³Õ²¹³Ù¾±°ì¨¢²Ôsk¨¢ observato?: Nov? v?zkum Velk¨¦ho t?esku
Pope
Ji? v roce 2022 p?edstavili jezuita Gabriele Gionti a kn¨§z Matteo Galaverni slibný matematický nástroj, který by pomohl zkoumat rané okam?iky vesmíru. Oba jsou zárove¨¾ fyziky a v¨§dci. Nyní zve?ejnili nové poznatky. Astronomové Gionti a Galaverni zjistili, ?e pomocí matematického triku mohou p?evést ?e?ení fyzikálního problému z alternativní teorie gravitace do obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Tento trik jim umo?¨¾uje podívat se na problém skrze dva r?zné matematické "rámce": Jordan?v rámec a Einstein?v rámec.
Otázkou v?ak je, zda ?e?ení, která získají prost?ednictvím t¨§chto dvou rámc?, jsou skute?n¨§ pou?itelná pro skute?ný sv¨§t, který astronomové pozorují. Práce obou badatel? ukazuje jak na slibné mo?nosti, tak na omezení. Pí?í, ?e je d?le?ité ov¨§?it, zda fyzikální m¨§?ení provád¨§ná v obou rámcích vedou ke stejným výsledk?m.
Krom¨§ toho zjistili, ?e existuje zajímavá souvislost mezi alternativními teoriemi gravitace a zvlá?tním jevem zvaným "antigravitace". Tento objev by mohl pomoci pochopit gravitaci zcela novým zp?sobem a poskytnout nové poznatky o fungování vesmíru.
Duchovní rozm¨§r v¨§deckých objev?
Dva katoli?tí v¨§dci pova?ují výzkum gravitace za úchvatný. "Je skute?n¨§ fascinující pochopit fyzikální zákony v nejran¨§j?ích okam?icích vesmíru," ?íkají. "Hledání nových fyzikálních zákon? a snaha o jejich úplné pochopení je proces, který napl¨¾uje na?i mysl a srdce velkou radostí." P?esto?e výzkum m??e být n¨§kdy frustrující, poznamenávají: "Je to p?íle?itost spolupracovat s celou v¨§deckou komunitou na zodpov¨§zení n¨§kterých základních otázek: Kdo jsme? Odkud pocházíme? Jaký je ná? p?vod? Pro v¨§?ícího ?lov¨§ka je to navíc ú?asná p?íle?itost interpretovat sv?j výzkum jako objev nových stop ?i znamení Bo?í krásy a elegance p?i stvo?ení vesmíru - navzdory na?im extrémn¨§ omezeným znalostem!"
Mezinárodní výzkum
Vatikánská observato? je v¨§decký výzkumný ústav, který podléhá p?ímo Svatému stolci. Její po?átky sahají do roku 1578, kdy pape? ?eho? XIII. po?ádal jezuitské astronomy a matematiky z ?ímské koleje, aby p?ipravili reformu kalendá?e, která byla tehdy vyhlá?ena v roce 1582. Hv¨§zdárna fungovala nejprve p?ímo ve Vatikánu. Na po?átku 30. let 19. století se obloha nad ?ímem stala v d?sledku rostoucího elektrického osv¨§tlení stále se rozr?stajícího V¨§?ného m¨§sta tak jasnou, ?e astronomové ji? nebyli schopni pozorovat slab?í hv¨§zdy. Proto Pius XI. na?ídil, aby byla observato? p?emíst¨§na do jeho letního sídla v Castel Gandolfo. V roce 1981 bylo v arizonském Tucsonu zalo?eno druhé výzkumné st?edisko "Vatican Observatory Research Group"; v roce 1993 hv¨§zdárna ve spolupráci se Stewardovou observato?í dokon?ila stavbu Vatikánského dalekohledu pokro?ilé technologie (VATT) na ho?e Graham (Arizona). Vatikánská observato? dnes spolupracuje s ?adou mezinárodních astronomických institucí a je ?lenem Mezinárodní astronomické unie (IAU) a Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku (ICRA). Od roku 1986 také po?ádá letní ?kolu astronomie v Castel Gandolfo. Observato? provádí výzkum v r?zných oblastech astronomie a astrofyziky, v?etn¨§ studia hv¨§zd, galaxií, kosmologie a dal?ích oblastí vesmíru. Spolupracuje s renomovanými v¨§dci z celého sv¨§ta a sna?í se podporovat dialog mezi v¨§dou a nábo?enstvím.
Milníky v teorii gravitace
Nad?ení pro astronomii se v pr?b¨§hu historie vyvíjelo z r?zných d?vod?. Ve starov¨§kých kulturách byla astronomie ?asto úzce spojena s nábo?enskou vírou, proto?e pohyby nebeských t¨§les byly pova?ovány za bo?ské jevy. U?enci jako Aristoteles se ji? v roce 350 p?. n. l. pokou?eli vysv¨§tlit fenomén gravitace, tj. pro? objekty padají ur?itou rychlostí.
Postupem ?asu umo?nil v¨§decký pokrok, nap?íklad p?esn¨§j?í pozorování a nové teorie, hlub?í pochopení astronomie. Zejména technologické inovace, jako jsou teleskopy a vesmírné sondy, posunuly výzkum v souvislosti s gravita?ní teorií k lep?ímu pochopení gravita?ního jevu. V 18. století Isaac Newton vysv¨§tlil, ?e mezi objekty s hmotností, jako je nap?íklad balvan a Zem¨§, p?sobí neviditelná síla, co? byl v té dob¨§ nejmodern¨§j?í poznatek v oblasti výzkumu gravitace. A? Albert Einstein na po?átku 20. století p?edstavil novou my?lenku: ?ekl, ?e pohyb v¨§cí je ovlivn¨§n zm¨§nou v prostoru a ?ase, kterou zp?sobuje velké mno?ství hmoty. Jeho teorie byla potvrzena experimenty a vysv¨§tluje jevy, které teorie Isaaca Newtona vysv¨§tlit nedokázala.
Stále v?ak existuje mnoho nezodpov¨§zených otázek týkajících se p?írodních zákon?, které jsou zkoumány i na Vatikánské observato?i.
(vatican observatory - pd)
