Pape?: mu?edníci p?esvěd?ivě svěd?í o kráse evangelia
Edoardo Giribaldi - Vatikán
?Svědectví mu?edník? jsem ozna?il za nejp?esvěd?ivěj?í svědectví naděje“.
Ve svém projevu k ú?astník?m konference Dikasteria pro svato?e?ení ?Není vět?í lásky. Mu?ednictví a obětování ?ivota“, která skon?ila dnes, 14. listopadu, v Klementinském sále, pape? Franti?ek nastínil postavu těch, kte?í měli odvahu polo?it ?ivot za své p?átele.
Rysy mu?edníka jsou rysy ?dokonalého u?edníka“, napodobitele Krista ?v zapírání sebe sama“ a v tom, ?e bere ?sv?j vlastní k?í?“, aby vydal ?mimo?ádné svědectví“ o jeho ?spásné moci“ a ?daru bez míry“.
Láska pramenící z k?í?e
Jedině láska, ?ekl Franti?ek, m??e být zd?vodněním k?í?e. Je to cit ?tak velký“, ?e na sebe bere ?ka?dý h?ích“, odpou?tí ho, vstupuje ?do na?eho utrpení“ a dává nám ?sílu ho nést“. Stejně tak tato láska ?vstupuje i do smrti, aby ji p?emohla a zachránila nás“.
V Kristově k?í?i je celá Bo?í láska, je tam jeho nesmírné milosrdenství.
?Nechat se proměnit“
?Lidské úsilí“ nebo ?osobní odhodlání k oběti a od?íkání‘ nejsou jedinými po?adavky na svatost. Prvním krokem, který pape? ozna?il, je ?nechat se proměnit silou Bo?í lásky, která je vět?í, ne? jsme my, a ?iní nás schopnými milovat i nad rámec toho, co jsme zdánlivě schopni udělat“. Franti?ek se odvolal na II. vatikánský koncil, který v encyklice Lumen gentium hovo?í o ?v?eobecném povolání ke svatosti“ jako o ?plnosti k?es?anského ?ivota“ a ?dokonalosti lásky schopné podporovat v samotné pozemské spole?nosti lid?těj?í ?ivotní úroveň“.
Práce na kauzách svato?e?ení
Je to perspektiva, která ?osvětluje“ také práci ?na kauzách svato?e?ení“, kterou pape? definuje jako ?vzácnou slu?bu“ nabízenou církvi, ?aby se nikdy neztratilo znamení ?ité a v?dy p?ítomné svatosti“. Franti?ek pak up?esnil, ?e ?ke kanonizaci mu?edníka“ není t?eba ?ádných zázrak?: ?sta?í mu?ednictví“.
Mu?ednictví ve starověku
Obětování vlastního ?ivota p?ijaté ve jménu víry bylo ?inem, který se tě?il ?velké vá?nosti“ ji? ve starověku. Hroby ?těch, kte?í za svou lásku ke Kristu a církvi zaplatili osobně, vlastním ?ivotem“, p?ipomněl pape? Franti?ek, se stávaly ?místy uctívání a modlitby“. Vě?ící se zde scházeli, aby ?posílili svazky bratrství, které ve Zmrtvýchvstalém Kristu p?ekra?uje hranice smrti, jakkoli krvavé a bolestné“. Pape? mimoděk zmínil ?mu?ednictví těch dobrých libyjských pravoslavných: zem?eli se slovy: 'Je?í?'.
?Ale ot?e, v?dy? to byli pravoslavní! Byli to k?es?ané. Jsou to mu?edníci a církev je uctívá jako své mu?edníky. S mu?ednictvím p?ichází rovnost. Toté? se děje v Ugandě s anglikánskými mu?edníky. Jsou to mu?edníci! A církev je bere jako mu?edníky“.
Základní prvky mu?ednictví
Pape? se dále zastavil u ?t?í základních prvk? mu?ednictví“. Mu?edníci jsou ti, kte?í obětují sv?j ?ivot, ?aby nezap?eli svou víru“ - by? to m??e být ?nepok?těný k?es?an, který je k?es?anem v srdci“ - a trpí ?vědomě násilnou a p?ed?asnou smrtí“. ?Páchá ji pronásledovatel, poháněný nenávistí v??i ví?e nebo jiné ctnosti s ní spojené“. T?etím prvkem je ?ne?ekaný postoj lásky, trpělivosti a mírnosti, napodobující uk?i?ovaného Je?í?e“, který obě? zaujímá.
To, co se v r?zných dobách mění, není pojem mu?ednictví, ale konkrétní zp?soby, jakými se v daném historickém kontextu uskute?ňuje.
Soubor stop a d?kaz?
Dne?ní kontext stále p?edstavuje ?etné mu?edníky, pronásledované proto, ?e na základě víry v Boha hájí ?spravedlnost, pravdu, mír, d?stojnost ?lověka“. To, co dává ?morální jistotu“ těm, kdo studují r?zné p?íklady ?mu?ednictví“, není, jak p?ipomněl ctihodný Pius XII., ?mno?ství stop a d?kaz?“ v jejich jednotlivostech, ale spí?e ?jejich souhrn“.
Nová komise, její? vznik si pape? p?ál
V horizontu p?í?tího jubilea, jeho? hlavním tématem bude naděje, Franti?ek upozornil na z?ízení Komise nových mu?edník? - svědk? víry v rámci Dikasteria pro svato?e?ení. Jejím úkolem bude shroma??ovat památku těch, kte?í se ?i v rámci jiných k?es?anských vyznání dokázali z?íci svého ?ivota, aby nezradili Krista“.
A mu?edník? je mnoho, mnoho i z jiných konfesí.
Nová cesta ke svatosti
Pape? také upozornil na jím podepsané motu proprio ?Maiorem hac dilectionem“, které je vyjád?ením ?spole?ného smyslu vě?ícího Bo?ího lidu ohledně svědectví o svatosti“ mu?edník?. Tato nová cesta pro d?vody beatifikace a kanonizace stanovuje nezbytnost spojitosti mezi obětí ?ivota a p?ed?asnou smrtí a skute?nost, ?e Bo?í slu?ebník uplatňoval k?es?anské ctnosti alespoň v bě?ném stupni a ?e zejména po své smrti byl obklopen pověstí a znameními svatosti.
Obětování ?ivota
Nabídka ?ivota, v ní?, jak Franti?ek zd?razňuje, ?chybí postava pronásledovatele“, je naopak charakterizována ?vněj?ím stavem, objektivně hodnotitelným, do něho? se Krist?v u?edník svobodně staví a který vede ke smrti“. P?edstavuje rovnocenné svědectví schopné dát vyniknout ?kráse k?es?anského ?ivota“.
