Donald Trump a Amerika, která p?ijde
Alessandro Gisotti, Vatikán
Ne, p?íběh neskon?il pádem Berlínské zdi a rozpadem Sovětského svazu. To, co bylo iluzí některých politolog? a politik? na konci minulého století, se ukázalo jako dramaticky mylné. Koneckonc? to pochopili ji? na po?átku 21. století p?i nemyslitelné události teroristického útoku na Dvoj?ata, která p?inesla chmurné probuzení těm, kdo si p?edstavovali éru světové stability pod praporem liberální ekonomiky. Za více ne? 30 let od tohoto historického dne, kdy se spolu se Zdí zhroutil i jeden z největ?ích liberticidních totalitních systém? v dějinách, za?ívá lidstvo stále více konflikt?, které se z lokálních stávají regionálními, a? nabyly znepokojivého profilu toho, co pape? Franti?ek s prorockou p?esností ji? léta nazývá ?t?etí světovou válkou v kuse“. P?íběh tedy zdaleka nekon?í.
V tomto ?tvrtstoletí, století, které - abychom opět citovali pape?e - znamená ?změnu epochy“ a nikoli ?epochu změn“, se proměnily i síly velkých hospodá?ských, politických a vojenských mocností planety. Dnes ?ijeme v multipolárním světě, co? ?iní hledání dohod, zejména v krizových situacích, slo?itěj?ím a méně lineárním. A p?esto je to svět, ve kterém ?ijeme, a princip reality vy?aduje, aby si v?ichni vedoucí p?edstavitelé (zejména ti, kte?í mají vět?í moc) uvědomili, ?e velké výzvy na?í doby je t?eba ?e?it pomocí nových paradigmat, s onou tvo?ivostí, která odmítá p?ístup ?takhle se to dělalo v?dycky“.
Právě v tomto historickém kontextu bude v pondělí Donald Trump podruhé p?ísahat, ?e bude hájit ústavu Spojených stát? a slou?it americkému lidu. Jde o událost, jak ji? bylo mnohokrát ?e?eno a napsáno, která má v mnoha ohledech bezprecedentní rysy a která je vnímána s nadějí i obavami, proto?e nikomu neuniká - ani ve světě, kde ji? neexistuje jediná supervelmoc -, jak moc mohou Spojené státy stále ovlivňovat mezinárodní politickou a hospodá?skou dynamiku. Zvolený prezident Trump opakovaně prohlásil, ?e se zasadí o ukon?ení války na Ukrajině. Rovně? prohlásil, ?e za jeho prezidentství se USA nebudou zapojovat do ?ádných nových konflikt?. Uvidíme, jaký postoj zaujme k mezinárodním orgán?m.
Imigrace, ?ivotní prost?edí a hospodá?ský rozvoj (stále více poháněný technologiemi) pat?í mezi klí?ové otázky, v nich? bude 47. nájemník Bílého domu bedlivě sledován nejen Ameri?any, ale celým mezinárodním spole?enstvím.
Historicky se Spojené státy americké nejlépe osvěd?ily, kdy? se otev?ely světu (OSN je koneckonc? ?americký vynález“) a spolu se svými spojenci vybudovaly systém, který - s omezeními v?ech lidských snah - zaru?il svobodu, hospodá?ský rozvoj a pokrok v oblasti lidských práv. Stalo se tak za republikánských i demokratických prezident?. Amerika obrácená sama proti sobě by tedy byla nesmysl.
Prezident Trump je povolán k tomu, aby se zasadil o p?ekonání rozdělení a polarizace, které ji? léta charakterizují americký politický ?ivot a které měly 6. ledna 2021 p?i útoku na Kapitol za následek jedno z nejsmutněj?ích dat v národních dějinách. Je to jistě obtí?ný úkol. P?esto pro novou administrativu nezbytný. Nebo? ?nespojené“ státy americké by p?edstavovaly vá?né nebezpe?í pro ji? tak rozervaný a rozt?í?těný svět.
P?ed deseti lety vystoupil pape? Franti?ek - první pape? pocházející z Ameriky - v americkém Kongresu s projevem, v něm? zd?raznil základní hodnoty amerického národa. Jde o projev, jeho? ?etba by mohla být u?ite?ná i pro prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance.
Tento projev, mnohokrát oceněný potleskem v celém p?lkruhu Kapitolu, poukázal na ?ty?i postavy velkých Ameri?an? jako na hvězdy, je? mohou i v této neklidné době pomoci vyty?it směr těm, kdo jsou povoláni do odpovědných politických funkcí. ?Národ,“ uzav?el pape? Franti?ek ?m??e být pova?ován za velký, kdy? brání svobodu, jako to dělal Lincoln; kdy? podporuje kulturu, která umo?ňuje lidem ?snít‘ o plných právech pro v?echny své bratry a sestry, jak se o to sna?il Martin Luther King; kdy? bojuje za spravedlnost a věc utla?ovaných, jako to dělala Dorothy Dayová svou neúnavnou prací, která je plodem víry, je? se stává dialogem a zasévá mír v kontemplativním duchu Thomase Mertona". To jsou hodnoty, které u?inily Ameriku velkou. A které svět stále pot?ebuje.