Dubaj 2023 poslední v?zva pro klima?
MICHAEL CZERNY, Kardinál prefekt Dikasteria pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji
Ohlá?ená p?ítomnost pape?e Franti?ka na konferenci Cop28 znamená podle mnohých zlomový okam?ik pro mezinárodní spole?enství, aby za?alo jednat v oblasti klimatu. Skute?nost, ?e se nekonala ze zdravotních d?vod?, je méně rozhodující, proto?e hlavní my?lenkou, která se od té doby stala jasnou, je, ?e pé?e o ?ivotní prost?edí dnes není ani tak politickým postojem, jako spí?e dramatickou etickou odpovědností v?ech. V tomto smyslu p?edstavuje skute?nost, ?e osm let po vydání historické encykliky Laudato si' star?í pape? znovu uvádí do hry svou morální autoritu, aby vyjednava?e na COP28 vyzval k odvaze a mobilizoval ob?anskou spole?nost, bod, z něho? není návratu. Miliardy lidských bytostí jsou tímto duchovním v?dcem vyzývány, aby o?ivily své svědomí a zapojily se do hluboké změny v pojetí rozvoje.
Pé?e o spole?ný domov je trvalou prioritou pontifikátu pape?e Franti?ka, o ?em? svěd?í jeho ?etné projevy a dal?í snahy o podporu obratu tvá?í v tvá? nebezpe?í klimatických změn a nespravedlnosti, kterou trpí nejzranitelněj?í komunity. V horizontu integrální ekologie není environmentální problematika výst?edností environmentalist?, ale p?edev?ím "globálním sociálním problémem", který nelze bagatelizovat, ?i dokonce zesmě?ňovat jako "pouze ekologickou, zelenou, romantickou" výzvu. Pape? zpochybňuje ve?keré popírání a redukcionismus a ozna?uje naru?ení klimatu za "lidský a sociální problém v ?irokém smyslu a na r?zných úrovních", který "vy?aduje zapojení v?ech".
Dva měsíce p?ed zahájením COP28, 4. ?íjna, Svatý otec zve?ejnil apo?tolskou exhortaci Laudate Deum, v ní? jsou summit?m OSN věnovány ne méně ne? dvě kapitoly, ne?et?ící ostrou kritikou minulých ro?ník?, ale zároveň obnovující víru v multilaterální cestu jako nepostradatelný nástroj ?ízení globální dynamiky. Jak je známo, bodem největ?ího souznění klimatické diplomacie byl COP21, z něho? vze?ly slavné "pa?í?ské dohody", nedávno ratifikované i Svatým stolcem. Je t?eba "znovu nastoupit cestu" a církev - aby byla věrná tomu, ?emu vě?í a co hlásá - musí v?emo?ně podporovat p?ekonání stagnace a rozdělení, které se vyskytly na konferencích, je? byly v mnoha ohledech zklamáním. Pape? ve svém poselství ke Kop28 vyzývá, abychom se vymanili ze zajetí partikularismu a nacionalismu, které jsou vzorci minulosti a v mnoha p?ípadech byly p?eká?kou pro omezení chamtivosti, vyko?is?ování a nespravedlnosti.
Poselství pape?e Franti?ka, které v Dubaji p?ednesl kardinál Parolin, je obsáhlé a plné výzev a povzbuzení. Jeho slova o odvá?něj?ím jednání ze strany stát?, které sou?asnou ekologickou krizi zp?sobily a které mají prost?edky na to, aby za následky neudr?itelné politiky uhradily, mí?í p?ímo k jádru úst?ední diskuse těchto jednání: "Není to vina chudých, proto?e témě? polovina světa, ta chud?í, je zodpovědná za pouhých 10 % emisí zne?i??ujících látek, zatímco rozdíl mezi několika bohatými a mnoha chudými nebyl nikdy tak propastný." V tomto smyslu se mezi tématy, která zazněla v projevech světových lídr? na konferenci Cop28, nejvíce inspirovala pape?ovými slovy ta o etické odpovědnosti nejrozvinutěj?ích zemí v??i zemím s nejk?eh?ími ekonomikami, které ?asto nesou hlavní tíhu klimatických změn.
Je t?eba také poznamenat, ?e apo?tolská exhortace Laudate Deum vyzývá k naléhavým a závazným opat?ením v oblasti klimatu s neobvyklým varováním p?ed pou?íváním pouze technokratických nástroj? k ?e?ení tohoto problému. V poselství zaslaném do Dubaje pape? Franti?ek odsuzuje "rigidní, ne-li nepru?né postoje s periodickým odmítáním odpovědnosti" a vyzývá k p?ijetí "alternativní, spole?né vize", která "umo?ní ekologickou konverzi", proto?e "bez kulturních změn není trvalých změn". Právě na této úrovni p?ichází ke slovu velké narativy, které jsou schopny podnítit p?edstavivost lidských spole?enství, a je?tě více pak duchovní zdroje nezbytné pro zahájení procesu konverze. Toto vyjád?ení, které je p?vodem a jádrem evangelijního poselství, motivuje "závazek a podporu katolické církve", o nich? pape? uji??uje světové p?edstavitele a celé lidstvo. Obrácení je změna pohledu a smě?ování. Hlásání Království p?edpokládá, ?e taková změna se odehrává zde dole, mezi ka?dodenními věcmi, a obnovuje správný vztah ka?dého ?lověka ke stvo?ení a ke Stvo?iteli.
Letos poprvé je na COPu "pavilon víry", prostor pro mezinábo?enské setkávání a dialog, který má ka?dý za úkol u?init prorockým a schopným skute?ného kulturního dopadu. A?koli se o tom ?asto nemluví, role víry byla p?i jednáních o klimatu v?dy relevantní. ?asto jsou to právě nábo?enské komunity ve svých zemích, které podporují nejchud?í a nejzranitelněj?í skupiny a naléhají na své vlády, aby více jednaly. Doufáme, ?e víra mnohé lidi povzbudí a inspiruje k tomu, aby v této otázce dosáhli významného pokroku.
Je toti? t?eba poznamenat, ?e v sou?asném scéná?i a s údaji, které se k nám dostávají z vědecké komunity, se COP28 jeví, pokud ne jako poslední výzva, tak rozhodně jako jedna z mála p?íle?itostí, které jsou je?tě k dispozici. Je tedy naděje, ?e pape?ovo silné poselství a výzva k p?ekonání rozdělujících zájm? a postoj? m??e dát technickým jednáním těchto dn? nový impuls, aby se dospělo ke kone?né dohodě, která bude p?ijata jednomyslně. Jedná se o nezbytné kroky pro koordinovanou ?innost v oblasti klimatu, která se ?ídí imperativem zajistit sou?asným i budoucím generacím obyvatelnou a pohostinnou planetu.