蜜桃交友

Pope

Ji啪 v roce 2022 p艡edstavili jezuita Gabriele Gionti a kn臎z Matteo Galaverni slibný matematický nástroj, který by pomohl zkoumat rané okam啪iky vesmíru. Oba jsou zárove艌 fyziky a v臎dci. Nyní zve艡ejnili nové poznatky. Astronomové Gionti a Galaverni zjistili, 啪e pomocí matematického triku mohou p艡evést 艡e拧ení fyzikálního problému z alternativní teorie gravitace do obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Tento trik jim umo啪艌uje podívat se na problém skrze dva r暖zné matematické "rámce": Jordan暖v rámec a Einstein暖v rámec.

Otázkou v拧ak je, zda 艡e拧ení, která získají prost艡ednictvím t臎chto dvou rámc暖, jsou skute膷n臎 pou啪itelná pro skute膷ný sv臎t, který astronomové pozorují. Práce obou badatel暖 ukazuje jak na slibné mo啪nosti, tak na omezení. Pí拧í, 啪e je d暖le啪ité ov臎艡it, zda fyzikální m臎艡ení provád臎ná v obou rámcích vedou ke stejným výsledk暖m.

Krom臎 toho zjistili, 啪e existuje zajímavá souvislost mezi alternativními teoriemi gravitace a zvlá拧tním jevem zvaným "antigravitace". Tento objev by mohl pomoci pochopit gravitaci zcela novým zp暖sobem a poskytnout nové poznatky o fungování vesmíru.

Duchovní rozm臎r v臎deckých objev暖

Dva katoli膷tí v臎dci pova啪ují výzkum gravitace za úchvatný. "Je skute膷n臎 fascinující pochopit fyzikální zákony v nejran臎j拧ích okam啪icích vesmíru," 艡íkají. "Hledání nových fyzikálních zákon暖 a snaha o jejich úplné pochopení je proces, který napl艌uje na拧i mysl a srdce velkou radostí." P艡esto啪e výzkum m暖啪e být n臎kdy frustrující, poznamenávají: "Je to p艡íle啪itost spolupracovat s celou v臎deckou komunitou na zodpov臎zení n臎kterých základních otázek: Kdo jsme? Odkud pocházíme? Jaký je ná拧 p暖vod? Pro v臎艡ícího 膷lov臎ka je to navíc ú啪asná p艡íle啪itost interpretovat sv暖j výzkum jako objev nových stop 膷i znamení Bo啪í krásy a elegance p艡i stvo艡ení vesmíru - navzdory na拧im extrémn臎 omezeným znalostem!"

Mezinárodní výzkum 

Vatikánská observato艡 je v臎decký výzkumný ústav, který podléhá p艡ímo Svatému stolci. Její po膷átky sahají do roku 1578, kdy pape啪 艠eho艡 XIII. po啪ádal jezuitské astronomy a matematiky z 艠ímské koleje, aby p艡ipravili reformu kalendá艡e, která byla tehdy vyhlá拧ena v roce 1582. Hv臎zdárna fungovala nejprve p艡ímo ve Vatikánu. Na po膷átku 30. let 19. století se obloha nad 艠ímem stala v d暖sledku rostoucího elektrického osv臎tlení stále se rozr暖stajícího V臎膷ného m臎sta tak jasnou, 啪e astronomové ji啪 nebyli schopni pozorovat slab拧í hv臎zdy. Proto Pius XI. na艡ídil, aby byla observato艡 p艡emíst臎na do jeho letního sídla v Castel Gandolfo. V roce 1981 bylo v arizonském Tucsonu zalo啪eno druhé výzkumné st艡edisko "Vatican Observatory Research Group"; v roce 1993 hv臎zdárna ve spolupráci se Stewardovou observato艡í dokon膷ila stavbu Vatikánského dalekohledu pokro膷ilé technologie (VATT) na ho艡e Graham (Arizona). Vatikánská observato艡 dnes spolupracuje s 艡adou mezinárodních astronomických institucí a je 膷lenem Mezinárodní astronomické unie (IAU) a Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku (ICRA). Od roku 1986 také po艡ádá letní 拧kolu astronomie v Castel Gandolfo. Observato艡 provádí výzkum v r暖zných oblastech astronomie a astrofyziky, v膷etn臎 studia hv臎zd, galaxií, kosmologie a dal拧ích oblastí vesmíru. Spolupracuje s renomovanými v臎dci z celého sv臎ta a sna啪í se podporovat dialog mezi v臎dou a nábo啪enstvím.

Milníky v teorii gravitace

Nad拧ení pro astronomii se v pr暖b臎hu historie vyvíjelo z r暖zných d暖vod暖. Ve starov臎kých kulturách byla astronomie 膷asto úzce spojena s nábo啪enskou vírou, proto啪e pohyby nebeských t臎les byly pova啪ovány za bo啪ské jevy. U膷enci jako Aristoteles se ji啪 v roce 350 p艡. n. l. pokou拧eli vysv臎tlit fenomén gravitace, tj. pro膷 objekty padají ur膷itou rychlostí.

Postupem 膷asu umo啪nil v臎decký pokrok, nap艡íklad p艡esn臎j拧í pozorování a nové teorie, hlub拧í pochopení astronomie. Zejména technologické inovace, jako jsou teleskopy a vesmírné sondy, posunuly výzkum v souvislosti s gravita膷ní teorií k lep拧ímu pochopení gravita膷ního jevu. V 18. století Isaac Newton vysv臎tlil, 啪e mezi objekty s hmotností, jako je nap艡íklad balvan a Zem臎, p暖sobí neviditelná síla, co啪 byl v té dob臎 nejmodern臎j拧í poznatek v oblasti výzkumu gravitace. A啪 Albert Einstein na po膷átku 20. století p艡edstavil novou my拧lenku: 艡ekl, 啪e pohyb v臎cí je ovlivn臎n zm臎nou v prostoru a 膷ase, kterou zp暖sobuje velké mno啪ství hmoty. Jeho teorie byla potvrzena experimenty a vysv臎tluje jevy, které teorie Isaaca Newtona vysv臎tlit nedokázala.

Stále v拧ak existuje mnoho nezodpov臎zených otázek týkajících se p艡írodních zákon暖, které jsou zkoumány i na Vatikánské observato艡i.

(vatican observatory - pd)