蜜桃交友

Paola Simonetti a Giulia Mutti - Pope

Válka je dnes nejvýnosněj?ím planetárním byznysem s obrovskými náklady, které neponechají stranou ?ádný region světa. Výdaje na zbrojení toti? zaznamenávají ji? devátý rok po sobě mimo?ádný nár?st a dosahují bezprecedentního maxima ve vý?i 2 443 miliard dolar?, p?i?em? NATO vydává 55 % celkové ?ástky. Tato ?ísla p?edstavují 2,3 % světového HDP. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), která zd?razňuje, jak se od roku 2009 zvý?ily vojenské investice ve v?ech pěti zeměpisných oblastech světa, kde výdaje monopolizují USA a NATO. Zpráva poukazuje na to, ?e k nár?stu zbrojení nepochybně p?ispěla válka na Ukrajině, která "radikálně změnila pohled evropských stát? na bezpe?nost". Tato změna ve vnímání hrozeb," vysvětluje zpráva, "se odrá?í v p?idělování stále vět?ího podílu hrubého domácího produktu na vojenské výdaje. Výrazné ?pi?ky v nár?stu vále?ných náklad? jsou tak zaznamenány také v Evropě, stejně jako v Asii, Oceánii a na Blízkém východě. "V ?ádné ?ásti světa," dodává dokument, "bohu?el nedo?lo ke zlep?ení".

Rusko a Ukrajina

Zejména Rusko, které je na t?etím místě na světě, vy?lenilo odhadem 102 miliard eur, co? je celosvětově o 4,5 % a ro?ně o 24 % více, co? p?edstavuje 5,9 % jeho hrubého domácího produktu (HDP). Ukrajina, která je osmým největ?ím světovým investorem do zbrojení, zase zvý?ila své výdaje o 51 %, tedy o více ne? 60 miliard EUR, co? p?edstavuje t?etinu jejího HDP. Díky témě? 32 miliardám eur, které Kyjev obdr?el na vojenskou pomoc, se výrazně sní?il rozdíl oproti Moskvě a celkové vojenské výdaje Ukrajiny ?inily 91 % výdaj? Ruska.

USA a NATO

V globálním scéná?i vojenských výdaj? mají podle zprávy SIPRI nezpochybnitelnou p?evahu Spojené státy s investicemi o 2,3 % vy??ími, tj. 860 miliard eur, co? p?edstavuje 37 % celosvětových výdaj? a 68 % výdaj? 31 ?lenských stát? NATO. V kontextu USA, zejména v regionech St?ední Ameriky a Karibiku, to byl boj proti organizovanému zlo?inu, který v loňském roce zvý?il výdaje o 54 %, p?i?em? Brazílie vydala 21,5 miliardy eur, co? p?edstavuje nár?st o více ne? 3 %. Významný je podle dokumentu také nár?st obranných investic evropských zemí NATO, které nyní p?edstavují 28 % investic celé Aliance, co? je nejvy??í úroveň za posledních deset let, p?i?em? jedenáct z nich p?ekro?ilo závazek 2 % HDP. Mezi nimi vyniká Polsko, které má s ro?ním nár?stem 75 % největ?í ro?ní nár?st v Evropě.

Blízký východ

Největ?í nár?st za posledních deset let zaznamenal Blízký východ, a to o 9 %, p?i?em? lídrem regionu je Saúdská Arábie, následovaná Izraelem, který zvý?il své výdaje o 24 % v d?sledku ofenzívy v pásmu Gazy po útocích Hamásu v ?íjnu loňského roku. "Velký nár?st vojenských výdaj? na Blízkém východě v roce 2023," uvádí se dále v dokumentu SIPRI, "odrá?í rychle se měnící situaci v regionu, od zlep?ení diplomatických vztah? mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi v posledních letech a? po vypuknutí velké války v Gaze a obavy z regionálního konfliktu.

Dálný východ

Polovinu investic v asijském regionu vynalo?ila podle zprávy SIPRI ?ína, a to témě? 278 miliard eur, tedy o 6 % více. Japonsko zase na své ozbrojené síly v roce 2023 vy?lenilo 50,2 miliardy USD, co? je o 11 % více ne? v roce 2022. Také vojenské výdaje Tchaj-wanu se loni zvý?ily o 11 % na 16,6 miliardy USD.

Více zbraní, více napětí

Nár?st globálních vojenských výdaj? potvrzuje i Maurizio Simoncelli, zástupce ?editele Mezinárodního výzkumného institutu Archivio Disarmo, v rozhovoru pro Radio Vaticana - Pope. V posledních letech se toti? tento jev rozmohl po "ruské okupaci Krymského poloostrova", vysvětluje profesor.

Vojenské výdaje se exponenciálně zvý?ily v d?sledku invaze na Ukrajinu v roce 2022 a s krizí na Blízkém východě: "Tento obraz souvisí se zánikem role NATO jako vedoucí instituce v severoatlantickém prostoru," ?íká zástupce ?editele Archivio Disarmo a zd?razňuje, ?e "údaje nám ukazují, ?e země jako ?ína, Indie, Japonsko a Tchaj-wan zvy?ují své zbrojení, p?i?em? ?ína z?stává druhou zemí na světě, co se tý?e vojenských výdaj?, hned po USA". Tichomo?ský kvadrant toti? z?stává oblastí velkého napětí: "?ína je velkým konkurentem USA. ?ínské vojenské výdaje jsou v?ak stále t?etinové ve srovnání s výdaji USA".

Návrat ke studené válce

Na evropské frontě v roce 2023 v?ech 27 ?lenských stát? zvý?ilo své vojenské výdaje. "Konflikt na Ukrajině vyost?uje mezinárodní vztahy; v sou?asné době ji? není prostor pro dialog mezi Ruskem a západními zeměmi, ty p?emý?lejí pouze o zvý?ení vojenského rozpo?tu," vysvětluje expert. To vede k "plnohodnotnému o?ivení studené války v novém tisíciletí", vysvětluje expert. Podle jeho názoru je v atmosfé?e mezinárodní krize pro návrat k rozhovor?m o odzbrojení "t?eba usilovat o deeskalaci sou?asných konflikt?". "Uva?ovat o ?e?ení mezinárodních problém? silou je ?irá iluze, viděli jsme to v historii: poka?dé, kdy? se ?lověk pokusil ?e?it problémy násilím, vytvo?il podmínky pro nové války a desítky let trvající nenávist". "Snahou, kterou je t?eba vyvinout," uzavírá, "je úsilí o deeskalaci a nechtít ?e?it problémy zbraněmi, v?etně jaderných, jak vyhro?ovalo Rusko. A p?edev?ím zahájit jednání".