Pape??v dík kardinálu Simonimu, 95letému "?ivému mu?edníkovi" diktatury v Albánii
Salvatore Cernuzio - Pope
Poprvé svět viděl Franti?ka, tehdy rok a p?l zvoleného pape?e, plakat 21. zá?í 2014, kdy? na své první zahrani?ní cestě do Albánie během setkání s duchovními v Tiraně vyslechl svědectví kněze, P. Ernesta Simoniho Troshaniho. Tomuto postar?ímu knězi s tenkým hlasem z diecéze Shkodrë-Pult o několik dní později oslavil 88 let; asi 28 z nich strávil ve vězení, byl mu?en, bylo mu vyhro?ováno smrtí a byl nasazen na nucené práce během pronásledování za re?imu Envera Hod?i, který Albánii prohlásil za "první ateistický stát na světě". Pape?i toho dne vyprávěl o krutém období pro svou zemi, jeho? je jediným ?ijícím svědkem z ?ad kně?í. Poté, co Franti?ek ml?ky vyslechl jeho svědectví a sundal si brýle, aby si osu?il o?i, ho dlouze objal a op?el se ?elem o knězovo ?elo. O dva roky později, na konzisto?i v roce 2016, ho na znamení vdě?nosti za toto svědectví "mu?ednictví" jmenoval kardinálem.
Mnoho dne?ních mu?edník?
Dnes ráno, 14. února, byl Simoni p?ítomen generální audienci, seděl na pódiu v Aule Pavla VI. na sedadlech vyhrazených pro biskupy a kardinály. Franti?ek k němu po katechezi ve chvíli pozdrav? v r?zných jazycích obrátil sv?j pohled, aby ho "zvlá?tním zp?sobem" pozdravil a pochválil p?ed tisíci p?ítomnými vě?ícími.
"My v?ichni," ?ekl Franti?ek a odklonil se od p?ipraveného textu, "jsme ?etli, sly?eli jsme p?íběhy prvních mu?edník? církve, tolika. Dokonce i zde, kde je nyní Vatikán, je h?bitov a mnozí zde byli popraveni a poh?beni. Kdy? se dělají vykopávky, nachází se tyto hroby".
Ale i dnes je po celém světě mnoho mu?edník?, mnoho, mo?ná více ne? na za?átku. Je tu tolik pronásledovaných pro víru.
Stále pracuje pro církev
Dnes, pokra?oval pape?, "si dovolím zvlá?tním zp?sobem pozdravit ?ivého mu?edníka", kardinála Simoniho. "On jako kněz, biskup, pro?il 28 let ve vězení, v komunistickém vězení v Albánii, mo?ná v tom nejkrutěj?ím, nejkrutěj?ím pronásledování," ?ekl pape?. Dnes albánský kardinál "pokra?uje ve vydávání svědectví. A stejně jako on mnozí dal?í".
Nyní je mu 95 let a pokra?uje v práci pro církev, ani? by se nechal odradit. Drahý brat?e, děkuji ti za tvé svědectví. Děkuji ti.
Pape?ova slova po návratu z Tirany
Tato pape?ova slova na závěr audience - doprovázená novou srde?nou výzvou, abychom nezapomínali, zvlá?tě v době postní, na "mu?ené Ukrajince a Palestince a Izraelce, kte?í tolik trpí", a na ty, kte?í "trpí válkou" - p?ipomněla slova pronesená v letadle p?i návratu z Tirany. Během rozhovoru se tehdy Franti?ek podělil s noviná?i o své dojetí, kdy? sly?el Simoniho p?íběh p?ímo z jeho úst: "Skute?ně sly?et mu?edníka mluvit o svém vlastním mu?ednictví je silné, myslím, ?e jsme byli v?ichni dojati těmito svědky, kte?í mluvili s p?irozeností a pokorou a zdálo se, ?e témě? vyprávějí p?íběhy z cizího ?ivota."
Zat?ení, výhr??ky, pronásledování
Páter Ernest byl zat?en o váno?ní noci roku 1963 na konci m?e svaté v Barbullushi. Obvinili ho, ?e je "nep?ítelem lidu" kv?li zádu?ní m?i slou?ené za prezidenta Kennedyho, který zem?el o měsíc d?íve. M?i, kterou, jak vyprávěl, "jsem slou?il podle pokyn?, které dal Pavel VI. v?em kně?ím na světě". Na samotku, kde z?stal osmnáct let, mu p?ivedli jednoho p?ítele s úkolem ho ?pehovat a ostatním soudruh?m na?ídili, aby zaznamenávali "p?edvídatelný hněv" proti re?imu.
Zpráv o otci Ernestovi bylo v?ak málo, z knězových úst zaznívala jen slova odpu?tění a modlitby. "Je?í? u?il, ?e máme milovat své nep?átele a odpou?tět jim a ?e musíme pracovat pro dobro lidí," pokra?oval. P?vodně byl odsouzen k trestu smrti, nakonec mu byl trest změněn na nucené práce. Pětadvacet let tě?kých prací v temných tunelech dol? Spac a poté v kanálech ?kodry.
M?e a zpovědi tajně v cele
Simoni vyprávěl, ?e během svého pobytu ve vězení slou?il m?i svatou v latině zpaměti, zpovídal ostatní vězně, stal se duchovním otcem některých z nich a rozdával svaté p?ijímání s hostií tajně upe?enou na malém va?i?i a vínem vyrobeným z hroznové ??ávy. V?e v?dy tajně. Po propu?tění na svobodu, 5. zá?í 1990, stvrdil svým mu?itel?m odpu?tění a vzýval pro ně Otcovo milosrdenství. Poté za?al slou?it na vesnicích, zejména pomáhal lidem "v pomstě Kristovým k?í?em", tedy aby se smí?ili a vyhnali ze svých srdcí nenávist. Tuto slu?bu nikdy nep?eru?il ani kv?li svému věku, ani kv?li svému jmenování kardinálem. Co?, jak kardinál rád zd?razňoval, není nic jiného ne? uznání pro v?echny mu?edníky a pronásledované katolíky v jeho zemi. Pat?í k nim také první albánský kardinál v historii, kterého v roce 1994 vytvo?il Jan Pavel II: Mikel Koliqi (1902-1997), jeho spoluob?an ze Shkodry a stejně jako Simoni dlouho vězněný v re?imních věznicích, kde si odseděl ne méně ne? 31 let.
