蜜桃交友

Salvatore Cernuzio – Vatikán

P?ed deseti lety byla vyvě?ena ?vlajka“ se ?t?emi T“: Tierra, Techo, Trabajo. P?da, p?íst?e?í, práce“. Jsou to ?posvátná práva“, která nikdo nem??e a nesmí zcizit, stejně jako nikdo nemá právo zcizit sny a naděje chudých, na nich? jsme v?ichni závislí: ?Ano, v?ichni jsme závislí na chudých, my v?ichni, v?etně bohatých“. Tedy oněch miliardá??, kterým by bylo zapot?ebí ?zvý?it daně“.

Pape? Franti?ek ve svém dlouhém projevu, který pronesl ve ?paněl?tině k zástupc?m lidových hnutí u p?íle?itosti desátého výro?í jejich prvního světového setkání, které se konalo v roce 2014 ve Vatikánu, pou?ívá metafory, ale nazna?uje konkrétní cíle. Evokuje setkání, které odstartovalo cestu dialogu a výměny, je? pak pokra?ovala v Bolívii v roce 2015 a znovu ve Vatikánu v roce 2016. Dnes se v ?ímské ?tvrti Zátibe?í konalo nové setkání s akcí ?Zasazení vlajky tvá?í v tvá? dehumanizaci“, kam Franti?ek dorazil v tichosti, ani? by p?eru?il mladého Argentince, který právě proná?el sv?j projev.

Pape? se poté ujal slova a povzbudil úsilí těch, kte?í bojují ?proti strukturám sociální nespravedlnosti“, proti nerovnosti, hromadění leckdy ?krvavých“ peněz, násilí a nerespektování práv; vyzval je, aby nikdy neupadali a nevyhasínali v ?pasivitě“ a ?pesimismu“ a nenechali se ?strhnout bolestí“.

Lidová hnutí to v pr?běhu let dokázala nikoli tím, ?e se smí?ila s tím, ?e budou ?poslu?nými obě?mi“, ale tím, ?e se uznala za ?protagonisty dějin“. ?To je mo?ná vá? nejkrásněj?í p?ínos: nekr?it se, ale jít kup?edu,“ poznamenal Franti?ek a zároveň poděkoval za mnoho vykonané práce. Ano, lidová hnutí ?protestují - ?co? je velmi pozitivní‘, dodal pape? -, ale vykonávají nes?etná díla, a to i za velmi nejistých podmínek, někdy bez pomoci státu, někdy jsou dokonce pronásledována“. ?ímský biskup naopak tuto cestu doprovází s jistotou, ?e, jak ?ekl v Santa Cruz de La Sierra v Bolívii, ?na spole?ném konání chudých na zemi závisí nejen jejich budoucnost, ale mo?ná i budoucnost celého lidstva“.

?Ano, na chudých závisíme v?ichni, my v?ichni, v?etně bohatých,“ zd?raznil pape?. ?Někte?í brat?i mi ?ekli: ?Ot?e, vy hodně mluvíte o chudých a málo o st?ední t?ídě‘,“ dodal a simuloval jeden z charakteristických dialog? svých kázání. ?To m??e být pravda, omlouvám se“, ale ?kdy? pape? mluví, mluví za v?echny, proto?e církev je pro v?echny‘. Naopak nějaký jiný bratr navrhl: ?Nebu?te tak p?ísný na bohaté“. ?Je?í? byl p?ísněj?í ne? já, co!“ opá?í Franti?ek. Jistě, uznává, ?e podnikatelé vytvá?ejí pracovní místa a p?ispívají k hospodá?skému rozvoji. ?ekl to i p?i své nedávné cestě do Singapuru. Je v?ak z?ejmé, ?e plody tohoto rozvoje ?nejsou dob?e rozděleny“. A je t?eba také poznamenat, podotýká pape?, ?e mnohdy ?jsou to právě ti nejbohat?í, kdo se z ?iré chamtivosti staví proti uskute?ňování sociální spravedlnosti nebo integrální ekologie“. ??ábel vstupuje p?es kapsy, na to nezapomínejte. Úplatek sem, úplatek tam...“ varoval a vyprávěl p?íběh mezinárodního podnikatele v Argentině, který byl po?ádán o úplatek.

