蜜桃交友

Michele Raviart - Vatikán

Slabá, ale stále nezbytněj?í Evropská unie - to je pohled, který vyplynul z dne?ní pape?ské audience, během ní? pape? hovo?il s osmi ?leny p?edsednictva Komise biskupských konferencí Evropské unie, sdru?enými v Comece. Setkání se uskute?nilo jen několik dní po evropských volbách, jejich? výsledek byl jedním z témat diskuse spolu s mírem a obchodem se zbraněmi. Hostem rozhovoru ve studiu Vatikánského rozhlasu - Pope je mons. Mariano Crociata, p?edseda Comece a biskup italské diecéze Latina-Terracina-Sezze-Priverno.

Va?e Excelence, jak probíhala audience u pape?e?

Bylo to setkání jako obvykle, ale ?ekl bych, ?e je?tě více ne? obvykle, velmi uvolněné a velmi up?ímné ve v?ech hlavních otázkách, kterými se zabýváme. Za?ali jsme samoz?ejmě od voleb a dotkli jsme se, jak bylo bohu?el nevyhnutelné, tématu válek a pak samotné ?innosti Comece v jejím bě?ném ?ivotě, v této fázi, kdy za?íná nová etapa, nové pětileté období, po evropských volbách, které proběhly p?ed několika týdny...

Co pape? o?ekává od Evropské unie a jejích biskup??

Pape? se na situaci dívá s velkým realismem v tom smyslu, ?e i po těchto volbách vidí Evropu slabou, a p?esto pot?ebnou, proto?e, jak napsal p?i jiných p?íle?itostech, dědictví, kulturní, lidské, technické a historické dědictví, které za ní stojí, ji ?iní v kontextu lidstva jedine?nou. 厂惫ě迟 Evropu pot?ebuje, napsal. A tak s lítostí konstatujeme tuto slabost, kterou volby v některých ohledech potvrdily nebo dokonce prohloubily, i kdy? politický rámec nebyl vyvrácen. Nás to vyzývá k dal?í práci... Pape? od nás také o?ekává, ?e se budeme anga?ovat ve sfé?e na?ich vlastních kompetencí, co? znamená vést dialog, vysílat ?ádosti, stanoviska, zprávy o konkrétních otázkách a naléhat na to, aby Evropa skute?ně dělala svou práci, p?evzala svou roli a odpovědnost a prosazovala ji v mezinárodním kontextu, zejména v tak slo?ité fázi, jako je tato.

Od voleb do Evropského parlamentu nás dělí jen něco málo p?es týden. Zaznamenáváme dva trendy: jednak posun k ur?itému extremismu v mnoha významných evropských zemích, jako je Francie a Německo, jednak tendenci k neú?asti na volbách. Jaký je názor Comece na to, co se stalo ve volbách?

P?edev?ím ?ekněme, ?e to bylo opět potvrzené a v podstatě úspě?né uplatnění demokracie a d?kaz, ?e demokracie v Evropě ?ije. Samoz?ejmě v těchto charakteristikách, kterých jste si v?iml a kterých si v?ímáme v?ichni, vidíme i aspekty obtí?í, kterými Evropa prochází právě kv?li této slabosti nebo d?sledku této slabosti, o které byla ?e? d?íve. Na?e hodnocení je, ?ekl bych, artikulované. Jak jsem se ji? zmínil, dochází k potvrzení stabilního rámce pro v?echny, proto?e p?edchozí vět?ina je zachována. Dochází k nár?stu extrémních k?ídel, zejména pravice, ale komplikace spo?ívá v tom, ?e kupodivu v zemích Východu, kde byla pravice silná, se projevily jiné síly, které tolik nenar?stají. Naopak v západní Evropě, nap?íklad v Německu a Francii, se pravice prosadila a vzrostla. Situace je tedy proměnlivá a vy?aduje pe?livé hodnocení a monitorování. Doufáme, ?e se poda?í nalézt rovnováhu, která povede k tomu, ?e ka?dý p?ispěje svým dílem k co nejpevněj?í a nejsilněj?í vět?ině, proto?e bez jednoty a bez síly Komise a orientace Evropské unie jako celku bude cesta samotné Evropské unie skute?ně obtí?ná, pokud jde o r?st a rozvoj a schopnost ?e?it stále slo?itěj?í problémy, které jsou p?ed námi.

