蜜桃交友

Lorena Leonardi - Vatikán

P?ekonejme ?vylu?ující stereotypy, rozpoznejme v druhém, a? je to kdokoli a a? pochází odkudkoli, Bo?í dar, jedine?ný, posvátný, nedotknutelný, cenný pro dobro v?ech“. Tak zní výzva, kterou dnes ráno 28. ?íjna adresoval pape? Franti?ek Misioná??m svatého Karla, známěj?ím pod názvem skalabriniáni, p?ijatým na audienci v Konzistorním sále u p?íle?itosti jejich 16. generální kapituly. A vycházeje z jubilejního tématu ?Poutníci naděje“ , které kapitulu inspirovalo, pape? formuloval své zamy?lení nad t?emi konkrétními aspekty misie: migranti, ?u?itelé naděje“; pot?eba ad hoc pastorace; konkrétní charita, ?která do st?edu pozornosti opět staví ?lověka, jeho práva a d?stojnost“.

Hledání chleba vezdej?ího jinde

?Je krásné, ?e jste se p?i plánování budoucí misijní a charitativní pastorace ve prospěch migrant? rozhodli inspirovat jubilejním tématem,“ poznamenal pape? ve své úvaze a za?al prvním z oslovených témat, migranty, v jejich? prospěch ?ád zalo?ený svatým Janem K?titelem Scalabrinim vykonává sv?j apo?tolát. ?Jsem synem migrant? a doma jsme v?dycky ?ili tím, ?e tam jdeme, abychom vytvo?ili Ameriku, abychom pokro?ili, abychom ?li dál,“ ?ekl pape?. Lidé odcházejí s nadějí, ?e ?sv?j denní chléb najdou jinde“, dodává a cituje svatého Jana K?titele Scalabriniho, a ?nevzdávají se, ani kdy? se zdá, ?e je v?echno ?proti nim‘, ani kdy? narazí na uzavírání a odmítání“.

Jejich hou?evnatost, ?asto podporovaná láskou k rodinám, které z?staly, nás tolik u?í, zejména vás, kte?í jako ?migranti mezi migranty“ - jak si p?ál vá? zakladatel - sdílíte jejich cestu.

Dějiny spásy jsou dějinami migrant?

Prost?ednictvím ?dynamiky setkávání, dialogu, p?ijímání Krista p?ítomného v cizinci“, pokra?uje pape?, ?rostete spolu s nimi, ve vzájemné solidaritě, opu?těni ?v Bohu a jen v Bohu‘“, a jak vyzývá: ?Nezapomínejte na Starý zákon: vdova, sirotek a cizinec. Jsou to Bo?í privilegovaní“.

Hledání budoucnosti, které o?ivuje migranty, koneckonc? vyjad?uje pot?ebu spásy, která spojuje v?echny bez ohledu na rasu nebo stav.

Vskutku, ?putování“, zd?razňuje Franti?ek, ?správně chápané a ?ité“, se m??e stát ?i v bolesti vzácnou ?kolou víry a lidskosti jak pro ty, kdo pomáhají, tak pro ty, kterým je pomáháno“. Nezapomínejme, nabádá ??e samotné dějiny spásy jsou dějinami migrant?, národ? na cestě“.

R?st spole?ně s migranty

Pape? Franti?ek se dále dotýká druhého bodu úvahy, který se soust?edí na pot?ebu pastorace naděje. Jestli?e na jedné straně se migrace ?s vhodnou podporou“ m??e stát momentem ?r?stu pro v?echny“, na druhé straně, pokud je pro?ívána v osamění a opu?těnosti, ?m??e p?er?st v dramata existenciálního vyko?enění, krize hodnot a perspektiv“, a? vést ke ?ztrátě víry a zoufalství“.

Nespravedlnost a násilí, jimi? prochází tolik na?ich brat?í a sester, vytr?ených ze svých domov?, jsou ?asto tak nelidské, ?e mohou i ty nejsilněj?í strhnout do temnoty sklí?enosti nebo chmurné rezignace.

Nemělo by se p?ehlí?et, upozorňuje Franti?ek, ?e ka?dý migrant ?musí být p?ijat, doprovázen, podporován a integrován“. V tomto světle je t?eba, aby se někdo sklonil k ranám migrant? a ?postaral se o jejich extrémní fyzickou, duchovní a psychickou zranitelnost“, nemá-li se v nich ztratit síla a odolnost pot?ebná k pokra?ování v cestě.

Je zapot?ebí solidních pastora?ních zásah? blízkosti na materiální, nábo?enské a lidské úrovni, aby se v nich udr?ela naděje a s ní i vnit?ní cesty, které vedou k Bohu, jejich věrnému spole?níkovi na cestě, v?dy p?ítomnému po boku trpících.

Velké katastrofy tí?í svět i dnes

Od Franti?ka zazněla zmínka o nízké porodnosti jako smutném roz?í?eném trendu: ?Dnes tolik zemí pot?ebuje migranty. Itálie nemá děti. Pr?měrný věk je 46 let. Itálie migranty pot?ebuje a musí je p?ijímat, doprovázet, podporovat a integrovat. Musíme ?íkat tuto pravdu“.

Situace se p?íli? nezměnila ve srovnání s dobou, kdy svatý Jan K?titel Scalabrini u bran jubilea roku 1900 ?ekl, ?e ?svět sténá pod tíhou velkých ne?těstí“: ?I v dne?ní době toti? ti, kdo odcházejí, ?asto odcházejí kv?li tragickým a nespravedlivým nerovnostem v oblasti p?íle?itostí, demokracie, budoucnosti nebo kv?li ni?ivým vále?ným scéná??m, které su?ují planetu,“ upozorňuje pape?.

Mezi lhostejností a spekulací

K těmto prvk?m se p?idává ?uzav?enost a nep?átelství“ bohatých zemí, které v těch, kdo klepou na dve?e, vidí ?ohro?ení vlastního blahobytu“. Pape? pak uvádí praktický p?íklad a odkazuje na ?skandál“, který se odehrává kv?li sklizni jablek na severu: ?P?ivá?ejí migranty ze st?ední Evropy, ale pak je posílají pry?. Vyu?ijí je ke sběru jablek a pak odejdou“.

V dramatické konfrontaci mezi zájmy těch, kte?í chrání sv?j blahobyt, a bojem těch, kte?í se sna?í p?e?ít, prchajíce p?ed hladem a pronásledováním, tak p?ichází o ?ivot tolik lidí, a to za lhostejného p?ihlí?ení těch, kte?í tuto podívanou pouze sledují, nebo je?tě h??e, spekulují na k??i těch, kte?í trpí.

Charita staví ?lověka zpět do st?edu zájmu

Jestli?e v Bibli ?jedním ze zákon? jubilea bylo navrácení p?dy těm, kdo o ni p?i?li, dnes,“ vysvětluje pape?, kdy? se dostává ke t?etímu a poslednímu aspektu, kterým se ve svém zkoumání zabývá, ?m??e tento akt spravedlnosti nabýt konkrétní podoby v jiném kontextu, v charitě, která do st?edu pozornosti opět staví ?lověka, jeho práva, jeho d?stojnost".

A kone?ně výzva, aby kapitula byla ?p?íle?itostí k prohloubení a obnově ?ivota a poslání“, po?ínaje ?asem pokorného a radostného dík?vzdání p?ed eucharistií, uk?i?ovaným Je?í?em a Marií, Matkou migrant?. ?Teprve odtud,“ uzavírá, ?za?neme spole?ně, s nadějí, krá?et v lásce“.