Beatifikace ?argentinského Romera“ a jeho t?í spolupracovník?
Spolu s ním zapsala mezi blahoslavené dal?í t?i mu?e a biskupovy blízké spolupracovníky, kte?í tak – spolu s mons. Angelellim – symbolicky zastupují v?echny duchovní stavy: ?eholní, kně?ský, biskupský i laický. Rovně? franti?kán Carlos Murias, francouzský kněz fidei donum Gabriel Longueville i laik a otec rodiny Wenceslao Pedernera v létě roku 1976 zem?eli mu?ednickou smrtí, proto?e se věnovali chudým vrstvám obyvatelstva. Krátce po p?evratu, který do ?ela státu vynesl vojenskou juntu generála Jorgeho Rafaela Videly, je zavra?dily paramilitární skupiny, které si vy?izovaly ú?ty se skute?nými i domnělými ?marxisty“.
Angelelliho anga?má pro chudé nicméně povstalo ze zcela jiných ko?en?. Narodil se r.1923 v argentinské Cordobě a po tamním seminá?i dokon?il studia v ?ímě. Zde poznal o. Josepha Cardijna (1882-1967), zakladatele hnutí k?es?anských dělník? a později také krou?k? k?es?anských student?. Tedy tého? belgického kněze a budoucího kardinála, který měl zásadní vliv na ?eského katolického literáta Vladimíra Neuwirtha, zakladatele sekulárního institutu ?Spole?enství“. ?Jocismem“ (z JOC, Jeunesse ouvrière chrétienne, Mladí k?es?an?tí dělníci) se inspiroval také argentinský mladý kněz Angelelli, který po návratu do vlasti vzdělával mladé lidi ve znalosti evangelia a pou?oval o d?stojnosti jejich práce. Na konci roku 1960 jej pape? Jan XXIII. jmenoval pomocným biskupem v Cordobě a o dvě léta později se – v necelých ?ty?icet letech – stal jedním z nejmlad?ích ú?astník? Druhého vatikánského koncilu. Tedy církevní zku?enosti, která latinskoamerickou církev v roce 1968 dovedla k ?preferen?ní volbě chudých“, vyhlá?ené na generální konferenci tamních episkopát? v Medellínu. Tato volba nebyla bezbolestná a biskup Angelelli, který se mezitím ujal diecéze La Rioja (1968), se ve svém sociálním úsilí setkával se stále silněj?í opozicí kv?li rostoucí ideologické polarizaci. Byl ve?ejně napadán jako ?komunista“, a?koli argentinská teologie lidu, zastoupená Luciem Gerou a , neaplikovala marxistickou analýzu reality, ale zamě?ila se na lidovou zbo?nost a kulturu spolu s orientací na latinskoamerické dějiny.
V této nelehké době poznal biskupa Angelelliho rovně? mladý jezuitský provinciál Jorge Bergoglio, který se v diecézi La Rioja setkal se spolubratry z Tovary?stva. ?Vyprávěl nám o kamenech, které na tento lid a jeho pastý?e dopadají kv?li věrnosti evangeliu“, prohlásil později Bergoglio u? jako buenosaireský arcibiskup t?i desetiletí po Angelelliho smrti. Tehdy o argentinském biskupovi poprvé mluvil jako o mu?edníkovi.
