Ibrahima: Pape? pohladil mé jizvy a modlil se za ty, kdo hledají záchranu
Francesca Sabatinelli - Vatikán
Pape? pohladil jeho jizvy, zav?el o?i a pohnutě slíbil, ?e se bude modlit za ty, kte?í le?í na dně mo?e, za mu?e, ?eny a děti, kte?í jsou stále zav?eni v libyjských lágrech, za ty, kte?í p?ekra?ují saharskou pou?? a hledají bezpe?né úto?i?tě. A pak za chudé na celém světě, za ty, kte?í zejména v Africe nemají ?anci dostat ani kapku vody nebo talí? jídla. Za ty, kte?í umírají pod bombami.
Ibrahimovi Lo, kterému je nyní 23 let, bylo 16 let, kdy? v roce 2017 opustil Senegal a zamí?il do Evropy. Spolu s Gambijcem Ebrimou Kuyatehem a Patem, man?elem Fati a otcem Marie, které zem?ely ?ízní v pou?ti - ti se s pape?em setkali ji? v listopadu 2023 - byl v úterý 2. ?ervence odpoledne na pape?ské audienci v Domě svaté Marty, mimo jiné v doprovodu otce Mattia Ferrariho, kaplana organizace Mediterranea Saving Humans, a zakladatele této neziskové organizace Luca Casariniho.
Setkání s pape?em Franti?kem
''Kdy? mi zavolali, proto?e pape? nás chtěl vidět, byl jsem dojatý a rozru?ený'', vypráví Ibrahima. ''Obvykle ho vidíte z dálky, obklopeného spoustou lidí, ale tentokrát jsem byl s ním v jedné místnosti a mohl jsem se ho dotknout rukou. ?ekl mi: ''Ibrahimo, viděl jsem tě, jak se má?, kde bydlí?? '' Dal jsem mu svou knihu, vyprávěl jsem mu sv?j p?íběh a po?ádal jsem ho, aby se modlil za ty, kte?í trpí, aby se modlil také za mého p?ítele, který, kdy? jsme byli v Libyi, ve vězení, snil o tom, ?e p?ijede do Itálie a stane se fotbalistou. Ale nepoda?ilo se mu to, utonul v mo?i a pape? mi ?ekl, ?e se bude modlit. Také jsem mu ?ekl, ?e jsem muslim, ale ?e jsem se stal skautem, proto?e vě?ím v bratrství. ?ekl mi: "V?ichni jsme brat?i a v?ichni jsme Bo?í děti." To na mě velmi zap?sobilo.
Jizvy, které dodávají sílu
Ibrahima dnes ?ije v Benátkách a je autorem dvou knih, z nich? poslední, která vy?la 15. ?ervna, se jmenuje "Nová cesta - M?j hlas od b?eh? Afriky do ulic Evropy", první "Chléb a voda. Ze Senegalu do Itálie p?es Libyi". Jsou to svědectví mu??, ?en a dětí, těch, kte?í uspěli, i těch, kte?í nep?e?ili. Kniha také popisuje ony jizvy, jich? se pape? dotkl a které dávají Ibrahimovi sílu pokra?ovat a vyprávět své zku?enosti, zku?enosti mladého mu?e, který za ?est měsíc? cesty, kdy? opustil Senegal, strávil na svobodě jen t?i týdny, zbytek ?asu byl v libyjských věznicích, denně bit a mu?en. "Jednou Libyjci p?i?li do cely a ?ekli nám, ?e abychom se dostali z vězení, museli bychom zaplatit peníze, které jsme neměli. Na?ídili nám, abychom jim dali ?íslo na někoho, kdo by za nás mohl zaplatit. T?i z nás, dva Nigerijci a jeden Gambijec, nikoho neměli…" a Libyjci je p?ed Ibrahimovýma o?ima zabili. Obranou tohoto teprve ?estnáctiletého chlapce p?ed bitím trýznitel? byly jeho pa?e, jediné, co mohl udělat, bylo zvednout je, aby "chránily mou hlavu", a právě ony nesou jizvy, kterých se dnes dotýká pape?.
Moussa, Farah a dal?í, kte?í nep?e?ili
Ibrahima v Senegalu má jen tetu, rozhodnutí odejít do Evropy pramení z toho, ?e osi?el, p?i?em? jeho snem bylo stát se "noviná?em, aby dal hlas těm, kte?í ho nemají". A i taková tě?ká cesta vám umo?ní získat p?átele, lidi, které potkáváte na ulici, s nimi? si vyměňujete kontakty, ty na sociálních sítích. "Ale odpovědělo mi jen velmi málo lidí, to znamená, ?e nep?e?ili," mrzí Ibrahimu. Vzpomínka, kterou si nav?dy ponese s sebou, je záchrana, jeho samotného a v?ech lidí, kte?í byli na ?lunu s ním. To byl p?esně ten okam?ik, kdy se p?estal bát. "Byl to strach, který jsme měli za sebou, ne p?ed sebou, proto?e jsme se báli, ?e nás Libyjci odvezou zpátky, a v tu chvíli by bylo lep?í zem?ít na mo?i ne? se vrátit do Libye a za?ívat nekone?né utrpení." Ibrahima vzpomíná, ?e spolu se záchranou jeho samého do?lo k záchraně pouhých ?ty? lidí, dal?ích asi sto lidí, kte?í byli na ?lunu, nastoupilo na lo? v "?erných pytlích, a tehdy jsem si uvědomil, ?e to nep?e?ili". Stejně jako nep?e?ili Moussa nebo Farah. První jmenovaný byl "m?j kamarád, který snil o tom, ?e se stane fotbalistou", Farah naopak "byla hrdá ?ena, kdy? jsme byli v Libyi, Libyjci ji vzali a násilím si ji odvedli k sobě dom?".
Pape? hovo?il s Ibrahimou a Patem o jizvách, těch na těle a těch na srdci, na které, jak mladý Senegalec vysvětlil, "neexistuje ?ádný lék, ?ádný léka?, dokonce ani nemocnice", proto?e jsou to zranění, které si mnoho Ibrahim? ponese nav?dy s sebou.