Synoda: církev má b?t více decentralizovaná a investovat do digitálního prost?edí
Roberto Paglialonga a Edoardo Giribaldi - Vatikán
?Decentralizace je ?zdravá‘, pokud je inspirována pevnými kritérii: tak spole?enství církví nachází svou vlastní harmonii, pokud je zalo?eno na ur?itých principech schopných obnovit jeho efektivní fungování. Mezi ně pat?í ?výměna dar?“, funk?ní ?skloubení mezi místním a univerzálním“, ?subsidiarita“ a posílení jednoty ?církví ?sui iuris‘“. Dne?ní brífink o práci synody ze v?erej?ího odpoledne a dne?ního dopoledne, pátku18. ?íjna, který se konal v Tiskovém st?edisku Svatého stolce a který moderovala zástupkyně ?editele Cristiane Murrayová, zahájil Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda informa?ní komise synody, a pokra?oval zprávou Sheily Piresové, sekretá?ky této komise.
Nové vymezení pojmu území
Diskuse, zejména v?era za p?ítomnosti 332 ?len?, se soust?edily na t?etí ?ástInstrumentum laboris, věnovanou ?míst?m“. V této souvislosti, uvedl Ruffini, několik vystoupení zd?raznilo ?význam partikulárních církví, které ne?kodí, ale slou?í jednotě“, a vyzdvihlo, ?e ?zvlá?tnost ka?dé z nich“ není hrozbou, ale spí?e ?zvlá?tním darem“. P?íkladem jsou ?východní katolické církve“, jejich? tradici je t?eba chránit, nebo? je ?pokladem celé univerzální katolické církve“, její? je proto ?nedílnou a nepostradatelnou sou?ástí“. Proto, pokra?oval p?edseda komise, mnozí poukazovali na to, ?e je t?eba ?zaru?it“ nejen ?ú?inné p?e?ití“, ale i ?rozkvět východních katolických církví jak na území jejich p?vodu, tak v diaspo?e“. Někte?í toti? zasáhli tvrzením, ?e ?v na?ich dějinách do?lo k jednotě chápané ne tak, jak by měla být“, a ?e latinská církev se někdy chovala ?nespravedlivě v??i východním církvím ?sui iuris‘ a pova?ovala jejich teologii za druho?adou“. Dnes je v?ak, jak zaznělo během debaty, jednou z výzev ?nově definovat pojem území“, které ?není jen fyzickým místem“: ?kv?li diaspo?e toti? ?ijí východní církve na územích, kde je roz?í?en latinský ritus“.
Decentralizace mezi ?ímem a okrajovými oblastmi
Co se tý?e - velmi poci?ovaného - tématu slavení Velikonoc ve stejný den ?sesterskými církvemi“, bylo zd?razněno, ?e se poda?ilo najít shodu, aby se tak stalo p?í?tí rok; shromá?dění v?ak vzneslo po?adavek, který byl velmi oceněn, na ?poselství celé synody, aby ?ádala v?dy spole?né datum“, uzav?el Ruffini. Decentralizace mezi ?ímem a p?edměstími byla v posledních dnech p?edmětem mnoha úvah v rámci práce synody a vzbudila také zvědavost noviná?? na r?zných brífincích. Pires vysvětlovala, ?e byla analyzována kritéria pro ?definici zdravé decentralizace“, mezi nimi? byla ?blízkost a svátostnost, tj. svátosti“. Pozornost byla věnována také ?malým základním spole?enstvím jako privilegovanému místu pro synodální církev“. Pro ně?, jak bylo ?e?eno, ?má digitální prost?edí velký význam, proto?e jim m??e pomoci udr?et jednotu na místě, ‘nejen virtuálně“. Digitální prost?edí m??e být zase plodně kontaminováno modlitbou, která je nezbytná ?k rozli?ování mezi tím, co je dobré, a tím, co je zlé“. Ta, dodala tajemnice komise, kdy? procházela některými úvahami shromá?dění, ?je pro nás v?echny zásadní, abychom se v?ichni mohli stát digitálními u?edníky“.
Sdílet cestu s laiky
Několik ?e?ník? podle Piresové vyzvalo, ?abychom se nebáli synodality, proto?e ta neoslabuje r?zná charismata a slu?by, ani specifi?nost míst“. Ukazuje se toti?, ?e ?administrativní úkoly potla?ují misijní elán a nad?ení, a proto je t?eba myslet kreativně“. Zejména je t?eba ?naslouchat volání trpících, proto?e synodalita místní církve“ se projevuje také ?v realitách poznamenaných utrpením“. Pro dobrý boj víry v sekularizovaných spole?nostech, jak ?íkal svatý Pavel, je d?le?ité ?sdílet cestu s laiky“, bylo pak p?ipomenuto: ?zdravá decentralizace církve m??e zvý?it rozměr spoluodpovědnosti Bo?ího lidu“, pokud je v?dy v jednotě, ?ve věrnosti magisteriu, v církevním spole?enství s Petrovým nástupcem, v respektu k místním církvím, v subsidiaritě a synodalitě“. Evangelium se musí ?vtělovat do ka?dé kultury a na ka?dém místě, musí jej obývat, posilovat komunitní rozměr hnutí a nových církevních subjekt?". Piresová ve svém projevu, který sklidil velký potlesk, rovně? zd?raznila výzvu církve "k jednotě v rozmanitosti": církev je "?ivým organismem, jeho? srdcem je Kristus a který ?ije jako tělo skrze existenci lidí".