Podle Franti?ka je systém, který umo?nil bohatým hromadit ?někdy a? absurdní“ majetek, ?nemorální a musí se změnit“. ?Měly by se zvý?it daně pro miliardá?e,“ ?íká a uji??uje, ?e se modlí, ?aby se ti, kdo jsou ekonomicky mocní“, otev?eli ?sdílení statk?, které mají univerzální ur?ení, proto?e v?echny pocházejí ze stvo?ení“.

Je to obtí?né, ?ale s Bohem je mo?né v?echno“, vysvětluje. A ?kdyby to nepatrné procento miliardá??, kte?í si monopolizují velkou ?ást bohatství planety, bylo povzbuzeno, aby se o ně dělilo, ne jako o almu?nu, ale bratrsky, jak by to bylo dobré pro ně samotné a jak by to bylo správné pro v?echny“. Tato úvaha se pak stává výzvou: ?Up?ímně prosím, aby privilegovaní tohoto světa byli podníceni k tomuto kroku. Budou pak mnohem ??astněj?í“.

Témě? zvrácená realita dne?ka v?ak vyzdvihuje ?hromadění bohatství, jako by to byla ctnost“. Zatímco ve skute?nosti je to ?ne?est“, up?esňuje pape?: ?Hromadění není ctnost, rozdělování ano“. Doufá, ?e volání vylou?ených m??e probudit ?d?ímající svědomí mnoha politických v?dc?“. Právě těch, kte?í se nechali ?ocho?it“ médii a sociálními sítěmi nebo kte?í zaujali ?servilní postoj“ v??i ekonomicky mocným. ?Z?eknout se u?lechtilých a velkorysých ideál? ve prospěch slu?by peněz?m nebo moci je velkou apostazí,“ ?íká Franti?ek. To se ?neděje jen politik?m, ale i sociálním a odborovým ?initel?m, umělc?m a intelektuál?m... a dokonce i nám kně?ím“.

?Je t?eba pomáhat politik?m, aby se nevydávali napospas krokodýl?m,“ nabádá pape? znovu a navazuje na metaforu pou?itou p?i m?i ve Východním Timoru. A stejně jako v této asijské zemi pape? hovo?í o ?soucitu“, jednom ze t?í Bo?ích atribut? spolu s ?blízkostí“ a ?milosrdenstvím“. O soucitu, který znamená trpět s druhým, nedávat almu?nu tím, ?e se na pot?ebné díváme ?shora dol?“, ale tím, ?e se k jejich utrpení p?iblí?íme.

Tento soucit je protilátkou proti ?odlid?těným ideologiím“, které podporují ?kulturu vítěze“. Někte?í tomu ?íkají ?meritokracie“. A tak existují ?lidé, kte?í se na základě světského úspěchu cítí oprávněni arogantně pohrdat ?pora?enými‘“. Nikdo nemá právo pohrdat druhými: právě to je ko?enem velké nenávisti, pohrdání a násilí v dne?ním světě, ?íká Franti?ek: ?Ml?ení z lhostejnosti ustupuje ?evu z nenávisti“. A nenávist se mění ve slovní násilí, fyzické násilí, ve válku. ?To je ?ábelské!“

Pape? dále vypráví, ?e nedávno viděl záběry z represí, p?i nich? byl proti lidem demonstrujícím v ulicích za svá práva pou?it dokonce pep?ový sprej: ?Neměli právo domáhat se toho, co jim pat?í. Musíme se v?ichni navzájem pozvednout,“ vyzdvihuje Franti?ek. Pozvednout ty, co upadli, je skute?ně vrcholným gestem soucitu. A kdo padlé opou?tí nebo se jim dokonce vysmívá, není k?es?an: ?Pozvedejme ty, co upadli, v?dycky, v?dycky!“. Zcela ?v?echny, dobré nebo ?patné, se zásluhami nebo bez nich“.

