Dilexit nos, Franti?kova ?tvrtá encyklika pro ?svět, kter? jako by ztratil srdce"
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Jedná se o ?tvrtou encykliku za pontifikátu Jorgeho Maria Bergoglia a pape? ji vydává v jednom z nejdramati?těj?ích okam?ik? pro lidstvo. Zni?ující války, sociální a ekonomická nerovnováha, bezuzdný konzumerismus, nové technologie, které hrozí pok?ivením samotné podstaty ?lověka, poznamenávají moderní dobu a pape? pak prost?ednictvím dokumentu nazvaného Dilexit nos (Miloval nás) ?ádá o změnu pohledu, perspektivy, cíl? a obnovu toho nejd?le?itěj?ího a nejpot?ebněj?ího: srdce.
Pape?ovo prohlá?ení
"Encyklický list o lidské a bo?ské lásce Srdce Je?í?e Krista “ je podtitul dokumentu - jeho? datum zve?ejnění dnes oznámilo vatikánské tiskové st?edisko: 24. ?íjna - zcela věnovaného kultu Nejsvětěj?ího Srdce Je?í?ova. Byl to sám Franti?ek, kdo jeho vydání avizoval na tento podzim během generální audience na Svatopetrském náměstí 5. ?ervna (měsíc tradi?ně zasvěcený Nejsvětěj?ímu Srdci Je?í?ovu) a sdílel p?ání, aby text p?iměl lidi k rozjímání nad aspekty ?Pánovy lásky, které mohou osvětlit cestu církevní obnovy; ale také aby ?ekl něco významného světu, který jako by ztratil srdce“. Pape? také vysvětlil, ?e dokument shromá?dí ?cenné úvahy p?edchozích magisteriálních text? a dlouhou historii, která sahá a? k Písmu svatému, aby dnes celé církvi znovu nabídl tuto zbo?nost plnou duchovní krásy“.
Zjevení v roce 1673
Encyklika vychází v době, kdy probíhají oslavy 350. výro?í prvního zjevení Nejsvětěj?ího Srdce Je?í?ova svaté Markétě Marii Alacoque v roce 1673 - od 27. prosince 2023 do 27. ?ervna 2025. P?ed t?emi a p?l stoletími, 27. prosince, se mladé francouzské ?eholnici Nav?tívení Panny Marie ve věku pouhých 26 let zjevil Je?í?, aby jí svě?il rozhodující poslání ?í?it po celém světě Je?í?ovu lásku k lidstvu, zejména k h?í?ník?m. Zjevení v klá?te?e Paray-le-Monial v Burgundsku trvala 17 let, p?i?em? se Je?í?ovo Srdce zjevovalo na tr?nu z plamen? obklopeném trnovou korunou, symbolem ran zp?sobených lidskými h?íchy. Kristus po?ádal sestru Markétu, aby pátek po Bo?ím Těle - tedy o osm dní později - byl zasvěcen svátku Nejsvětěj?ího Srdce Je?í?ova. Pro ?eholnici, která se setkala s nepochopením i u svých sester a p?edstavených, to nebylo snadné poslání. Nikdy se nenechala odradit a celý sv?j ?ivot zasvětila tomu, aby svět poznal Kristovu lásku.
?í?ení kultu
Svátek Nejsvětěj?ího srdce se zrodil u bran osvícenství. Jak napsal emeritní profesor patristiky otec Enrico Cattaneo v ?asopise La Civiltà Cattolica, ?spiritualita Kristova Srdce byla hrází proti roz?í?ené racionalistické mentalitě, která ?ivila ateistickou a antiklerikální kulturu“. Kolem této úcty se rozpoutala bou?livá diskuse, a to i v samotné církvi, a? v roce 1856 Pius IX. rozhodl, ?e svátek Nejsvětěj?ího Srdce Je?í?ova by měl být roz?í?en na celou církev. V 19. století se tak kult ?í?il jako oheň se zasvěcováním, vznikem mu?ských a ?enských kongregací, zakládáním univerzit, orato?í a kaplí.
Haurietis acquas Pia XII.
Pak p?i?lo Haurietis acquas Pia XII. z roku 1956, napsané v době, kdy úcta k Srdci Je?í?ovu pro?ívala krizi. Pape? Pacelli chtěl v encyklice o?ivit tento kult a vyzvat církev, aby lépe pochopila a realizovala r?zné formy zbo?nosti, které jsou ?nanejvý? u?ite?né“ pro pot?eby církve, ale také ?praporem spásy“ pro moderní svět. Benedikt XVI. v dopise k 50. výro?í Haurietis aquas pak zd?raznil: ?Toto tajemství Bo?í lásky k nám není jen obsahem kultu a úcty k Je?í?ovu Srdci: je stejně tak obsahem ve?keré pravé k?es?anské spirituality a zbo?nosti. Je proto d?le?ité zd?raznit, ?e základ této zbo?nosti je starý jako k?es?anství samo“.
Franti?kova zbo?nost
Pape? Franti?ek v?dy projevoval hluboký vztah k Nejsvětěj?ímu Srdci a dával ho do souvislosti se samotným posláním kně?í. V roce 2016 se zakon?ení kně?ského jubilea konalo právě na slavnost Srdce Je?í?ova a v homilii m?e svaté pape? po?ádal kněze celého světa, kte?í p?ijeli do ?íma, aby podobně jako Dobrý pastý? nasměrovali svá srdce ke ztraceným ovcím, k těm nejvzdáleněj?ím a posunuli epicentrum srdce mimo sebe samé. Také v souvislosti s jubileem pape? v první z meditací o milosrdenství doporu?il biskup?m a kně?ím, aby si znovu p?e?etli Haurietis acquas, proto?e ?Kristovo srdce je st?edem milosrdenství. To je vlastní milosrdenství, které si ?piní ruce, dotýká se, chce se zapojit do druhého... zajímá se o ?lověka, o jeho zranění“.
?tvrtá encyklika pontifikátu
Dilexit nos, jak ji? bylo zmíněno, je Franti?kovou ?tvrtou encyklikou po Lumen fidei (29. ?ervna 2013), napsané ??ty?ma rukama“ s Benediktem XVI; Laudato si' (24. května 2015) o ekologické krizi a pot?ebě pe?ovat o stvo?ení; Fratelli tutti (3. ?íjna 2020), sumě výzev a poselství argentinského pape?e o naléhavosti bratrství a sociálního p?átelství ve světě rozt?í?těném tehdy pandemií Covidu-19, dnes bratrovra?ednými válkami a konflikty vedenými rovně? ve jménu Boha.
Dilexit nos p?edstaví 24. ?íjna ve Vatikánské tiskové kancelá?i Mons. Bruno Forte, teolog a arcibiskup z Chieti-Vasto, a sestra Antonella Fraccaro, generální p?edstavená U?ednic evangelia.
Tisková konference bude ?ivě p?ená?ena v p?vodním znění na kanálu Pope Youtube, a to po p?ipojení na https://www.youtube.com/c/VaticanNews.