Pape?: ideologie jsou nep?ítelem vzdělání. U?me se ze zvídavosti dětí
Edoardo Giribaldi - Vatikán
Jeden velký mudrc pravil: ?kultura zvídavosti“, co? není toté? jako kultura tlachání, ne, nemá to nic spole?ného. Kultura zvídavosti, která oceňuje umění klást otázky. To nás u?í děti ve věku ?pro?“. Věk ?pro?“. "Tati, pro?? Tati, pro?? Mami, pro??"
Na závěr pátého globálního sympozia Uniservitate s názvem "Service-Learning a globální vzdělávací pakt" p?ijal pape? Franti?ek dnes, 9. listopadu dopoledne, ve vatikánském Apo?tolském paláci delegaci ú?astník?, kterým doporu?il "mluvit ze srdce" k tomuto "tekutému světu" a p?edev?ím být opatrní a bránit se "ideologiím", "nejhor?ímu nep?íteli" na cestě dozrávání.
"U?ení ve slu?bě"
Pape? na úvod ocenil ?zvlá?tní zájem o církev“, který vzbudilo setkání, jeho? cílem bylo podpo?it ?pedagogickou metodu ?service-learning‘ neboli ?u?ení ve slu?bě‘, která kultivuje spole?enskou odpovědnost student? prost?ednictvím sociálních projekt?, je? jsou nedílnou sou?ástí jejich akademické kariéry“.
Zvrat ve ?Spole?nosti mrtvých básník?“
Franti?ek v této souvislosti p?ipomněl slavnou scénu z filmu ?Spole?nost mrtvých básník? “, v ní? jsou studenti renomované novoanglické st?ední ?koly vyzváni svým novým, ?velmi originálním“ u?itelem literatury (hraje ho Robin Williams), aby ?vylezli na lavice a podívali se na t?ídu z jiného úhlu pohledu“. Skute?ný ?zvrat“, poznamenal pape?.
Epizoda odhaluje, ?ím by vzdělávání mělo být: nejen p?edáváním obsahu - to je jedna věc - ale proměnou ?ivota. Nejen opakování nějakých vzorc? - jako papou?ci - ale výchova k vidění slo?itosti světa. Takové musí být vzdělávání.
Je?í?ova vyu?ovací metoda
Podobně jako Je?í??v pedagogický styl, který lze vysledovat v ?jedné z jeho nej?astěji se opakujících forem vyu?ování, v podobenstvích“. Tedy prost?edek, který je "jednoduchý a p?ístupný v?em" - "a ka?dý mu rozumí... ka?dý" – dodal pape? Franti?ek -, a který umo?ňuje "poslucha?i vstoupit do vyprávění zapojením sebe sama a konfrontací s postavami".
Je?í? usiluje o to, aby poslucha? nez?stal pouze p?íjemcem sdělení, ale aby se zapojil v první osobě.
Znalosti nelze zplo??ovat
Pape? tento styl staví proti ?zplo?tění na ur?ité programy, ?asto pod?ízené politickým a ekonomickým zájm?m“, které zp?sobuje ?dne?ní globalizace“. Za takovou ?uniformitou se skrývají formy ideologické podmíněnosti, které fal?ují ?innost vzdělávání a ?iní z něj nástroj pro cíle zcela odli?né od podpory lidské d?stojnosti a hledání pravdy“.
Ideologie v?dy zmen?uje, neumo?ňuje rozvíjet se. V?dycky smr??uje. Proto bu?te opatrní, abyste se ideologiím ubránili
Iniciativy Uniservitate
Proti ?zplo??ování“ vědění pape? chválí aktivity ?sítě Uniservitate, která je sou?ástí Latinskoamerického Centra pro výuku a solidární slu?bu (Centro Latinoamericano de Aprendizaje y Servizio Solidario)“, jejím? cílem je právě podpora výuky slu?by v katolickém vysokém ?kolství. Název, z něho? vyplývá ?závazek pěstovat osobitý pedagogický styl a vyu?ování v souladu s u?ením evangelia“.
Nejedná se o evangelijní ideologii. Ne, je to humanismus, humanismus podle evangelia.
Mimo u?ebny a knihovny
Hovo?íme-li o vesnici a komunitě, je z?ejmé, jak se vzdělávání stává ?inností, která p?esahuje ?u?ebny“ nebo knihovny. ?Pokra?uje v ?ivotě, pokra?uje v setkáních a na cestách, kterými denně cestujeme. Naslouchání druhému, p?emý?lení o dialogu: to je cesta vzdělávání“. Spojenectví, k němu? Franti?ek vyzývá, vytvá?í ?mír, spravedlnost a p?ijetí“, podporuje ?dialog mezi nábo?enstvími a pé?i o ná? spole?ný domov“.
Jsme si vědomi, ?e tento úkol není snadný, ale je vzru?ující! Výchova je dobrodru?ství, je to velké dobrodru?ství.
Studenti ve vztahu ke skute?nosti
Na podporu iniciativ spole?ných katolickým ?kolám Franti?ek navrhuje dvě zásady obsa?ené v apo?tolské exhortaci : ?skute?nost je nad?azena my?lence“ a ?celek je nad?azen ?ásti“. Pedagogické projekty by měly studenty vztahovat ?ke skute?nosti, která je obklopuje“, aby se ?u?ili p?etvá?et svět nikoliv pro sv?j vlastní prospěch, ale v duchu slu?by“.
Kontakt se skute?ností, aby neupadli do ideje.
Kultura zvídavosti
Pokud jde o ?kulturu zvídavosti“ a ?umění klást otázky“, které jsou typické pro děti, p?idal Franti?ek anekdotu ze svého dětství. Jednalo se o objev, ?e jeho tatínek nevlastní v?echny automobily ve městě, kdy? jednou zaplatil za taxík. Pro malého Jorgeho to znamenalo veliké zklamání…
Ale dětské ?pro?“ tak ?asto pramení ze zklamání, ze zvědavosti. Naslouchejme dětským otázkám a u?me se je klást. To nám hodně pom??e. A tomu ?íkám kultura zvídavosti. Děti jsou zvídavé, v tom dobrém slova smyslu. Umění klást otázky.
Pomáhat novým generacím
Franti?ek v této souvislosti vyzval k podpo?e mladých lidí p?i zkoumání ?sebe sama a světa“, ani? by se ?vědění“ redukovalo, v tomto p?ípadě na pouhou ?schopnost mysli“, ale spí?e ?doplnilo obratností pracovitých rukou a velkorysostí nad?eného srdce“. Vzdělání se tedy skládá z ?mysli“, ?srdce“ a ?rukou“.
Musíme se nau?it myslet to, co cítíme a děláme, cítit to, co děláme a o ?em p?emý?líme, dělat to, co cítíme a myslíme. To je trojí jazyk vzdělání.
Cesta k ?tak naléhavému úkolu“
V závěru svého poselství pape? navrhl ?vhodnou cestu, jak uspět v tak naléhavém úkolu“, p?evzatou z encykliky Dilexit nos. ?V tekutém světě je t?eba znovu mluvit srdcem,“ vysvětluje Franti?ek, proto?e 'jen ze srdce se na?im spole?enstvím poda?í sjednotit r?zné inteligence a v?le a usmí?it je, aby nás Duch vedl jako sí? brat?í'.
Dnes jsou mo?ná největ?ím nep?ítelem na cestě zralosti ideologie. Ideologie nás nenechávají r?st, ideologie jakéhokoli znamení. Jsou nep?ítelem zrání.