Situace v diecézi La Rioja se vyhrotila po vojenském pu?i v létě roku 1976. V polovině ?ervence (18.7.) odvedli neznámí mu?i, kte?í se vydávali za p?íslu?níky policie, dva biskupovy blízké spolupracovníky. Francouzský misioná? Gabriel Longueville se do Latinské Ameriky vydal z koloniálního Al?írska v osudném roce 1968, pro argentinského franti?kána Carlose Muriase byla rozhodující práce v buenosaireských chudinských ?tvrtích (villas miserias). V diecézi La Rioja zakládal novou komunitu. Mrtvá těla obou kně?í byla nalezena je?tě té?e noci. O týden později do?lo na laika Wenceslaa Pederneru, jeho? s na?ím národním mu?edníkem nespojuje pouze jméno. Rolníka, který jako ?len Katolické akce pomáhal p?i tvorbě zemědělských dru?stev, zastihla násilná smrt p?i no?ním odpo?inku a p?ed o?ima celé rodiny. ?P?í?tí budu já“, prohlásil v oněch dnech biskup Angelelli, a skute?ně, 4. srpna 1976, sjel jeho Fiat 125 z vozovky do hluboké propasti. Biskup byl na místě mrtev, zatímco spolucestující kněz, který havárii p?e?il, hovo?il o nárazu jiného vozidla. K jeho svědectví nicméně nep?ihlí?ela oficiální verze, ?í?ená a? do roku 2014, kdy argentinská justice odsoudila dvě vysoké vojenské ?ar?e bývalého Videlova re?imu. Podstatnou měrou k tomu p?ispěl sou?asný pape?, který jako p?edseda argentinského episkopátu sestavil církevní komisi, zkoumající ?ivot a smrt ?ty? dne?ních blahoslavených. Bergoglio zároveň osobně zaslal soud?m dva dopisy, které měl biskup Angelelli u sebe v okam?iku smrti a které byly rozhodující pro do?ivotní odsouzení t?í vykonavatel? vra?dy, voják? Menéndeze, Estrelly a Very, v únoru 2013.
Beatifika?ní liturgii v městském parku v La Rioja dnes dopoledne slavil prefekt Kongregace pro svato?e?ení, kard. Angelo Becciu. Pro na?e mikrofony p?ipomenul, ?e latinskoamerická církev na konferenci v Puebla, tedy t?i roky po mu?ednické smrti ?ty? nových blahoslavených, odsoudila protik?es?anský ráz ideologií, které v oněch letech zachvátily ji?ní Ameriku a vy?ádaly si mnohé oběti.
?Jako vě?ící a Je?í?ovi u?edníci jsou tito blahoslavení nepochybně pr?kopníky konference v Puebla, proto?e nechápali moc jako prost?edek k nadvládě, obhajující privilegia několika vyvolených, nýbr? jako slu?bu. Bohu?el, jihoamerické diktatury oné doby měly nastolit po?ádek, ov?em ten zaji??oval blahobyt nemnoha majetným, a na chudé se zapomínalo. Konference v Puebla i tito mu?edníci nás ale u?í, ?e pokud máme ctít Boha, nesta?í se ukázat v kostele ?i odkazovat církvi ?tědré dary. Znamená to naopak tlumo?it do praxe Je?í?ovo u?ení, které nám p?ipomíná, ?e láska k Bohu bez lásky k bratr?m, a to zejména chudým bratr?m, pozbývá autenticity.“
?ty?i noví mu?edníci nás zároveň vybízejí k ostra?itosti p?ed nek?es?anskou ideologií ?i takovou ideologií, která chce stavět spole?nost bez Boha. Existuje podle vás takové nebezpe?í je?tě dnes?
?Toto nebezpe?í zde v?dy existovalo a dnes hrozí je?tě víc, proto?e vyháníme Boha z ve?ejného prostoru a na?ich institucí. Jestli?e se pak namísto Boha postaví ?lověk jako vzta?ný bod, vznikají nezdravé ideologie, které vedou k zotro?ení jiných lidí. Noví mu?edníci nás udivují odvahou svých vlastních názor?, které ov?em nejsou jejich osobními idejemi, nýbr? state?nou věrností evangeliu. A za tuto state?nost dokonce zaplatí ?ivotem...“
?íká kard. Angelo Becciu, který dnes v argentinské diecézi La Rioja blaho?e?il ?ty?i mu?edníky tamního vojenského re?imu ze 70. let minulého století.
(jag)
