Pape?ové a umění
Silvia Kritzenberger - Vatikán
Pape?ové v?dy hráli d?le?itou roli p?i podpo?e umění, zejména v období renesance a baroka. Velcí umělci té doby byli pape?i pově?eni vytvo?ením mistrovských děl, která m??eme ve Vatikánu obdivovat dodnes. Nap?íklad pape? Julius II. pově?il Michelangela vymalováním Sixtinské kaple a Rafaela vymalováním slavných ?sál?“, které nyní nesou jeho jméno. Pape? Urban VIII. byl velkým mecená?em Berniniho, který nejen navrhl Svatopetrské náměstí, ale je také zodpovědný za bronzový baldachýn ve Svatopetrské bazilice. Svým mecená?stvím pape?ové významně ovlivnili dějiny umění a u?inili z ?íma centrum uměleckých inovací.
Pape? Franti?ek: umění, výraz krásy a lidskosti
Stejně jako jeho p?edch?dci si i pape? Franti?ek cení umění jako výrazu krásy a lidskosti. Opakovaně podporuje sociální umělecké projekty, zejména pro chudé. Jak Franti?ek rád zd?razňuje, umění je ?univerzální jazyk, který je výzvou, inspiruje a povzná?í lidi“. A tak nap?íklad po?ádal umělce, s nimi? se setkal na Benátském bienále umění: ?P?edstavte si města, která na mapě je?tě neexistují; města, kde nikdo není pova?ován za cizince. Tak?e místo toho, abychom ?íkali 'v?ude cizinci', ná? návrh zní: 'v?ude brat?i a sestry'“ (proslov k umělc?m, 28. dubna 2024).
Pavel VI.: Církev a umění v dialogu
Pape? Pavel VI (1963-1978) se sna?il dát nový impuls dialogu mezi církví a uměním. V roce 1964 pozval umělce do Sixtinské kaple, aby podpo?il obnovení dialogu. P?ipomněl, ?e posláním církve je u?init neviditelné, nevyjád?itelné, a tedy Bo?í svět srozumitelnými. Umělci na jeho pozvání velkoryse reagovali a obohatili církev o nové umění. A tak z iniciativy Pavla VI, kterého si mnozí pamatují jen jako pape?e, který zakázal antikoncep?ní pilulky, vzniklo v listopadu 1973 nové umělecké oddělení: Sbírka moderního a sou?asného umění Vatikánských muzeí.
Benedikt XVI.: Nerozlu?né pouto krásy, pravdy a víry
Pape? Benedikt XVI (2005-2013) si velmi vá?il umění, zejména klasické hudby, architektury a malí?ství. Jeho p?ístup byl silně charakterizován my?lenkou, ?e krása, pravda a víra jsou nerozlu?ně spjaty. Stejně jako Pavel VI. se i Benedikt zasazoval o obnovení dialogu mezi církví a umělci. V roce 2009 pozval ?adu umělc? na setkání do Vatikánu, aby posílil historické spojení mezi uměním a církví. Na památném setkání v Sixtinské kapli bavorský pape? ?ekl: ?Víra nic neubírá va?emu géniu ani va?emu umění: naopak, povzná?í je a ?iví, povzbuzuje je, aby p?ekro?ili práh a fascinovaně a s vnit?ním pohnutím kontemplovali kone?ný a definitivní cíl, slunce, které nikdy nezapadá, slunce, které osvětluje p?ítomnost a ?iní ji krásnou.“ (Setkání s umělci, Sixtinská kaple, 21. listopadu 2009).
Jan Pavel II.: Umění, podstatná sou?ást lidské existence
Jeho p?edch?dce Jan Pavel II(1978-2005) měl sám umělecké ambice, v mládí byl hercem a básníkem. Karol Wojty?a ji? v mládí psal básně a divadelní hry, které formovaly jeho zvlá?tní citlivost v??i umění a kultu?e. Jeho?Dopis umělc?m“ z roku 1999 je dodnes pova?ován za jeden z nejd?le?itěj?ích církevních dokument? o umění v moderní době. Odrá?í se v něm jeho hluboká víra v sílu umění dotýkat se lidských srdcí a vést je blí?e k Bohu. Jan Pavel II. byl pape?em, který chápal umění jako podstatnou sou?ást lidské existence a nábo?enské zku?enosti. Během svého pontifikátu se polský pape? pravidelně setkával s umělci, podporoval umělecké iniciativy a zasazoval se o obnovu sakrálních uměleckých děl. Vatikán se za jeho p?sobení stal významným centrem umění a kultury.
