Pape? ne?ekaně nav?tívil charitní domov v Bruselu
Salvatore Cernuzio - zpravodaj Pope v Bruselu
?Mon Dieu, pape?, t?esou se mi zápěstí...“. Od korunovaných hlav, od tr?n? po invalidní vozíky, od nádhery královského zámku Laeken, ?belgického Buckinghamského paláce“, a? po malý několikapatrový ?d?m“ z poloviny 19. století, Domov Saint-Joseph, ur?ený k p?ijímání chudých nebo nízkop?íjmových star?ích pacient?, s barevnými stěnami, d?evěnými podlahami a v?ní ?erstvě uva?ené polévky. To je to, co se děje na Franti?kových apo?tolských cestách, ?e během několika hodin se ?lověk m??e ocitnout v r?zných světech, i kdy? je uzav?en v ohradě jednoho města. V tomto p?ípadě v Bruselu, hlavním městě Belgie a tepajícím srdci administrativy EU, kam pape? v?era ve?er dorazil z Lucemburska, kde ho p?ivítali král Filip a královna Matylda a jejich témě? d?věrná gesta prozrazující up?ímné p?átelství p?esahující institucionální vztahy. To v?e za prudkého de?tě, který dnes ráno ustoupil ?tiplavému větru, kdy? se pape? vydal na hrad Laeken na zdvo?ilostní náv?těvu královské rodiny v doprovodu Garde royale na koních uprost?ed úchvatné kulisy strom? a fontán, mezi dlá?děnými alejemi a odrazem k?i??álových lustr? na oknech.
Mimo program
Po setkání s ú?ady byla na programu více ne? pětihodinová p?estávka p?ed odpoledními sch?zkami, ale pape?ská dru?ina se odklonila opa?ným směrem ne? je nunciatura, pape?ova rezidence během těchto cestovních dn?, aby pronikla do úzkých uli?ek Marolles, módní ?tvrti poseté nezávislými hosp?dkami a ble?ími trhy, a dojela k Domovu svatého Josefa.
P?ivítání v Domově svatého Josefa
Lidé, upozornění sirénami a dlouhou ?adou ?erných aut a mikrobus?, vyrazili do ulic, aby p?ivítali Franti?ka, který nechal zastavit sv?j malý bílý Fiat 500 L, aby pozdravil skupinu dětí a ?enu kle?ící s rukama v modlitbě. Poté v?z zahnul, aby vjel do charitního domu. Dvě sestry z Malých sester chudých, kongregace zalo?ené svatou Jeanne Jugan, po ní? zdědily charisma solidarity v??i nejk?eh?ím, okam?itě p?istoupily k pape?i, aby mu ?ekly ?děkuji“ za toto p?ekvapení. ?S radostí,“ odpověděl Franti?ek a rychle se vyptával na jejich kongregaci. Mezitím tenké stěny posílaly zevnit? zpět zvuk kytary doprovázený tleskáním rukou. Byli to pracovníci domu, kte?í si zazpívali píseň spole?ně s ?malými sestrami“ a ?malými bratry“, jak se v Saint-Joseph ?íká starým lidem s vá?nými nemocemi, kognitivním zaostáváním a finan?ními problémy, kte?í se v těchto zdech starých lidí ujímají ji? více ne? sto let a nabízejí jim stravu a pé?i. A také gesta pozornosti, která mají zmírnit i osamělost nebo trauma ze stěhování, jako je kytice květin na no?ním stolku nebo karti?ka ?Soyez la bienvenue“ na dve?ích pokoje. V?ichni p?ítomní v sále Domova Saint-Joseph, uspo?ádaní do p?lkruhu, v jeho? st?edu se nacházeli senio?i na elektrických vozících nebo nemocní ochrnutí, p?ivítali pape?e potleskem. Sestry a o?et?ovatelky, které mezitím podpíraly některé seniory, poskakovaly a nemohly si vynachválit potlesk.
Pozdrav 102leté madam Zelle...
??ehnám vám a modlím se za vás. Vy se modlete za mě!“, slova Jorge Maria Bergoglia ve francouz?tině, sedícího uprost?ed místnosti. ?Tous le jours, tous le jours... Ka?dý den,“ uji??ovaly sborově některé ?eny. Pape?i sestry darovaly knihy a p?edstavily mu madam Zelle, jak si Denis Lallemande p?eje být nazývána, bývalou ch?vu, ve 102 letech tak trochu maskota domu. ?Gratuluji!“ ?ekl jí pape? Franti?ek a naklonil se z invalidního vozíku, aby jí pot?ásl rukou. Mezitím byl svědkem celé scény belgický noviná? doprovázející pape?e, který ne?ekal, ?e tam najde svou ch?vu z dětství. 'Tolik na?í rodině pomohla,' vyprávěl.
...a Agatě, Italce, která v Belgii ?ije u? 60 let.
Po paní Zelle chtěl pape? - navzdory omezenému prostoru - postupně pozdravit p?ítomné. Okam?itě se vytvo?ila malá tla?enice, kdy? Franti?kovo kole?kové k?eslo projí?dělo mezi ?adami dal?ích vozítek. Mezi výk?iky ?Saint-Père“ a opětovným skandováním bylo sly?et, by? slabě, Agátin hlas v ital?tině: ?Svatý ot?e, poj?te sem, jsem ochrnutá. Pocházím z Bari. Svatý ot?e, p?ij?te sem, jsem ochrnutá. P?icházím z Bari...“. Témě? litanie, kterou ?ena, Apulijka, ale u? ?edesát let ?ijící v Bruselu, s modrýma o?ima a krkem podlomeným nemocí, opakovala tak dlouho, dokud se p?ed ní neobjevil Franti?ek, nepodal jí ruku a r??enec. 'Chtěla jsem mu ?íct, aby se za mě modlil a ?e já se modlím za něj,' ?ekla Agáta vatikánským médiím, 'v?dycky ho vidím v televizi a te? jsem ho viděla p?ímo. Je to vzácná a nádherná věc. Ach ano,' dodává a pevně dr?í v ruce r??enec, ,také jsem mu ?ekla, ?e se v?dy modlím za v?echny nemocné, aby se uzdravili a aby válka skon?ila. Sly?ela jsem, ?e chtějí házet bomby“.
Setkání bylo zakon?eno modlitbou Páně a novou modlitební prosbou pape?e Franti?ka: ?Modlete se za mě. Za mě, ne proti mně!“. Odtud rozlou?ení s některými ?eholnicemi, které následovaly auto k východu a pokra?ovaly v pozdravu a poděkování pape?i, a pr?jezd bruselskými ulicemi pod po?mournou oblohou, která se táhne nad velkými budovami evropských institucí.
