Pape? k italsk?m hudebník?m: Pokora a velkorysost jsou dvě ctnosti pravého umělce
Jana Gruberová – Pope
Veronská aréna je jedním z nejlépe zachovaných ?ímských amfiteátr? v Itálii. Postavena byla v prvním století po Kristu a je?tě v desátém století byla témě? neporu?ená, dokud zemět?esení v následujícím století nezp?sobilo z?ícení vněj?í zdi. V létě roku 1913 p?i?el veronský tenorista Giovanni Zenatello s my?lenkou, ?e i Verona by měla d?stojně oslavit sté výro?í narození Giuseppe Verdiho a napadlo jej uspo?ádat v Aréně velké operní p?edstavení.
Premiéra Verdiho Aidy v Aréně ve?er 10. srpna 1913 byla jednou z nejvýznamněj?ích událostí po?átku dvacátého století. Do Verony se sjely tisíce divák? z celé Itálie i ze světa, p?i?li kritici, noviná?i, hudebníci, mezi nimi Puccini, Boito, Mascagni, Pizzetti a Zandonai; ze spisovatel? seděli v hledi?ti Maxim Gorkij a Franz Kafka. Po triumfální úspěchu se zrodila největ?í operní sezóna pod ?irým nebem na světě, s ní? spojily svá jména desítky pěvc?, tane?ník?, dirigent?, re?isér? a scénograf? (mj. zde debutovala Marie Callasová).
Divadelní organizace festivalu pro?la mnoha proměnami a? do sklonku minulého století, kdy se státní operní divadlo, stejně jako v?echna ostatní v Itálii, legislativním na?ízením změnilo na soukromoprávní nadaci, ?ím? vznikla sou?asná Nadace veronské arény.
Pape? Franti?ek p?i ?tvrte?ní audienci tv?rc?m operního festivalu poděkoval, ?e za sto sezón umělecké ?innosti na nejvy??í úrovni, které shromá?dily a udr?ely p?i ?ivotě vzácný odkaz minulosti, v?dy projevovali inteligentní, tv?r?í a konkrétní formu vdě?nosti a milosrdné lásky.
?Kolik práce za tím v?ím stálo, kolik obětavosti a kolik úsilí: od těch, kdo stavěli a p?estavovali kulisy, p?es autory a umělce, organizátory r?zných akcí a? po v?echny ty, z nich? mnozí, mo?ná vět?ina, pracovali, jak se ?íká, ?za oponou“". Kdy? o tom p?emý?líme, napadá nás, co ?íká svatý Pavel o církvi, kdy? ji p?irovnává k tělu, které má mnoho úd?: ka?dá ?ást se doplňuje s ostatními ve své specifické funkci. Sto let umění toti? nem??e vytvo?it jeden ?lověk sám, a dokonce ani malá skupina vyvolených: vy?aduje to p?íspěvek velkého spole?enství, jeho? práce p?esahuje samotnou existenci jednotlivc? a v něm? ti, kdo pracují, vědí, ?e budují něco nejen pro sebe, ale i pro ty, kdo p?ijdou po nich“.
Jak pape? dále vyzdvihl, ú?astníci audience s sebou tedy p?ivádějí je?tě mnohem vět?í zástup svých koleg?, kte?í je p?ede?li.
?Je to zástup, který je v?dy p?ítomen, dokonce i na jevi?ti, p?i ka?dém p?edstavení, a p?ipomíná nám, jak je v umění stejně jako v ?ivotě d?le?ité být pokorný a velkorysý. Pokora a velkorysost: dvě ctnosti pravého umělce, o nich? nám vyprávějí dějiny va?eho festivalu! Proto vás povzbuzuji, abyste v této práci pokra?oval a dělali ji s láskou, ani ne tak pro osobní úspěch, ale pro radost z toho, ?e m??ete druhým něco krásného dát. Rozdávejte ?těstí prost?ednictvím umění, ?i?te klid, p?edávejte harmonii! V?ichni to tolik pot?ebujeme“.
Po?ádal pape? Franti?ek tv?rce veronského operního festivalu p?ed závěre?ným po?ehnáním a prosbou o modlitbu.