P?inejmen?ím v Itálii se projevila silná neú?ast, poprvé byla míra ú?asti ni??í ne? 50 procent. Existuje dostate?ná znalost toho, co Evropská unie dělá. Nemluvím jen za Itálii, ale obecně v ?lenských státech, za bě?ného ob?ana, za ob?ana, který není odborníkem nebo se nezajímá o politiku?

Otázka je ?ir?í v tom smyslu, ?e prvek hodnocení znalosti toho, co Evropská unie dělá, má vliv, ale není jediným faktorem nespokojenosti nebo nezájmu. Existuje obecněj?í fenomén spo?ívající v obtí?nosti zapojit se a sledovat jiné otázky ne? ty, které jsou v ?ivotě vět?iny ob?an? p?edmětem bezprost?edního zájmu. Tomu nepomáhá ani skute?nost, ?e ?asto stejné kolo evropských voleb, které se koná ka?dých pět let, je vyu?íváno p?edev?ím k polemikám, konfrontacím nebo volebním kampaním, které mají p?edev?ím národní význam. Samoz?ejmě je tu také skute?nost, ?e se ?iroká ve?ejnost necítí být Evropskou unií interpretována a chápána, proto?e ji vnímá jako poměrně anonymní a vzdálenou sílu, která rozhoduje nad hlavami národ? a lidí a nepomáhá ?e?it konkrétní problémy, s nimi? se ka?dý z nás potýká. To má sv?j díl pravdy v tom smyslu, ?e Evropská unie ?asto za?ívá sebereferen?ní dynamiku, je autonomní v konfrontaci s problémy, které pak skute?ně ?e?í, ale ne tak, aby byla schopna skute?ně sdělit, co hodlá dělat. Na druhou stranu je pro bě?né ob?any opravdu komplikované získat takovou úroveň pozornosti. a místo toho je zapot?ebí právě to, aby se za?ali zajímat a u? nep?emý?leli v termínech národních kandidátních seznam?, ale v termínech evropských kandidátních seznam?. U? jenom tím by se dalo vstoupit do jiného vztahu k Evropské unii, proto?e p?ece jenom to, co si nej?astěji myslí ve?ejnost, která je tak vzdálená mnoha faktor?m lokální politiky nebo ne v?dy ú?inné komunikace, je, ?e nakonec nemá cenu volit a ?e není co ?e?it. Místo toho je t?eba pochopit a zd?raznit, ?e existuje ?ance něco ovlivnit. To v?ak není cítit a z tohoto hlediska máme jako Comece v tomto smyslu velkou odpovědnost jako delegáti, ale spolu s námi by se o to měly zajímat i biskupské konference a samotné místní církve, co? je někdy obtí?né v tomto směru prosadit.

V těchto dnech se na evropských summitech konzultuje obnova vrcholných funkcí, p?edseda Evropské komise, p?edseda Evropské rady, vysoký komisa? pro zahrani?ní politiku. V ?em Comece ?ádá kontinuitu a v ?em by chtěla diskontinuitu od právě skon?eného mandátu?

Nepracujeme v termínech politického hodnocení. Je jasné, ?e instituce jako taková pot?ebuje kontinuitu, ale pot?ebuje také slo?ku inovace nové iniciativy, proto?e se zdá, ?e s ohledem na slabou Evropu chybí schopnost pr?bojnosti, ú?inného vlivu ze strany Evropy v zásadních otázkách, které se pak v dne?ním světě prolínají mezi vnit?kem a vněj?kem. Existuje p?edstava, někdy dokonce realita, ?e Evropská unie má vedoucí úlohu nebo v ka?dém p?ípadě rozhoduje, jak m??e, v otázkách, v nich? pak ostatní tak?íkajíc udávají směr. Z tohoto pohledu se domnívám, ?e si to v?ichni p?ejí, proto?e nakonec je obecným zájmem, aby Evropská unie vyvinula politickou schopnost iniciativy, která by skute?ně ?e?ila problémy. Mysleme také na obrovské mno?ství vnit?ních problém? nebo problém? se zna?nou vnit?ní relevancí, jako je sociální otázka, sociální podmínky ob?an? v nejr?zněj?ích situacích v r?zných zemích nebo v rámci r?zných zemí, jako je otázka migrace. Kroky byly podniknuty a u?iněny, ale stále se mi zdá, ?e pot?ebujeme - a zdá se, ?e politická kontingence tomu p?íli? nepomáhá - ochotu ?e?it tuto otázku, abychom jí dali skute?ně rozhodující směr... Ne?íkáme ?e?ení, ale směr, který skute?ně obnoví ur?itou rovnováhu uvnit? na?ich zemí, ve vztahu mezi zeměmi a zeměmi p?vodu zdej?ích p?istěhovalc?. Tak?e bych ?ekl, ?e je pot?eba kontinuity, ale neméně je pot?eba diskontinuity nové politické iniciativy v ?irokém slova smyslu.