K tomu je v?ak zapot?ebí láska. Pape? p?ipomíná dal?í fragment cesty na Východní Timor: náv?těvu Domu ?Irmãs Alma“ v Díli, mezi tě?ce nemocnými dětmi, o které se uprost?ed tisíce tě?kostí starají ?eholnice. ?Bez lásky to v?echno nelze pochopit,“ ?ekl p?i té p?íle?itosti. ?Pokud vylou?íte lásku jako teologickou, etickou, ekonomickou a politickou kategorii, ztratíte cestu,“ dodal dnes. Bez lásky toti? vzniká tendence 'zbavit se' k?ehkých lidí. V hami?né matematice vlastní výhodnosti a individualismu nastupuje jakási forma 'sociálního darwinismu', 'zákona silněj?ího', který ospravedlňuje nejprve lhostejnost, pak krutost a nakonec 'vyhlazení'. To v?e ?pochází od Zlého“.

Pape? znovu vyzývá, abychom se nenechali okrádat o historickou pamě?, a p?ipomíná jemu drahý obraz ?mnohostěnu“, lidské rodiny a spole?ného domova, který se skví díky univerzálním hodnotám, je? dozrávají z ko?en? ka?dého národa. ?Pamatujme: globální, ale ne univerzální,“ ?íká. Dnes, kdy se sna?íme ?v?e standardizovat a pod?ídit si“, musíme být opatrní. Pozor na ?krokodýly“, kte?í se maskují, vylézají na b?eh ?skákají jako klokani“ a pak kou?ou.

Nakonec se pape? Bergoglio zastavuje u problému, který ho velmi znepokojuje: u mnoha forem organizovaného zlo?inu, které ?vyr?stají na p?dě zorané bídou a sociálním vy?leňováním: obchod s drogami, dětská prostituce, obchod s lidmi, brutální násilí v městských ?tvrtích“. Toto drama je t?eba ?e?it: ?Vím, ?e nejste policisté, vím, ?e nem??ete p?ímo bojovat proti zlo?ineckým gang?m,“ ?íká lidovým hnutím, ale ?pokra?ujte v boji proti zlo?inecké ekonomice lidovou ekonomikou. Nevzdávejte se... ?ádný ?lověk, zejména ?ádné dítě, nesmí být zbo?ím v rukou obchodník? se smrtí, těch samých, kte?í pak perou krvavé peníze a obědvají jako vá?ení pánové v nejlep?ích restauracích“.

Pape? v této tragické souvislosti nezapomíná ani na metlu internetového sázení: ?Je to závislost... Znamená to strkat ruce do kapes lidí, zejména pracujících a chudých. Ni?í to celé rodiny“. Na pozadí toho se objevují du?evní nemoci, zoufalství, sebevra?dy zp?sobené tím, ?e ?prost?ednictvím mobilního telefonu je herna v ka?dé domácnosti“. Pape? pak apeluje na podnikatele v oblasti po?íta?? a umělé inteligence: ?P?estaňte s arogancí, se kterou se pova?ujete za nad?azené zákonu“. A také, dodává, zabraňte ?í?ení nenávisti, násilí, fale?ných zpráv, rasismu a zabraňte zneu?ívání sítí k ?í?ení dětské pornografie nebo jiných zlo?in?.

V závěru svého dlouhého projevu pape? znovu p?edkládá návrh na zavedení v?eobecné základní mzdy, aby ?nikdo nebyl vylou?en ze základních statk? nutných k ?ivotu“. Poté vyslovil osobní p?ání: ?Jak bych si p?ál, aby nové generace na?ly mnohem lep?í svět, ne? jaký jsme dostali my! Tedy svět, který není zkrvavený válkami a násilím, zraněný nerovnostmi, zdevastovaný drancováním p?írody, odlid?těnými zp?soby komunikace, s minimem utopií a obrovskými hrozbami. Skute?nost sice ?íká opak, ale ?lověk musí stále doufat. Naděje“, - ujistil pape?, - je nejslab?í ctností, ale nezklame. Nikdy“.