P?ijetí ?en a mladých lidí
V souvislosti s tématem ?enského diakonátu někte?í ?e?níci poukázali na to, ?e ?církev nesmí být ?věcí pro mu?e‘ a ?e i kdy? ?eny ?ádají o p?ítomnost v rozhodovacích procesech, nesta?í to“. Ohledně mladých lidí naopak: pokud ??íkají, ?e jsou duchovní, ale ne vě?ící“, pak je to vyu?ít k ?pastoraci v digitálním prost?edí“, které mladí lidé nav?těvují a obývají. Na závěr Ruffini oznámil, ?e v pátek 18.10. odpoledne se kromě setkání pracovních skupin uskute?ní také setkání kanonické komise a komise Secam, která má na starosti teologicko-pastora?ní diskusi o polygamii. P?ipomněl, ?e p?í?tí týden bude rozhodující z hlediska projednávání návrhu závěre?ného dokumentu: proto, jak ?uvedl dnes ráno kardinál Mario Grech“, bude t?eba jej pro?ít v atmosfé?e ústraní a velké modlitby. ?Právě z tohoto d?vodu,“ ?ekl prefekt dikasteria pro komunikaci, bude pondělní den zahájen v 8:30 votivní m?í svatou k Duchu svatému, která bude slou?ena u oltá?e Katedry ve Vatikánské bazilice.
Výzvy ve St?edomo?í
Ze St?edomo?í do Afriky, p?es Latinskou Ameriku. Oblasti geograficky od sebe vzdálené, a p?esto spojené podobnými problémy i jednotou záměr? zamě?ených na jejich ?e?ení, které se objevily během práce synody. To byla spole?ná nit, která spojovala projevy a následné otázky polo?ené host?m na brífinku. Jako první se ujal slova francouzský kardinál Jean-Marc Aveline, arcibiskup z Marseille, který p?ipomněl svou roli p?i koordinaci církevních aktivit ve st?edomo?ském regionu na pokyn pape?e Franti?ka.
Kardinál nastínil ?asovou osu svého závazku, který p?ijal v roce 2020 s p?ibli?ně ?ty?iceti biskupy a pokra?oval dal?ími setkáními a? do zá?í 2023, kdy Franti?ek ?vyjád?il p?ání pokra?ovat v této práci, koordinovat ji a podporovat“. Směr zalo?ený p?edev?ím na naslouchání obtí?ím r?zných církevních spole?enství. Mare nostrum“, ?ekl Aveline, ?není p?edmětem studia, ale regionem, kde se odehrávají dramatické scéná?e: války, nedodr?ování svobod, korupce‘, ani? by se zapomínalo na migra?ní jevy, pro ně? byly vytvo?eny zvlá?tní podp?rné sítě. Nicméně, pokra?oval marseillský arcibiskup, uva?ované otázky se týkají také teologických otázek a otázek souvisejících s mariánskými svatyněmi, které ?se jeví jako oázy“, kam se sjí?dějí lidé z r?zných ?ástí evropského kontinentu. Setkání se ú?astní také p?edstavitelé institucí, mladí studenti a lidé vyznávající jiná nábo?enství ne? k?es?anství. ?Musíme pochopit, jak m??e církev p?ispět k úsilí o spravedlnost a mír v tomto regionu,“ zd?raznil Aveline a p?ipomněl sv?j návrh na p?ípadnou synodu věnovanou právě St?edomo?í.
Utrpení a naděje Latinské Ameriky
Poté p?i?la ?ada na kolumbijského kardinála Luise José Ruedu Aparicia, arcibiskupa z Bogoty, který vylo?il zku?enost víry ve své zemi a v celé Latinské Americe, ?mladém kontinentu“ s ?utrpením a nadějemi“. Místní církev se sna?í o ?spiritualitu stále bli??í chudým“. Tuto strast zhor?uje nejen fenomén migrace do severní ?ásti amerického kontinentu, ale také problémy spojené s obchodem s drogami. Církev se v tomto obtí?ném kontextu ?dokázala sjednotit a najít zp?sob, jak se p?iblí?it realitě, a sna?í se na ni dívat o?ima víry a naděje“. Výsledkem je podle vize bogotského arcibiskupa konkrétní ?p?ítomnost Království“, která se má roz?i?ovat, aby se dosáhlo ?integrální evangelizace“, odpovídající celému kontinentu.