Mluvil jste o imigraci, mluvil jste o sociálních otázkách, mluvil jste o vztahu mezi Evropskou unií a ?lenskými státy. Jste také biskupem Latiny, nemohu vás nepo?ádat, abyste se vyjád?il k tomu, co se stalo v posledních dnech na území va?í diecéze, kdy dělník Satnam Singh, byl zraněn a utrpěl amputaci ruky, byl ponechán p?ed svým domem, aby tam zem?el, místo aby byl p?evezen do nemocnice...

Pokusil jsem se to ?íci i v prohlá?ení, které jsem pova?oval za nutné, a?koli jsem up?ímně nechtěl rozmno?ovat slova, která ve světle mnoha událostí, k nim? do?lo, skute?ně mohou vypadat zbyte?ně. Ale bylo to nutné. V zásadě jsem ?ekl dvě věci. Za?il jsem, ?e instituce v této oblasti pracovaly a pracují stále více, ale vidíme, ?e to stále nesta?í a ?e je pot?eba vět?í kontrola těchto pracovních svět?, zejména pozemkových.  Práce, které vy?adují sezónní pracovníky nebo pracovníky z ?ad p?istěhovalc?, mo?ná trvale, ale ne v?dy se zárukami práce a bezpe?í, které by měli mít. Zde je zapot?ebí vět?ího úsilí, ne? jaké se ji? vynakládá a vynakládalo. Ale neméně záva?ná a dramatická věc, kterou jsem chtěl ?íci, je, ?e vnímání lidského a morálního stavu obecně - konkrétní p?ípad pak posoudí ti, kte?í jsou k tomu kompetentní a oprávnění - je obrazem naprosté ztráty smyslu pro lidskost. Nemyslím si, ?e bychom z tohoto p?ípadu měli dělat povyk, proto?e tento jediný, extrémní, dramatický p?ípad odrá?í v?eobecnou necitlivost. Myslíme si, ?e p?istěhovalec koneckonc? není ?lověk jako my, hodný pozornosti a pé?e, kdy? je nemocný. Také jsem ?ekl, ?e je pou?íváme jako p?edměty, to znamená, ?e jsou pro nás věcmi, které slou?í nějakému ú?elu, nejsou to lidé, s nimi? je t?eba zacházet s úctou a pe?ovat o ně, zejména kdy? je to pot?eba a extrémní nouze. Tak?e pro mě je to obecněj?í popla?ný signál o úrovni lidské citlivosti a kolektivního morálního cítění. Je mi líto, ?e to musím ?íct, ale o to jde, proto?e mo?ná ur?itý zp?sob mluvení o migrantech nakonec legitimizuje my?lenku, ?e s migrantem, p?íle?itostným pracovníkem, lze zacházet jako s ne-?lověkem, méně ne? s ?lověkem. A to roste se zp?sobem my?lení a diskurzem, který se ?í?í, není to náhlá nebo ojedinělá věc. Pova?ovat to za náhlou, ojedinělou věc je zp?sob, jak uleh?it svému svědomí, a je to velmi roz?í?ený zp?sob cítění, a to je velmi záva?né. Podle mého názoru je zde výchovný úkol, je t?eba pěstovat a zvy?ovat ob?anské cítění a smysl pro lidskost.

