Pape? vatikanist?m: ?íkejte pravdu, ale bez zbyte?ného k?iku
Salvatore Cernuzio - Pope
Atmosféra byla d?věrná, jakou se poda?ilo vytvo?it během více ne? 40 pape?ských cest. V Klementinském sále jsou jeho "spole?níci na cestách", noviná?i, které poznal jménem a kterým děkuje za profesionalitu p?i práci s typem informací, které by nikdy neměly být deformovány podle politických nebo infozábavních schémat, a kterým také děkuje za jejich "delikátnost" p?i ?e?ení skandál?, které zasáhly církev. Pape? Franti?ek se setkává s organizací AIGAV (Mezinárodní asociace noviná?? akreditovaných ve Vatikánu): pro někoho sdru?ení, pro jiného jakýsi svaz vatikánských noviná??, jistě u?ite?ný orgán pro ty, kdo sledují ?innost Svatého stolce a katolických institucí, zejména pro mnohé zpravodaje, kte?í se k tomuto typu informací dostávají poprvé.
Povolání noviná??
V sou?asné době má AIGAV 250 ?len?, mezi nimi? jsou reporté?i, operáto?i, fotografové a producenti. Je to "spole?enství, které spojuje poslání", ?íká pape? 150 p?ijatým na audienci v ?ele s p?edsedou - mladým zpravodajem listu La Croix Loup Besmondem de Senneville - kolem osmé hodiny ranní. "Promiňte, ?ekli mi, ?e jsem vás donutil vstát moc brzy!" Pape? ?ertuje a hned vyjad?uje uznání za projevenou "vá?eň", "lásku" k tomu, o ?em se pí?e, "únavu", zejména ze strany těch, kte?í sledují nejen Vatikán, ale i Itálii, ji?ní Evropu, St?edomo?í i země p?vodu.
Být noviná?em je povolání, trochu podobné povolání léka?e, který se rozhodl milovat lidstvo tím, ?e lé?í jeho nemoci. Stejně tak se svým zp?sobem chová noviná?, který se rozhodl dotýkat se ran spole?nosti a světa.
Nepodléhat povrchnosti, stereotyp?m a politickým názor?m
Po vatikanistovi se ?ádá, aby vyvinul mimo?ádné úsilí, které, jak zd?razňuje Jorge Mario Bergoglio, spo?ívá v tom, aby si zachoval "pohled, který umí vidět za zdání", který se nechce "sklonit p?ed povrchností stereotyp? a p?edp?ipravených vzorc? informa?ních show", které "p?ed obtí?ným hledáním pravdy dávají p?ednost snadnému katalogizování fakt? a my?lenek podle p?edem daných schémat".
V mediálním prost?edí, ?íká Franti?ek, musí vatikanista "vzdorovat p?irozenému puzení masové komunikace manipulovat obrazem církve, stejně jako a více ne? jakýmkoli jiným obrazem lidstva".
Média toti? mají tendenci deformovat nábo?enské zprávy. Deformují je jak v rejst?íku vysokém ?i ideologickém, tak v rejst?íku nízkém ?i spektakulárním. Celkově tak dochází k dvojí deformaci obrazu církve: první rejst?ík má tendenci vnucovat jí politický ráz, druhý má tendenci odsouvat ji do roviny lehkého zpravodajství.
Zalo?ení práce na skále pravdy, a ne na tlachání a ideologiích
"Není to snadné, ale v tom spo?ívá velikost vatikanisty, jemnost du?e, která se p?idává k noviná?ské zru?nosti," poznamenal pape?. "Krása va?í práce kolem Petra spo?ívá v tom, ?e ji zakládáte na pevné skále odpovědnosti v pravdě, nikoli na nestabilním písku ?vanění a ideologických výklad?; co? spo?ívá v tom, ?e nezakrýváte skute?nost ani její bídu, neoslazujete napětí, ale zároveň neděláte zbyte?ný k?ik, ale sna?íte se postihnout to podstatné, a to ve světle podstaty církve." To je něco, co je dobré pro Bo?í lid, pro prosté lidi, pro církev samotnou.
Rada vatikánského historika
Kdy? se pape? je?tě pozastavil u nelehkého poslání vatikanisty "budovat mosty poznání a komunikace" namísto "brázd rozdělení a ned?věry", vyp?j?il si slova jednoho děkana a referen?ního bodu pro spole?enství vatikanist?, Luigiho Accattoliho, historika, reportéra a sloupka?e pro "vatikánské zále?itosti" listu Corriere della Sera, který se nedávno do?il 80 let, z nich? mnohé strávil na cestách po stopách pape??.
Franti?ek doslova cituje Accattoliho slova z p?edmluvy k jedné knize, kdy? jeho práci ozna?il za "práci rychlou a? nemilosrdnou, dvojnásob nep?íjemnou, je-li aplikována na tak vysoké téma, jako je církev, kterou komer?ní média nevyhnutelně staví na úroveň svého trhu". Accattoli uvedl, ?e se za mnoho let vatikanismu "nau?il umění vyhledávat a vyprávět ?ivotní p?íběhy" a "nau?il se poko?e". Pro pape?e je to "krásné povzbuzení: milovat ?lověka, u?it se poko?e".
Slova Pavla VI.
Tato slova v ně?em p?ipomínají slova nově zvoleného Pavla VI. který v měsících p?ed pokra?ováním koncilu vyzval noviná?e, kte?í sledují vatikánské zále?itosti, aby se "pono?ili do podstaty a ducha skute?ností, jim? zasvětili svou slu?bu" a ne?ídili se "kritérii, která t?ídí věci církve podle profánních a politických kategorií", ale brali v úvahu "nábo?enské a morální cíle" a "charakteristické duchovní vlastnosti" církve.
"Delikátnost" ve skandálech
Pape? v této souvislosti poděkoval vatikanist?m za "delikátnost, s ní? tak ?asto hovo?í o skandálech církve", p?i?em? se odvolával na úctu k obětem a "ml?ení" plné studu - zdravého studu - o nejskandálněj?ích detailech.
"Děkuji vám, děkuji vám za tento postoj, kdy? musíte mluvit o skandálech."
Stálost a trpělivost
Pape? je podle svých slov také vdě?ný za "stálost a trpělivost" mnoha noviná??, kte?í den za dnem sledují zprávy p?icházející od Svatého stolce a z církve, o nich? je někdy t?eba informovat - jak je p?irozené p?i této práci - náhle, pozdě v noci nebo o víkendech. V této souvislosti Franti?ek po?ádal "o omluvu za chvíle, kdy vás zprávy, které se mě r?zným zp?sobem týkají, odváděly od va?ich rodin, od hraní si s dětmi" a také "od ?asu, který m??ete trávit se svými man?ely nebo man?elkami".
To je velmi d?le?ité, v?dy se ptám rodi??, kdy? se u mě zpovídají: "Hrajete si se svými dětmi?" Je to jedna z věcí, které musí otec a matka dělat, v?dy si hrát se svými dětmi.