institutu 鈥濻pole膷enství鈥�. 鈥濲ocismem鈥� (z JOC, Jeunesse ouvrière chrétienne, Mladí k艡es钮an拧tí d臎lníci) se inspiroval také argentinský mladý kn臎z Angelelli, který po návratu do vlasti vzd臎lával mladé lidi ve znalosti evangelia a pou膷oval o d暖stojnosti jejich práce. Na konci roku 1960 jej pape啪 Jan XXIII. jmenoval pomocným biskupem v Cordob臎 a o dv臎 léta pozd臎ji se 鈥� v necelých 膷ty艡icet letech 鈥� stal jedním z nejmlad拧ích ú膷astník暖 Druhého vatikánského koncilu. Tedy církevní zku拧enosti, která latinskoamerickou církev v roce 1968 dovedla k 鈥瀙referen膷ní volb臎 chudých鈥�, vyhlá拧ené na generální konferenci tamních episkopát暖 v Medellínu. Tato volba nebyla bezbolestná a biskup Angelelli, který se mezitím ujal diecéze La Rioja (1968), se ve svém sociálním úsilí setkával se stále siln臎j拧í opozicí kv暖li rostoucí ideologické polarizaci. Byl ve艡ejn臎 napadán jako 鈥瀔omunista鈥�, a膷koli argentinská teologie lidu, zastoupená Luciem Gerou a , neaplikovala marxistickou analýzu reality, ale zam臎艡ila se na lidovou zbo啪nost a kulturu spolu s orientací na latinskoamerické d臎jiny.

V této nelehké dob臎 poznal biskupa Angelelliho rovn臎啪 mladý jezuitský provinciál Jorge Bergoglio, který se v diecézi La Rioja setkal se spolubratry z Tovary拧stva. 鈥濾ypráv臎l nám o kamenech, které na tento lid a jeho pastý艡e dopadají kv暖li v臎rnosti evangeliu鈥�, prohlásil pozd臎ji Bergoglio u啪 jako buenosaireský arcibiskup t艡i desetiletí po Angelelliho smrti. Tehdy o argentinském biskupovi poprvé mluvil jako o mu膷edníkovi.

Situace v diecézi La Rioja se vyhrotila po vojenském pu膷i v lét臎 roku 1976. V polovin臎 膷ervence (18.7.) odvedli neznámí mu啪i, kte艡í se vydávali za p艡íslu拧níky policie, dva biskupovy blízké spolupracovníky. Francouzský misioná艡 Gabriel Longueville se do Latinské Ameriky vydal z koloniálního Al啪írska v osudném roce 1968, pro argentinského franti拧kána Carlose Muriase byla rozhodující práce v buenosaireských chudinských 膷tvrtích (villas miserias). V diecézi La Rioja zakládal novou komunitu. Mrtvá t臎la obou kn臎啪í byla nalezena je拧t臎 té啪e noci. O týden pozd臎ji do拧lo na laika Wenceslaa Pederneru, jeho啪 s na拧ím národním mu膷edníkem nespojuje pouze jméno. Rolníka, který jako 膷len Katolické akce pomáhal p艡i tvorb臎 zem臎d臎lských dru啪stev, zastihla násilná smrt p艡i no膷ním odpo膷inku a p艡ed o膷ima celé rodiny. 鈥濸艡í拧tí budu já鈥�, prohlásil v on臎ch dnech biskup Angelelli, a skute膷n臎, 4. srpna 1976, sjel jeho Fiat 125 z vozovky do hluboké propasti. Biskup byl na míst臎 mrtev, zatímco spolucestující kn臎z, který havárii p艡e啪il, hovo艡il o nárazu jiného vozidla. K jeho sv臎dectví nicmén臎 nep艡ihlí啪ela oficiální verze, 拧í艡ená a啪 do roku 2014, kdy argentinská justice odsoudila dv臎 vysoké vojenské 拧ar啪e bývalého Videlova re啪imu. Podstatnou m臎rou k tomu p艡isp臎l sou膷asný pape啪, který jako p艡edseda argentinského episkopátu sestavil církevní komisi, zkoumající 啪ivot a smrt 膷ty艡 dne拧ních blahoslavených. Bergoglio zárove艌 osobn臎 zaslal soud暖m dva dopisy, které m臎l biskup Angelelli u sebe v okam啪iku smrti a které byly rozhodující pro do啪ivotní odsouzení t艡í vykonavatel暖 vra啪dy, voják暖 Menéndeze, Estrelly a Very, v únoru 2013.

Beatifika膷ní liturgii v m臎stském parku v La Rioja dnes dopoledne slavil prefekt Kongregace pro svato艡e膷ení, kard. Angelo Becciu. Pro na拧e mikrofony p艡ipomenul, 啪e latinskoamerická církev na konferenci v Puebla, tedy t艡i roky po mu膷ednické smrti 膷ty艡 nových blahoslavených, odsoudila protik艡es钮anský ráz ideologií, které v on臎ch letech zachvátily ji啪ní Ameriku a vy啪ádaly si mnohé ob臎ti.

鈥濲ako v臎艡ící a Je啪í拧ovi u膷edníci jsou tito blahoslavení nepochybn臎 pr暖kopníky konference v Puebla, proto啪e nechápali moc jako prost艡edek k nadvlád臎, obhajující privilegia n臎kolika vyvolených, nýbr啪 jako slu啪bu. Bohu啪el, jihoamerické diktatury oné doby m臎ly nastolit po艡ádek, ov拧em ten zaji拧钮oval blahobyt nemnoha majetným, a na chudé se zapomínalo. Konference v Puebla i tito mu膷edníci nás ale u膷í, 啪e pokud máme ctít Boha, nesta膷í se ukázat v kostele 膷i odkazovat církvi 拧t臎dré dary. Znamená to naopak tlumo膷it do praxe Je啪í拧ovo u膷ení, které nám p艡ipomíná, 啪e láska k Bohu bez lásky k bratr暖m, a to zejména chudým bratr暖m, pozbývá autenticity.鈥�

膶ty艡i noví mu膷edníci nás zárove艌 vybízejí k ostra啪itosti p艡ed nek艡es钮anskou ideologií 膷i takovou ideologií, která chce stav臎t spole膷nost bez Boha. Existuje podle vás takové nebezpe膷í je拧t臎 dnes?

鈥濼oto nebezpe膷í zde v啪dy existovalo a dnes hrozí je拧t臎 víc, proto啪e vyháníme Boha z ve艡ejného prostoru a na拧ich institucí. Jestli啪e se pak namísto Boha postaví 膷lov臎k jako vzta啪ný bod, vznikají nezdravé ideologie, které vedou k zotro膷ení jiných lidí. Noví mu膷edníci nás udivují odvahou svých vlastních názor暖, které ov拧em nejsou jejich osobními idejemi, nýbr啪 state膷nou v臎rností evangeliu. A za tuto state膷nost dokonce zaplatí 啪ivotem...鈥�

艠íká kard. Angelo Becciu, který dnes v argentinské diecézi La Rioja blaho艡e膷il 膷ty艡i mu膷edníky tamního vojenského re啪imu ze 70. let minulého století.

(jag)