蜜桃交友

Hledejte

Socha Panny Marie zni?ená Islámsk?m státem na Ninivské planině Socha Panny Marie zni?ená Islámsk?m státem na Ninivské planině 

Franti?ek: 厂惫ě迟 dnes více ne? kdy jindy pot?ebuje mír, p?ijetí a bratrství

Pape? pí?e v?boru "Nazarat", kter? po vyhnání k?es?an? z Ninivské planiny v Iráku islamisty ji? deset let podporuje modlitbu r??ence za v?echny pronásledované ve světě, k?es?any i nek?es?any, a to ka?d? rok 20. srpna. Zprávy také od Ignáce Youssefa III Younana, syrského katolického patriarchy v Antiochii, a od fará?e latinské komunity v syrském Aleppu.

Adriana Masotti a Alessandro De Carolis - Vatikán

Dne 20. srpna 2024 uplyne deset let od po?átku fenoménu ?sui generis“, který se spontánně zrodil v Rimini a postupem ?asu se roz?í?il do dal?ích t?inácti měst nejen v Itálii a do něho? se zapojilo dvacet sedm klá?ter? a klauzur v Itálii a Evropě. Jde o iniciativu modlitby, výměny svědectví a sbírky pomoci nazvanou "Výzva lidskosti", která je ur?ena pronásledovaným k?es?an?m, zejména těm na Blízkém východě, a v?em pronásledovaným ve světě, a které se p?í?tí úterý ve 20.30 hodin na náměstí Piazza Tre Martiri ve městě Romagna zú?astní také biskup z Rimini, monsignor Nicolò Anselmi.

Pape?: Děkujeme vám za svědectví úcty ke v?em

V poselství k desátému výro?í pape? uvedl, ?e se s potě?ením seznámil s osvětovou ?inností, kterou vyvíjí Výbor pro pronásledované k?es?any, zvaný Nazarat , ?se zvlá?tní pozorností věnovanou mnoha brat?ím a sestrám, kte?í ?ijí v zemích posti?ených stra?nými konflikty“, a podělil se o ?radost, kterou v těchto letech pro?ívají“. Pí?e:

Děkuji vám za va?e svědectví láskyplné lásky, blízkosti a zejména sounále?itosti s bolestí národ? zraněných nespravedlností, útlakem, nenávistí a chamtivostí. Celé lidstvo dnes více ne? kdy jindy pot?ebuje radostnou zvěst o míru a ka?dý k?es?an je povolán ji hlásat a sdílet.

Franti?ek doufá, ?e "ti, kdo se na této iniciativě podílejí, budou s pomocí Marie, Matky pomoci, i nadále podporovat kulturu úcty ke v?em, p?ijetí a inkluzivního bratrství".

Ké? ona v na?ich du?ích za?ehne světlo naděje, abychom se odvá?ili budoucnosti plné klidu a harmonie.

Antiochijský patriarcha Younan: odvaha modlit se za mír na náměstích

?Jsem hluboce vdě?ný za va?i solidaritu a up?ímný soucit s va?imi bratry a sestrami pronásledovanými a? k mu?ednictví z lásky k Je?í?i“. Stejně jako pape? i syrský katolický patriarcha Antiochie Ignác Júsuf III. junan v poselství vyjad?uje svou blízkost k modlitební iniciativě v Rimini, kterou ozna?uje za ?odvá?né setkání“, proto?e p?iná?í modlitbu za mír na náměstí.

Pí?e, ?e syrská katolická církev v Antiochii ?velmi trpí“, a p?ipomíná ?zlo?inné vyko?enění“ k?es?an? z Ninivské planiny, k němu? do?lo p?ed deseti lety mezi 6. a 7. srpnem ozbrojenci samozvaného Islámského státu. ?Velké mno?ství lidí je nyní rozptýleno po celém světě,“ p?ipomíná a obnovuje výzvu k ?vytrvalosti ve ví?e a naději“.

