Pape?ovy v?zvy k odzbrojení pova?uji za jedin? rozhodn? hlas, ?íká italsk? vědec
厂惫ě迟ové bohatství v roce 2020 vzhledem ke koronavirové pandemii pokleslo o ?ty?i procenta, kde?to náklady na zbrojení ve světě, který se nadále potýká s Covidem-19, za minulých dvanáct měsíc? vzrostly o 2,6 %. hovo?í jasně – od roku 1988 se za zbraně neutratilo tolik peněz, konkrétně témě? dva biliony dolar? (p?esněji 1981 miliard dolar?). Jde o rekord jak v 21. století, tak od konce studené války. S výjimkou novorozenc? a stoletých obyvatel planety to znamená, ?e ka?dý ?lověk do zbrojení investoval 250 dolar?, a to v roce, kdy sociální a pracovní ?innost doznala takových změn, jaké se neprojevily od druhé světové války.
Podle výro?ní zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) se o polovinu vydané ?ástky (tedy jeden bilion dolar?) dělí pět zemí s nejvy??ími armádními výdaji: USA, ?ína, Indie, Rusko a Spojené království, následované Saúdskou Arábií a Itálií (která mezi prvními deseti zeměmi v ?eb?í?ku nejvíce navý?ila náklady na zbrojení). Afrika zaznamenala v?bec nejvy??í nár?st armádních výdaj? v rámci celého světa, a sice v Ugandě (o 40 %), a stala se tak světadílem, kde se vloni nejvíce zbrojilo, a?koli to ve světovém mě?ítku p?edstavuje o málo více ne? dvě procenta, tedy asi dvacetinu ?ástky, kterou na zbraně vynalo?ily Spojené státy americké. V Evropě do zbrojení nejvíce investovaly Ma?arsko a Rumunsko, kde?to Bulharsko (spolu – ve světovém mě?ítku – s Libanonem a Súdánem) zbrojní výdaje výrazně omezilo.
Pape? Franti?ek opakovaně po?adoval, aby se investice, ur?ené do zbrojení, vyu?ily ve ?kolství a zdravotnictví, co? by p?ispělo také ke smí?ení mezi národy a státy. ?Není únosné, aby se nadále vyráběly zbraně a obchodovalo se s nimi, za vynalo?ení obrovského kapitálu, který by se měl u?ívat na lé?bu lidí, záchranu jejich ?ivot?. Nelze p?edstírat, ?e se neutvo?il dramaticky za?arovaný kruh pojící ozbrojené násilí, chudobu a nerozumné, nete?né vytě?ování ?ivotního prost?edí. Tento cyklus zabraňuje smí?ení, umocňuje po?lapávání lidských práv, p?eká?í udr?itelnému rozvoji. Proti tomuto planetárnímu koukolu, který dusí budoucnost lidstva ji? u zárodku, je zapot?ebí politického zásahu, který by plynul z mezinárodní svornosti. V bratrské jednotě jsou lidé schopni postavit se spole?nému ohro?ení, ani? by se zde objevilo kontraproduktivní vzájemné obviňování, manipulace s problémy, krátkozraký nacionalismus, propaganda uzav?enosti, izolovanosti a jiných forem politického egoismu“, prohlásil pape? v nedávném kni?ním rozhovoru s vatikanistou Domenicem Agassem.
Obdobně pape? Franti?ek apeloval na morální svědomí světových vládc? prost?ednictvím velvyslanec?, akreditovaných u Svatého stolce, v p?edloňském novoro?ním projevu:
“Nane?těstí musíme s bolestí konstatovat, ?e trh se zbraněmi nejen nevykazuje známky zpomalení, ale naopak stálé se ?í?ící tendenci k vyzbrojování, jak ze strany jedinc? tak ze strany stát?. Znepokojující je zejména skute?nost, ?e jaderné odzbrojení, ?iroce podporované a ?áste?ně provedené v minulých desetiletích, nyní ustupuje vývoji nových, stále sofistikovaněj?ích a ni?ivěj?ích zbraní” (7.1.2019).
A rovně? p?i leto?ním velikono?ním poselství Urbi et Orbi pape? ozna?il za skandální, ?e navzdory pandemii neustávají ozbrojené konflikty a nar?stá zbrojení. ?Tento pape??v hlas se v mezinárodním spole?enství pozvedá jako jediný a rozhodně praný?uje tento fenomén v roce, který také v bohatých zemích odhalil nedostatky zdravotnického systému“, uvedl pro Vatikánský rozhlas italský expert v oblasti geopolitiky Maurizio Simoncelli. Jak dodal, leto?ní výhledy bohu?el nejsou o moc p?íznivěj?í. ?Právě v těchto dnech p?i?ly zprávy o dal?ích osmi miliardách investic do výzkumu a zbrojení v zemích NATO. Pape?ovým apel?m by tedy měla věnovat pozornost p?edev?ím ob?anská spole?nost, která jako jediná m??e zastavit celý tento proces a po?adovat, aby stále ?etněj?í u?ití zbraní nahradilo diplomatické vyjednávání“, uzavírá italský vědec.
(jag)
