Pape?ové o ?enách
Amedeo Lomonaco – Pope
Den ?en se dnes slaví v mnoha zemích světa a jeho ko?eny sahají a? do konce 19. a po?átku 20. století, kdy se objevila hnutí za volební právo ?en a socialistické protesty za lid?těj?í pracovní podmínky. Dne?ní den se také vá?e k jednomu datu: 8. b?eznu 1908, kdy p?i po?áru textilní továrny v New Yorku zahynulo několik dělnic.
Pius XII.: ?ena je korunou stvo?ení
Pape?ové opakovaně hovo?ili o ?enách, o jejich regenera?ní síle pro lidstvo. Ve svém rozhlasovém poselství ze 14. ?íjna 1956 k ú?astník?m pouti do svatyně Panny Marie Loretánské Pius XII. p?ipomíná ?velkou d?stojnost ?en ve velmi vá?ných chvílích, kdy kalná parenteze dekadence, zp?sobená zejména d?sledky války, ot?ásla d?věrou mnohých“. ?enám, dodává pape? Pacelli, je svě?ena ?budoucnost světa“:
?ena, vrcholná sláva stvo?ení, jeho? v jistém smyslu p?edstavuje mistrovské dílo; ?ena, toto sladké stvo?ení, do jeho? jemných rukou B?h, jak se zdá, svě?il tolik (...) z budoucnosti světa; ?ena, výraz toho, co je zde dole nejvíce dobré, láskyplné a ně?né, je stále, navzdory klamnému zdání jejího vyvy?ování, ?asto p?edmětem neúcty...
Jan XXIIII.: p?íklad ?en změnil svět
K?es?anské ?eny měly od po?átk? k?es?anství v?dy co ?íci světu vzdálenému od Boha. Jan XXIII. to p?ipomněl, kdy? 1. ?ervna 1962 p?ijal delegace katolické ?enské mláde?e z milánské arcidiecéze. Pape? tyto ?eny vyzval, aby obnovily ?ně?nou a velkorysou horlivost apo?tolek prvotní církve: Cecílie, Ane?ky, Kate?iny, Agáty, Lucie“.
?Na po?átku dvou k?es?anských tisíciletí byl svět a? na výjimky pono?en do temnoty zka?eného a rozkladného pohanství. ?eny tou?ily po hledání ztracené d?stojnosti. A zvyky se s Bo?í milostí za?aly měnit díky modlitbě, p?íkladu a oběti těchto hrdinek. I dnes se lidské sou?ití vyvíjí k lep?ímu, proto?e mnozí k?es?ané ctí sv?j k?est pro?ívanou věrností a inspirativním p?íkladem“.
Pavel VI.: d?stojnost ?en je nutno chránit
V roce 1975, u p?íle?itosti Mezinárodního roku ?en, oslavila OSN poprvé v historii 8. b?ezen jako Mezinárodní den ?en. O t?i roky později Valné shromá?dění OSN navrhlo vyhlásit jeden den v roce ?Dnem OSN za práva ?en a mezinárodní mír“. Osmý b?ezen, který se ji? v mnoha zemích slavil, si tak ?ada stát? zvolila za oficiální datum. V roce 1975 p?i modlitbě Anděl Páně (17. srpna 1975) pape? Pavel VI. ozna?il za prioritu uznání lidských a ob?anských práv ?en:
?V tomto roce slavíme ve světě Rok ?en, k němu? se pozitivně hlásí i církev, jak jí nále?í, a ochotně doufá v pokrok funkce ?en v profesním a spole?enském ?ivotě a zároveň chrání d?stojnost a poslání ?en, zvlá?tě k?es?anské ?eny, kterou Bo?í záměr ur?il jako ně?nou Dceru, ?istou a silnou Pannu, milující Nevěstu, p?edev?ím Matku, v?dy posvátnou a hodnou d?stojnosti, a také jako zbo?nou, bolestnou a pracovitou Vdovu. Jsme p?esvěd?eni, ?e v k?es?anském pojetí ?eny musíme nalézt uznání jejích lidských a ob?anských práv a obranu jejích svrchovaných p?irozených výsad pod v?d?ím a ochranným světlem Té, která zá?ící krásou a svatostí, mate?sky s Kristem se ty?í nad lidskými osudy, Marie“.