P?i analýze práce Comece jste ?ekl, ?e existuje riziko, ?e v Evropě budou v některých otázkách diktovat linii jiní, mimo evropské instituce. Mezi nimi mě napadají otázky, kterými se Comece zabývá v oblasti práva na ?ivot, umělé inteligence, míru ...

V těchto t?ech hlavních otázkách je t?eba ?íci, ?e Evropská unie zaujímá postoj, který je, ?ekl bych, diferencovaný a ?lenitý, odrá?í r?zné citlivosti, které se uvnit? kumulují, jak je to také p?irozené v pluralitním a demokratickém kontextu, ale ani? by si uvědomovala rozpory, problemati?nost rozdílných postoj?. Pokud jde o umělou inteligenci, je t?eba ?íci, ?e Evropská unie vypracovala jeden z nejvyhraněněj?ích a nejpe?livěj?ích a nejavantgardněj?ích dokument?, tak?e z tohoto hlediska je zde velmi rozvinutá, velmi pokro?ilá pozornost. Jiná věc je, kdy? mluvíme o míru, proto?e na dvou hlavních stranách debaty, které vidím, tedy na straně spole?né obrany a nebezpe?í, které p?edstavuje invaze a agrese ruské vlády proti Ukrajině, a na straně diplomatického p?sobení mírové iniciativy prost?ednictvím podpory rozhovor? a dialog? na v?ech úrovních, se zdá - opět mluvíme o slabosti - ?e Evropská unie není schopna vyjád?it iniciativu, která by byla schopna dát o sobě vědět a ovlivnit také vztahy s ostatními mezinárodními aktéry v globálním geopolitickém kontextu. To je tedy dal?í věc, kterou je t?eba zaznamenat a která p?esně vypovídá o tom, jak zásadní je politická síla, která vychází z jednoty ?i konvergence politických sil, je? by měla Evropská unie dozrát a vyjád?it.

Na druhou stranu otázka potrat? a otázka ?ivota, rodiny nebo, chcete-li, dokonce demografie, s rozdílem, který mezi těmito otázkami existuje, je zcela odli?ná. Zde se odehrává akce ideologického druhu, proto?e naléhání - i kdy? kompetence Unie v této věci není p?ímá - ale naléhání významných a po?etných politických sil, aby se pokusily za?adit potraty do Charty práv Evropské unie, je něco, co je skute?ně zará?ející. Pro?? Jako by zabití ?ivota mohlo být pova?ováno za hodnotu, za hodnotu prvního ?ádu, za hodnotu, ?ekl bych, témě? absolutní, natolik, ?e by mohla být pova?ována za základní právo. Je to něco, co opravdu nelze p?i d?kladném zamy?lení pochopit, a to ani s ohledem na ?eny, na dramata, která pro?ívají, a na absolutní ohled, který je t?eba brát na ?eny, na jejich svobodu, a p?esto také na mate?ství, které z?stává pro ?eny referencí, úkolem, základním posláním a povoláním. Tak?e z tohoto hlediska je to ohromující, také jsme o tom dnes trochu uva?ovali a nutí nás to p?emý?let. Pak by se k této otázce nemělo p?istupovat s naivitou a je t?eba realismu a ohleduplnosti, ale zdá se, ?e od obchodu se zbraněmi po otázku konce ?ivota, potrat?, se základní zájmy obracejí spí?e proti ?ivotu ne? ve prospěch ?ivota. To nutí ?lověka k velkému zamy?lení. Myslím, ?e je t?eba najít zp?sob a fórum, jak o těchto věcech v klidu uva?ovat, proto?e ?lověk má dojem, ?e se rychle mluví o právech a běda těm, kdo je zpochybňují, ale ?ivot je hodnota. Ani? bych chtěl jít proti někomu, je to prvo?adá hodnota. Jakmile je tato hodnota odstraněna, v?e ostatní je bezcenné nebo hrozí, ?e ztratí ve?kerý smysl, pokud to nebude podle módy, rozmar? nebo momentálních zájm?, které mohou v té době ve spole?nosti p?evládat. O tom je t?eba pe?livě p?emý?let, nemám v úmyslu nikoho soudit, ale je to výzva k pe?livému zamy?lení.

Mons. Crociata ve studiu Vatikánského rozhlasu