Rány v Ji?ním Súdánu
Dále se súdánský kardinál Stephen Ameyu Martin Mulla, arcibiskup D?uby, dotkl obtí?í, kterým ?elí jeho země a ?sousední“ Súdán. Jedná se o chudý národ, který bojoval ve válkách p?i hledání svobody a který se dnes stále nachází daleko od míru a je obětí mnoha ?nevy?e?ených problém?‘. Válka v Súdánu se p?idává k obtí?ím domovské země kardinála Mully, která se navzdory procesu osamostatnění, o něm? se myslelo, ?e ?vy?e?í v?echny potí?e“, potýká s je?tě více problémy. Mírové dohody podepsané v Ji?ním Súdánu stále nebyly plně realizovány; tuto otázku polo?ila delegace na vysoké úrovni pape?i Franti?kovi na historickém setkání v roce 2018. Situace se v?ak v posledních letech nezměnila, a to ani po pape?ově cestě do této africké země. ?Z tohoto d?vodu,“ ?ekl arcibiskup D?uby, “si myslíme, ?e nám synoda m??e pomoci vést dialog, který by vy?e?il sociální a politické problémy, které za?íváme.“ Dal?í z pohrom, které su?ují tento národ, p?ipomněl Mulla, se týká globálního oteplování. V této souvislosti bylo zmíněno město Bentiu, které je nyní zcela zaplaveno povodněmi, je? postihly Ji?ní Súdán. Uprost?ed utrpení v?ak místní církev roste – nedávno, v ?ervenci, byla vytvo?ena jedna nová diecéze. Ve stále propojeněj?ím světě podle arcibiskupa z D?uby ?nikdo není v bezpe?í“ a ?starat se“ o ur?ité situace je mezinárodní nutností.
Nad?ení ze synody
Nakonec se slova ujal augustiniánský biskup Luis Marín De San Martín, podsekretá? generálního sekretariátu synody a ?len komise pro informace. Upozornil na výzvy, kterým svět ?elí, a vysvětlil, jak synoda ?odpovídá“ na tyto otázky, a to tím, ?e podporuje otev?enou církev se srozumitelným jazykem, schopnou zabývat se relevantními tématy obecného zájmu. ?P?iná?et Kristovu odpově? na dne?ní dramata – to je podle biskupa Marína posláním církve. Poté nazna?il ?ty?i základní pilí?e, na nich? musí církev spo?ívat: její zamě?ení na Krista, bratrství, inkluzivitu (“a mýlí se“, dodal biskup, ?ti, kte?í vidí‘ v rámci synodního shromá?dění “mocenské boje. To neexistuje") a kone?ně dynamický. 'P?ál bych si, abychom mohli sdílet na?e nad?ení ve světě plném dramat'. Dialogy v rámci synody naopak probíhaly v ur?itých dichotomiích: synodalita a naslouchání znamením doby, jednota a rozmanitost, centrum a periferie. Závěre?ná výzva podsekretá?e synody zněla, abychom se nenechali odradit ?pesimismem, který nás někdy zachvacuje“.
Vy?adovat okam?ité odpovědi
Během brífinku byl poté vyhrazen obvyklý prostor pro dotazy noviná??. Pokud jde o konkretizaci konceptu ?jednoty v rozmanitosti“, kardinál Rueda Aparicio poznamenal, ?e ji lze ji? nyní spat?ovat v odli?ném a inovativním ?stylu synody“, kde synodní matky p?edstavují nejviditelněj?í ukazatel ?novosti a rozvoje“. Pokud jde o poskytování odpovědí těm, kte?í od synody po?adují okam?ité odpovědi, monsignor Marín De San Martín na?rtl paralelu s k?es?anskou vírou: "je to zku?enost s Kristem. Pokud ji nepro?ijeme, nikdy ji nebudeme schopni' ?ít naplno. Nicméně, a v tom spo?ívá ve vizi augustiniánského preláta ?“kliknutí“, ?změna‘, je nutné, aby celý synodální proces nez?stal abstraktní, ale naopak ?spadl do reality‘. V tomto smyslu z?stávají farnosti d?le?ité a úst?ední: ?první spole?enství“.
Závěre?ný dokument a polygamie
P?ítomní byli také dotázáni na diskuse týkající se role a autority biskup?. ?Hodně se o tom mluvilo,“ p?ipustil kolumbijský kardinál a p?ipomněl my?lenku svatého Jana XXIII. ?e depozit víry z?stává ?stále stejný‘. Bogotský arcibiskup v?ak up?esnil, ?e ?musí být p?izp?soben ka?dé situaci“. Kardinál se poté znovu dotkl obtí?í, s nimi? se setkává ve své zemi, v?etně ?toxické polarizace“, která je schopna u?init z komunit vzájemné ?nep?átele“.
Kardinál Aveline poté poskytl několik post?eh? k p?ípravě závěre?ného dokumentu synody. Jeho ?syntézní komise“ má nap?íklad ?za úkol ově?it, zda to, co je navr?eno jako text k hlasování, se p?íli? nevzdaluje od názor? vyjád?ených během těchto týdn? práce“. Nakonec v souvislosti s otázkou polygamie jeden z noviná?? zmínil dne?ní náv?těvu krále eSvatini ?s jednou z jeho man?elek“ u pape?e Franti?ka: kardinál Mulla p?ipomněl, ?e stejně jako ostatní zdroje diskuse se týká p?edev?ím Afriky, ale měla by být ?e?ena ?komplexně“.
