蜜桃交友

Hledejte

Pape? o bombardování Libanonu: jakákoli nep?imě?ená obrana je nemorální

Dialog s noviná?i p?i zpáte?ním letu z Belgie p?edkládáme v plné délce: Franti?ek hovo?í o útoku, kter? zabil Nasralláha a zp?sobil ?etné oběti, zd?razňuje nep?imě?enost, opakuje své odsouzení potrat? a léka?e, kte?í je provádějí, naz?vá ?vrahy“ a vyzdvihuje k?es?anské svědectví krále Baudouina, kter? odstoupil kv?li tomu, ?e nepodepsal zákon o potratech.

Vatcan News

Matteo Bruni: Dobrý ve?er v?em, děkuji Vám, Va?e Svatosti, za ?as, který nám chcete věnovat na závěr této krátké, ale velmi intenzivní cesty. Mo?ná byste nám rád ?ekl pár slov, ne? za?neme s otázkami noviná??.

Pape? Franti?ek: Dobrý den a jsem k dispozici pro otázky.

Michael Merten, Luxemburger Wort

Svatý ot?e, Lucembursko bylo první zemí cesty a mnoho lidí si pamatuje va?i náv?těvu v Espresso baru. Rád bych se vás zeptal, jaké jsou va?e dojmy z Lucemburska a zda vás něco p?ekvapilo.

Děkuji, bar je vtipný. Dal?í bude pizzerie. Lucembursko na mě opravdu zap?sobilo jako vyvá?ená spole?nost, s vyvá?enými zákony, také jinou kulturou. To na mě udělalo takový dojem, proto?e jsem to neznal Belgie, na druhou stranu jsem to znal, proto?e jsem tam byl několikrát. Ale Lucembursko mě p?ekvapilo, proto?e ta vyvá?enost, to p?ijímání, to je něco, co mě p?ekvapilo. Myslím si, ?e mo?ná poselství, které Lucembursko m??e dát Evropě, je toto.

Valerie Dupontová, francouzsky mluvící belgická státní televize.

Svatý ot?e, děkuji vám za va?i dostupnost. Omluvte m?j hlas, ale trochu mě zasáhl dé??. Va?e slova u hrobu krále Baudouina vyvolala v Belgii trochu údiv.....

Ale víte, ?e údiv je po?átkem filozofie, a to je v po?ádku...

Mo?ná. Někte?í v tom viděli i politické vmě?ování do demokratického ?ivota Belgie. Král?v beatifika?ní proces je toti? spojen s jeho postoji. A jak sladit právo na ?ivot, obranu ?ivota a také právo ?en na ?ivot bez utrpení?

V?dy jde o ?ivot. Král byl state?ný, proto?e tvá?í v tvá? zákonu smrti nepodepsal a rezignoval. To chce odvahu, ?e? K tomu je zapot?ebí politika ?s kalhotami“. Chce to odvahu. I on tím dal najevo poselství a i on to udělal, proto?e byl svatý. Ten ?lověk je svatý a proces blaho?e?ení bude pokra?ovat, proto?e mi o tom dal d?kaz.

?eny. ?eny mají právo na ?ivot: na sv?j ?ivot, na ?ivot svých dětí. Nezapomínejme ?íkat toto: potrat je vra?da. Věda ?íká, ?e v měsíci po?etí u? jsou v?echny orgány... Zabíjíte lidskou bytost. A léka?i, kte?í se k tomu prop?j?í, jsou - dovolte mi to slovo - nájemní vrazi. Jsou to nájemní vrazi. A to nelze zpochybnit. Zabíjejí lidský ?ivot. A ?eny mají právo chránit ?ivot. Jiná věc jsou antikoncep?ní metody. Neple?te si to. Nyní mluvím pouze o potratech. A o tom se nedá diskutovat. Promiňte, ale je to pravda.

Andrea Vreedeová, belgická vlámská a nizozemská televize

Va?e Svatosti, také během této cesty do Belgie jste měl dlouhé setkání se skupinou obětí sexuálního zneu?ívání. V jejich p?íbězích se ?asto objevují výk?iky zoufalství nad netransparentností postup?, zav?enými dve?mi, ml?ením v??i nim, pomalostí disciplinárních opat?ení, utajováním, o kterém jste se dnes zmínil, problémy ohledně od?kodnění za utrpěné ?kody. Zdá se, ?e věci se nakonec změní, a? kdy? s vámi mohou mluvit osobně. V Bruselu oběti také vznesly ?adu po?adavk?. Jak hodláte s těmito po?adavky nalo?it? A nebylo by mo?ná lep?í z?ídit ve Vatikánu zvlá?tní oddělení, mo?ná nezávislý orgán, jak ?ádají někte?í biskupové, který by se lépe vypo?ádal s touto pohromou v církvi a obnovil d?věru vě?ících?

