Franti?ek: A? technologie neznetvo?í hlubokou podstatu ?lověka
Alessandro De Carolis - Pope
V době umělé inteligence, kdy panují obavy, ?e se algoritmy stanou v?udyp?ítomným mě?ítkem lidských zále?itostí, je t?eba znovu pochopit vztah mezi ?lověkem a strojem. A k tomu je nezbytné pochopit, "co ?lověka kvalifikuje", jeho hlub?í p?irozenost. To je základní úvaha, z ní? vycházejí reflexe Pape?ské akademie pro ?ivot, která ode dne?ka do st?edy po?ádá generální shromá?dění na téma "?lověk. Významy a výzvy". A je to tatá? úvaha, z ní? vychází pape? ve svém projevu k ú?astník?m plenárního shromá?dění dnes ráno 12. února.
Uvnit? ?ir?ího horizontu
P?edev?ím Franti?ek definuje jako "nevěrohodné" rozli?ování mezi "p?irozenými procesy a umělými procesy", kdy ty první jsou jediné "autenticky lidské", zatímco ty druhé jsou "cizí, nebo dokonce v rozporu s lidským".
Je t?eba spí?e za?adit vědecké a technologické poznání do ?ir?ího významového horizontu a odvrátit tak technokratickou hegemonii.
Tento posun - tedy po?adavek, jak ?íká, "reprodukovat lidskou bytost prost?edky a logikou technologie" - lze pozorovat ji? v prastarém biblickém p?íběhu o babylonské vě?i. Pape? se ohrazuje proti obvyklému a ukvapenému kli?é, ?e ?lo o "ni?ivý trest". Naopak, vysvětluje, Bo?í zásah byl za těchto okolností 'záměrným po?ehnáním'.
Projevuje se toti? snaha napravit smě?ování k 'jediné my?lence' prost?ednictvím mnohosti jazyk?. Lidské bytosti jsou tak konfrontovány s omezeností a zranitelností a povolány k respektování jinakosti a vzájemné pé?i.
Odpovědná kreativita
Franti?ek poznamenává, ?e v dne?ních hypertechnologických mu?ích a ?enách, kte?í konstruují "mluvící stroje", existuje "záke?né poku?ení" "cítit se protagonisty tv?r?ího aktu" podobného tomu bo?skému, a proto, jak potvrzuje, jsme "?ádáni, abychom rozli?ovali, jak m??e být kreativita ?lověka, která je mu svě?ena, vykonávána odpovědným zp?sobem". K tomu je t?eba, pokra?uje, "rozvíjet kulturu, která by byla schopna p?i integraci prost?edk? vědy a techniky rozpoznat a podporovat ?lověka v jeho neopakovatelné specifi?nosti".
Osvobození od "zpáte?nictví"
Pape? poukazuje na dva zp?soby, jak postupovat p?i plnění tohoto "kulturního úkolu". První z nich je zalo?en na "transdisciplinární výměně", "kulturní dílně" tvo?ené "vzájemnou výměnou", která p?etvá?í vědění a p?esahuje, jak nazna?uje, "srovnávání poznatk?" prost?ednictvím "vzájemného naslouchání a kritické reflexe". Druhá modalita je patrná, jak Franti?ek p?iznává, v "synodálním postupu" Pape?ské akademie.
Jde o náro?ný styl bádání, proto?e vy?aduje pozornost a svobodu ducha, otev?enost vydat se na neprobádané a neznámé cesty a oprostit se od jakéhokoli sterilního "zpáte?nictví".
V tomto směru pape? uzavírá: "K?es?anství v?dy nabízelo d?le?itý p?ínos, kdy? z ka?dé kultury, do ní? se v?adilo, p?ebíralo tradice [hledání] smyslu, které v ní na?lo zapsané", a "reinterpretovalo je ve světle vztahu s Hospodinem, který se zjevuje v evangeliu, a vyu?ívalo jazykových a pojmových prost?edk? p?ítomných v jednotlivých kontextech".