Jan Pavel I.: ?B?h je otec, ale je?tě více je matkou“
?eny jsou také matky, které utě?ují, které hojí rány. S odkazem na tento charakteristický rys mate?ského rozměru pronesl Jan Pavel I. p?i modlitbě Anděl Páně 10. zá?í 1978 slova plná něhy adresovaná světu rozervanému zbyte?ným vra?děním. Bylo to v době, kdy americký prezident Carter, egyptský prezident Sadat a izraelský premiér Begin hledali cestu k míru na Blízkém východě.
?Premiér Begin p?ipomíná, ?e ?idovský národ kdysi procházel tě?kými ?asy a obracel se k Hospodinu se stí?ností: ?Opustil jsi nás, Pane, zapomněl jsi na nás!“. ?Ne!“ odpověděl B?h prost?ednictvím proroka Izaiá?e: ?M??e matka zapomenout na své dítě? Ale i kdyby ano, B?h na sv?j lid nikdy nezapomene“. Stejné pocity máme i my, kte?í jsme zde; jsme p?edmětem vě?né Bo?í lásky. Víme, ?e na nás upírá sv?j zrak, i kdy? se zdá, ?e je noc. On je otec; je?tě více je matka“.
Jan Pavel II.: omezení na cestě ?eny
Dne 8. b?ezna 1998 zazněla p?i modlitbě Anděl Páně slova pape?e Jana Pavla II: ?Jsme bohu?el dědici dějin obrovských podmíněností, které ztě?ovaly cestu ?enám, někdy ?patně uznávaným v jejich d?stojnosti, ?patně prezentovaným v jejich výsadách a nez?ídka odsouvaným na okraj“. Pape? Wojtyla si klade zejména otázku, která je aktuální i dnes:
Kolik ?en bylo a stále je ceněno více pro sv?j fyzický vzhled ne? pro své osobní kvality, profesní kompetence, díla své inteligence, bohatství své citlivosti a nakonec pro samotnou d?stojnost své bytosti! A co tedy m??eme ?íci o p?eká?kách, které v tolika ?ástech světa stále brání ?enám plně se zapojit do spole?enského, politického a ekonomického ?ivota?
Benedikt XVI.: mnoho ?en pracuje pro Bo?í království
?Ké? je stále více respektována d?stojnost ?en a posilován jejich pozitivní potenciál“. Tak zněla modlitba, kterou Benedikt XVI. pronesl 8. b?ezna 2009 p?i modlitbě Anděl Páně:
?Dne?ní datum - 8. b?ezen - nás vybízí k zamy?lení nad postavením ?en a k obnovení na?eho závazku, aby v?dy a v?ude ka?dá ?ena mohla ?ít a projevovat své schopnosti naplno a získala plnou úctu ke své d?stojnosti. Tento názor vyjád?il II. vatikánský koncil a pape?ské magisterium, zejména apo?tolský list Mulieris dignitatem Bo?ího slu?ebníka Jana Pavla II (15. srpna 1988). Cenněj?í ne? samotné dokumenty jsou v?ak svědectví svatých; a na?e doba má to, které vydala Matka Tereza z Kalkaty: pokorná dcera z Albánie, která se z Bo?í milosti stala p?íkladem pro celý svět ve vykonávání lásky a slu?bě lidskému pokroku. Kolik dal?ích ?en denně ve skrytu pracuje pro dobro lidstva a pro Bo?í království!“
Franti?ek: ?eny mají ně?ná srdce a tv?r?í pohled
P?i generální audienci 8. b?ezna 2023 zazněla slova pape?e Franti?ka plná vdě?nosti ?enám. Pape?ovy my?lenky jsou po katechezi adresovány v?em ?enám a zejména těm, které jsou p?ítomny na Svatopetrském náměstí.
V Mezinárodní den ?en myslím na v?echny ?eny: děkuji jim za jejich nasazení p?i budování lid?těj?í spole?nosti díky jejich schopnosti uchopit skute?nost tv?r?ím pohledem a ně?ným srdcem. To je pouze výsada ?en! Zvlá?tní po?ehnání pro v?echny ?eny na náměstí. A potlesk pro ?eny! Zaslou?í si ho!