Fará? z Aleppa: Va?e solidarita nám pomáhá nezoufat

Výsti?né poselství p?ichází do výboru ?Nazarat“ také od franti?kána Bahjata Karakacha, fará?e latinské komunity v Aleppu, který dává nahlédnout do toho, co p?ibli?ně t?ináct let války zanechalo Sýrii jako dramatické dědictví. ?Dnes se nad tímto regionem stahují temná mra?na války, násilí a ni?ení, nelegitimní okupace a forem nábo?enského extremismu“, a to za ?nete?ného nebo spoluvinného ml?ení mnoha lidí, zejména těch, kte?í mají moc něco udělat a neudělají to“. Stále ??ijeme,“ pokra?uje, ?ve velmi tvrdých podmínkách“ a úsilí místní církve, jak uvádí, je témě? celé zamě?eno na ?povzbuzení mladých lidí, aby z?stali v na?í zemi a aktivně p?ispěli k jejímu znovuzrození“.

Otec Karakach proto velmi oceňuje modlitbu propagovanou 20. dne v měsíci v Rimini a nyní i na mnoha dal?ích náměstích v Itálii, která vyzývá lidi, aby ?nep?estávali“. ?Pro nás, kte?í se ?asto cítíme světem zapomenuti, je vzácným darem, ?e máme starostlivé lidi, jako jste vy, kte?í na nás myslí a věnují se nám, aby nám pomohli,“ pí?e aleppský fará? a tvrdí, ?e z tohoto svědectví solidarity vychází ?nelhostejný impuls“, abychom ?pokra?ovali v ka?dodenním boji a sna?ili se v?emi zp?soby p?ekonat nesmírné obtí?e o p?e?ití, a to jak materiální, tak i identity tisíciletého spole?enství, kterému hrozí zánik“. Va?e blízkost je skute?ným darem spole?enství v Kristu, spole?enství, které p?ekonává v?echny hranice vytvo?ené nenávistí a lhostejností“.

Deset let r??enc? na náměstí v Rimini za světový mír

Akce ?Výzva k lidskosti“ se zrodila, jak ji? bylo zmíněno, v srpnu 2014 po vyhnání k?es?an? z Ninivské planiny v Iráku v noci z 6. na 7. srpna 2014. Během několika hodin bylo 125 000 k?es?an? nuceno opustit své domovy a vydat se do vnit?ního Kurdistánu, zatímco dal?ích 110 000 z?stalo jako uprchlíci v oblasti Erbílu a Duhoku. Domy k?es?anských rodin ozna?ili islám?tí ozbrojenci po?áte?ním písmenem slova Nazarat, tj. nazaretský. Následujícího 20. srpna se na centrálním náměstí v Rimini se?lo několik stovek lidí, aby se za tyto k?es?any pomodlili r??enec, vyslechli některá svědectví a vybírali pomoc. Za těchto deset let se díky iniciativě Nazarat poda?ilo vybrat několik desítek tisíc eur na pomoc stovkám ohro?ených rodin, zejména v Sýrii a Iráku.

Pro? právě Rimini? 

Od roku 2014 se v ?hlavním městě“ letní turistiky ka?dý 20. den v měsíci konají modlitby za pronásledované k?es?any a za mír ve světě. ?Rimini je město s mezinárodním posláním a s projekcí i směrem na Východ; historicky i geograficky je centrem p?ijetí a setkání: nemohli jsme se nep?estěhovat,“ vysvětlují organizáto?i. Pronásledování k?es?an? a dal?ích nábo?enských men?in se v posledních deseti letech objevilo nejen na Blízkém východě, ale také v dal?ích oblastech Asie a Afriky, ?proto,“ pokra?ují, ?chvíle modlitby na náměstí ka?dý měsíc slou?ila k poznání a uvědomění si ?ivotních podmínek v Sýrii, Iráku, Nigérii, Keni, Pákistánu, Bangladé?i, o nich? svěd?í laici, kně?í, ?eholníci, biskupové a noviná?i.

 

16. srpna 2024, 12:11