Děkuji. Poslední... Ve Vatikánu existuje to oddělení, eh. Existuje struktura, jejím? p?edsedou je nyní kolumbijský biskup pro p?ípady zneu?ívání. Existuje komise a kardinál O'Malley ji vytvo?il. To funguje! A ve Vatikánu se p?ijímají v?echny věci a diskutuje se o nich. I já jsem zneu?ívané ve Vatikánu p?ijal a poskytuji podporu, abychom ?li dop?edu. To je první věc. Za druhé, vyslechl jsem zneu?ívané. Domnívám se, ?e je to povinnost. Někte?í ?íkají: statistiky ?íkají, ?e 40-42-46 % zneu?itých je v rodině a okolí, pouze 3 % v církvi. To mě nezajímá, já si beru ty v církvi! Máme povinnost pomáhat zneu?ívaným a starat se o ně. Někte?í pot?ebují psychologickou lé?bu, s tím jim musíme pomoci. Také se mluví o od?kodnění, proto?e v ob?anském právu existuje. V ob?anském právu je to myslím 50 000 eur v Belgii, to je p?íli? málo. Není to něco, co by sta?ilo. Myslím, ?e to je ta ?ástka, ale nejsem si jistý. Ale musíme se postarat o zneu?ívané a potrestat ty, kte?í je zneu?ívají, proto?e zneu?ívání není h?ích dne?ka, který zítra nemusí být... Je to sklon, je to psychiatrická nemoc, a proto je musíme dát na lé?ení a takto je kontrolovat. Nelze nechat násilníka volně v normálním ?ivotě, s povinnostmi ve farnostech a ?kolách. Někte?í biskupové kně?ím, kte?í to udělali, po soudu a odsouzení dali práci nap?íklad v knihovně, ale ?ádný kontakt s dětmi ve ?kolách, ve farnostech. Ale musíme v tom pokra?ovat. ?ekl jsem belgickým biskup?m, aby se nebáli a pokra?ovali. Hanbou je zakrývat to, to je ta hanba.

Courtney Walshová, pool Tv Usa 

Děkuji vám za vá? ?as. Dnes ráno jsme se do?etli, ?e na Nasralláha byly nasazeny 900kilogramové bomby za ú?elem cíleného atentátu. Je p?es tisíc vysídlených, mnoho mrtvých. Myslíte si, ?e Izrael za?el za hranice Libanonu a Gazy? A jak se to dá vy?e?it? Je tam pro ty lidi nějaký vzkaz?

Ka?dý den volám do farnosti v Gaze. Je tam, ve farnosti i v koleji, více ne? 600 lidí a vyprávějí mi o věcech, které se tam dějí, i o krutostech, které se tam dějí. To, co mi ?íkáte, zde opravdu nechápu, jak se věci mají. Ale obrana musí být v?dy p?imě?ená útoku. Kdy? je něco nep?imě?ené, ukazuje to na dominantní tendenci, která p?esahuje morální meze. Země, která silou dělá tyto věci - mluvím o jakékoli zemi -, která dělá tyto věci takovým ?nadstandardním“ zp?sobem, to jsou nemorální ?iny. I ve válce je t?eba hlídat morálku. Válka je nemorální, ale pravidla války p?edpokládají ur?itou morálku. Kdy? se to v?ak nedělá, je vidět - jak ?íkáme v Argentině - ?zlá krev“.

Annachiara Valle, Famiglia Cristiana

Děkuji vám, Va?e Svatosti. V?era po setkání na Katolické univerzitě v Louvain bylo vydáno komuniké, kde jsem ?etla, ?e ?univerzita vyjad?uje politování nad konzervativními postoji pape?e Franti?ka k roli ?en ve spole?nosti“. ?íkají, ?e je trochu omezující mluvit o ?enách pouze pro mate?ství, plodnost, pé?i, ?e je to vlastně trochu diskrimina?ní, proto?e je to role, která pat?í i mu??m. A v souvislosti s tím obě univerzity nastolily otázku ordinovaných slu?eb v církvi.

P?edev?ím toto prohlá?ení zaznělo v době, kdy jsem hovo?il. Bylo p?edem p?ipravené a není to morální. V?dy mluvím o d?stojnosti ?en a ?ekl jsem něco, co nemohu ?íci o mu?ích: Církev je ?ena, je to Je?í?ova nevěsta. Zmu??tění církve, zmu??tění ?en není lidské, není k?es?anské. ?enství má svou vlastní sílu. Vskutku, ?eny - v?dycky to ?íkám - jsou d?le?itěj?í ne? mu?i, proto?e Církev je ?ena, Církev je Je?í?ova nevěsta. Pokud se to těm dámám zdá konzervativní, tak já jsem Carlo Gardell (slavný argentinský zpěvák tanga, pozn. red.). Nerozumí... Vidím, ?e existuje tupá mysl, která o tom nechce sly?et. ?ena je rovna mu?i, ba v ?ivotě církve je ?ena nad?azena, proto?e církev je ?ena. V oblasti slu?by je mystika ?eny vět?í ne? slu?ba. Existuje jeden velký teolog, který o tom vypracoval studie: co je vět?í, petrovská slu?ba nebo mariánská slu?ba? Mariánská slu?ba je vět?í, proto?e je to slu?ba jednoty, která zahrnuje, druhá je slu?ba vedení. Mate?ství církve je mate?stvím ?en. Petrovská slu?ba je slu?bou velmi malou, danou k doprovázení vě?ících, v?dy v rámci mate?ství. R?zní teologové to studovali a je to reálné, ne?íkám moderní, ale reálné. Není to staromódní. P?ehnaný feminismus, který znamená, ?e ?eny jsou machistky, nefunguje. Jedna věc je machismus, co? nejde, a druhá věc je feminismus, co? nejde. Co jde, je ?enská církev, která je vět?í ne? kně?ská slu?ba. A na to se někdy nemyslí.

Ale děkuji za otázku. A děkuji vám v?em za tuto cestu, za práci, kterou jste vykonali. Omlouvám se, ?e je zde málo ?asu. Ale děkuji vám, moc vám děkuji. Modlím se za vás, vy se modlete za mě. 

(Pape?i je p?ipomenuta tragédie padesáti lidí, kte?í zahynuli na mo?i u Kanárských ostrov?).

Bolí mě, kdy? vidím ty lidi ztracené na Kanárských ostrovech. Dnes na mo?i nebo v jeho blízkosti zahyne mnoho, mnoho migrant? hledajících svobodu. Vzpomeňme si na Crotone, ne? Sto metr? od nás... (va?e země). Vzpomeňme si na ně. To je něco, co je t?eba oplakávat.

 

30. zá?í 2024, 07:56