蜜桃交友

L'Osservatore Romano

Dokument o lidském bratrství pro světový mír a spole?né sou?ití, podepsaný v únoru 2019 během náv?těvy pape?e Franti?ka ve Spojených arabských emirátech, dnes více ne? kdy jindy ?apeluje na lidskou solidaritu“ a vyzývá tv?rce mezinárodní politiky, aby ?zastavili prolévání nevinné krve v p?esvěd?ení, ?e ve jménu Boha a lidskosti je mo?né dosáhnout pozitivní změny“ a smí?it ''dvě historické skute?nosti'', jako je Východ a Západ.

Konference o sblí?ení mezi Východem a Západem

Arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretá? pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, to zd?raznil ve svém projevu v ?ímě v sídle Mezinárodního sdru?ení misioná?? politické lásky, kde se v úterý 5. listopadu konala konference na téma ?Sblí?ení se, mezi Západem a Východem, prost?ednictvím výměny a dialogu kultur“, inspirovaná ?Deklarací z Abú Zabí“, kterou podepsal pape? a velký imám Al Azhar v hlavním městě Emirát?. Poté, co poděkoval Alfredu Lucianimu - zakládajícímu p?edsedovi sdru?ení, které podporuje díla zamě?ená na morální a kulturní formaci těch, kdo se hodlají věnovat politické a sociální ?innosti - a po p?edání pape?ova pozdravu, arcibiskup Gallagher poznamenal, ?e výzva obsa?ená v ?Dokumentu o lidském bratrství“ sleduje t?i základní a spole?né směry.

Kultura dialogu jako cesta

P?edev?ím se jedná o kulturu dialogu jako cestu: mons. Gallagher vysvětlil, ?e ?je zásadní pro budování most? porozumění a spolupráce“. Proto ''pouze ti, kdo mají pevné kulturní a nábo?enské ko?eny, mohou ?elit setkání a konfrontaci beze strachu'', aby měli p?íle?itost k vzájemnému obohacení a osobnímu r?stu. Silná identita se toti? ?nebojí otev?enosti v??i druhému, neuzavírá se do rigidních schémat ani se ne?iví sebeprosazováním“, které se ?asto promítá do vnímání bli?ního jako nep?ítele nebo hrozby.

Spole?ná spolupráce jako jednání

Druhým vodítkem je spole?ná spolupráce jako jednání, nebo? ''spolupráce není druhotným aktem, ale nezbytnou podmínkou budování spole?nosti, která staví do centra lidskou d?stojnost a spole?né dobro,'' zd?raznil arcibiskup Gallagher.

Konkrétně dokument zd?razňuje právo na ?ivot a nábo?enskou svobodu, jejich? uznání, jak zd?raznil, bylo dlouhé a namáhavé, a to natolik, ?e ''jsme museli ?ekat a? do II. vatikánského koncilu, abychom se do?kali jejich jasného potvrzení v dokumentu Dignitatis humanae''.

Vzájemné poznání jako metoda

A kone?ně, vzájemné poznání jako metoda a kritérium, tj. pochopení ''druhého do hloubky, nikoliv jen povrchně'': to umo?ňuje budovat autentické a trvalé vztahy a ''vnímat rozmanitost jako bohatství a opustit p?edsudky, které omezují na?i schopnost ?ít spolu v míru''. Je proto nezbytné, zd?raznil vatikánský sekretá? pro vztahy se státy, uchopit ''hluboké porozumění vlastním ko?en?m i jiným kulturním a nábo?enským p?íslu?nostem'' proti v?em formám fundamentalismu a hledět vst?íc míru. Na tomto základě, zd?raznil arcibiskup Gallagher, ''obě plíce Východu a Západu, jak je definoval svatý Jan Pavel II. ve vztahu ke k?es?anství, musí dýchat v harmonii a synchronii s vědomím, ?e se od ka?dého z nich lze v?dy něco nau?it''.

Odmítnout ?kulturu odpisu“

Podobně jako milosrdný Samaritán, pokra?oval sekretá? pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, je v podstatě nutné p?iblí?it se druhému a odmítnout ?kulturu odpisu“ s vědomím, ?e bratrství ?nezná hranice, nálepky, kruhy ani p?íslu?nost“, ale pevně spo?ívá na konceptu milosrdenství. Arcibiskup Gallagher dodal, ?e tento pojem ?p?edstavuje z teologického i antropologického hlediska základní kompas pro orientaci v nezbytné ?kultivaci‘ ?lověka, kterou dne?ní spole?nost bezpodmíne?ně pot?ebuje“.

Mír a dialog v pape?ském magisteriu

Tato výzva k soucitu a vzájemné pé?i podle jeho slov ''vy?aduje p?ijetí osvěd?ených postup? blízkosti, které mohou reagovat na pot?eby těch nejzranitelněj?ích. Nemělo by se zapomínat, zd?raznil Gallagher, ?e ?od encykliky Pacem in terris Jana XXIII. a? po Gaudium et spes Druhého vatikánského koncilu se katolická církev vydala na významnou cestu reflexe a ?innosti v oblasti míru a dialogu mezi kulturami“, kterou postupně vyzna?ily milníky, jako jsou encykliky Ecclesiam suam Pavla VI., Sollicitudo rei socialis Jana Pavla II. a Caritas in veritate Benedikta XVI. a také Laudato si ' a Fratelli tutti samotného pape?e Franti?ka.

A? jsou nábo?enství ?cestami milosrdenství”

Tyto dokumenty u?í lidstvo, ?e je t?eba budovat ''mosty komunikace a porozumění'', nikoliv zdi nebo bariéry, ''a? u? materiální nebo psychologické''. Z tohoto d?vodu, poznamenal mons. Gallagher, se ''nábo?enství musí chránit p?ed tím, aby se proměnila v ideologie'', a místo toho mají p?ijmout roli ''cest milosrdenství''. Pouze na této p?dě m??e vyklí?it respekt k rozmanitosti, který je schopen ?podporovat také mírové a konstruktivní sou?ití mezi r?znými nábo?enskými tradicemi a p?ispívat k budoucí spolupráci a solidaritě“.

Cesty k setkávání

Úkolem církve, uzav?el arcibiskup Gallagher, je ??e?it tyto výzvy s vírou, nadějí a láskou, v?etně politického rozměru. Je nezbytné krá?et po cestách setkání, podporovat konstruktivní dialog mezi Západem a Východem a zavázat se, ?e se staneme ?poutníky naděje“, abychom rozhodujícím zp?sobem p?ispěli k ?e?ení a p?ekonávání spole?ných výzev a k budování spravedlivěj?í a inkluzivněj?í spole?nosti“.