蜜桃交友

Linda Bordoni - Vatican news

"Blahoslavení tv?rci pokoje," p?ipomněl pape? Franti?ek, kdy? ve Vatikánu p?ivítal roz?í?enou "diplomatickou rodinu" a poděkoval velvyslanc?m za jejich úsilí o pěstování dobrých vztah? mezi Svatým stolcem a jejich zeměmi.

A vzápětí se zamě?il na úst?ední téma své promluvy - mír -, který je podle jeho slov p?edev?ím Bo?ím darem, nebo? je to On, kdo nám zanechal sv?j pokoj. "Je to v?ak také odpovědnost, která le?í na nás v?ech," dodal.

Pape? vyjád?il hluboké znepokojení nad eskalací konflikt? ve světě, sou?asný stav ozna?il za "t?etí světovou válku vedenou po ?ástech" a otev?eně se věnoval konkrétním geopolitickým krizím.

Izrael a Palestina

Svatý otec p?ipomněl probíhající válku mezi Izraelem a Hamásem a odsoudil útok na Izraelce ze 7. ?íjna.

"Obnovuji své odsouzení tohoto ?inu a ka?dého p?ípadu terorismu a extremismu. Tímto zp?sobem se spory mezi národy ne?e?í, tyto spory se pouze zhor?ují a zp?sobují utrpení v?em," ?ekl.

A odsuzujíc následnou vojenskou reakci na tento ?in, která vedla k plnohodnotné válce v Gaze - kde bylo zabito více ne? 22 000 lidí a miliony byly zraněny a vysídleny -, pape? vyjád?il lítost nad tím, ?e "vyvolala silnou izraelskou vojenskou reakci v Gaze, která vedla ke smrti desítek tisíc Palestinc?, p?edev?ím civilist?, v?etně mnoha mladých lidí a dětí, a zp?sobila mimo?ádně vá?nou humanitární krizi a nep?edstavitelné utrpení".

Vyzval proto k okam?itému p?ímě?í, propu?tění rukojmích a p?ístupu k humanitární pomoci pro palestinský lid.

Zopakoval také svou podporu ?e?ení "dvou stát?", jako? i "mezinárodně zaru?eného zvlá?tního statusu pro město Jeruzalém, smě?ujícího k trvalému míru a bezpe?nosti".

Sýrie, Libanon, Myanmar

Pape? vyjád?il znepokojení nad destabilizující situací v celém regionu, který je zjevně naru?en sou?asným konfliktem v Gaze.

Pozornost obrátil zejména k obyvatel?m Sýrie, kte?í "?ijí v situaci ekonomické a politické nestability, kterou je?tě zhor?ilo loňské únorové zemět?esení".

Vyzval mezinárodní spole?enství, aby "podpo?ilo zú?astněné strany v konstruktivním a seriózním dialogu a v hledání nových ?e?ení, aby syrský lid ji? nemusel trpět v d?sledku mezinárodních sankcí".

Pape? vyjád?il "hlubokou lítost nad miliony syrských uprchlík?, kte?í se stále nacházejí v sousedních zemích, jako je Jordánsko a Libanon", a neopomněl zmínit ani tě?kou situaci Rohing? v Myanmaru, p?i?em? prosil, aby "bylo vynalo?eno ve?keré úsilí, které by této zemi poskytlo naději a jejím mladým lidem d?stojnou budoucnost (...), p?i?em? by neměla být opomenuta humanitární nouze, kterou Rohingové nadále pro?ívají".

Rusko a Ukrajina, Arménie a Ázerbájd?án

Pape? zopakoval sv?j pohled na t?etí světovou válku vedenou po ?ástech a p?ipomněl témě? dva roky trvající rozsáhlou válku vedenou Ruskem proti Ukrajině, která má za následek "velké mno?ství obětí a masivní destrukci", a situaci na ji?ním Kavkaze mezi Arménií a Ázerbájd?ánem s dramatickou situací uprchlík?.

V obou p?ípadech vyzval k jednání p?i respektování mezinárodního práva a nábo?enské rozmanitosti.

Pozornost věnovaná Africe

Pape? Franti?ek se zabýval humanitárními krizemi v subsaharské Africe, v?etně dopad? terorismu, politické nestability a klimatických změn. Vyzval k serióznímu úsilí p?i provádění dohod, jako je Pretorijská dohoda, o ?e?ení konflikt? v Tigraji a zasazoval se o ?e?ení napětí v Etiopii a v oblasti Afrického rohu.

V jeho zorném poli byla také válka v Súdánu a její dalekosáhlé d?sledky pro miliony vysídlených lidí, stejně jako osud uprchlík? v Kamerunu, Mosambiku, Demokratické republice Kongo a Ji?ním Súdánu.

Výzvy v Amerikách

Pape? sice uznal, ?e v Severní a Ji?ní Americe neprobíhají otev?ené války, nicméně upozornil na vá?né napětí mezi několika zeměmi Latinské Ameriky, nap?íklad Venezuelou a Guyanou, a vyjád?il obavy z politické polarizace, která ovlivňuje demokratické instituce v místech, jako je Peru a Nikaragua.

"Situace v Nikaragui z?stává znepokojivá: vleklé krize s bolestnými d?sledky pro celou nikaragujskou spole?nost a zejména pro katolickou církev," ?ekl a potvrdil závazek Svatého stolce podporovat "ohleduplný diplomatický dialog ve prospěch katolík? i v?ech obyvatel".

Rozervaný svět a lidské tvá?e války

Pokra?ujíc v vykreslování ?ivého obrazu stále více rozervaného světa, v něm? miliony lidí trpí v d?sledku vále?ných konflikt?, a podrobně popisujíc lidské tvá?e, které se skrývají za statistikami, pape? Franti?ek odsoudil poru?ování mezinárodního humanitárního práva a uvedl, ?e záva?ná poru?ení jsou vále?nými zlo?iny, které vy?adují nejen odhalení, ale také prevenci.

S poukazem na to, ?e moderní válka se ji? neodehrává pouze na jasně vymezených boji?tích, pape? vyjád?il politování nad tím, ?e v "kontextu, kdy se zdá, ?e se ji? nerespektuje rozdíl mezi vojenskými a civilními cíli, neexistuje konflikt, který by neskon?il nějakým zp?sobem nerozli?ujícím zásahem proti civilnímu obyvatelstvu". 

"Události na Ukrajině a v Gaze jsou toho jasným d?kazem," ?ekl.   

Odzbrojení a globální bezpe?nost

Pape? Franti?ek zd?raznil pot?ebu odzbrojení a tvrdil, ?e zbraně nemají odstra?ující hodnotu, ale spí?e podporují jejich pou?ívání.

"Kolik ?ivot? by se dalo zachránit s prost?edky, které jsou dnes nesprávně smě?ovány do zbrojení?" zeptal se a zároveň zopakoval sv?j návrh "investovat tyto prost?edky do úsilí o skute?nou globální bezpe?nost", nebo? lidstvo by mělo usilovat o odstranění hlavních p?í?in konflikt?.

"Výzvy na?í doby p?esahují hranice, jak vidíme na r?zných krizích - potravinové, environmentální, ekonomické a zdravotní -, které poznamenaly za?átek století. Zde znovu opakuji sv?j návrh, aby byl z?ízen globální fond, který by kone?ně odstranil hlad a podpo?il udr?itelný rozvoj celé planety," ?ekl.

Ekologická krize a změna klimatu

Dal?í základní p?í?inou konflikt?, kterou pape? neopomněl zmínit, je klimatická krize, která "vy?aduje stále naléhavěj?í reakci a plné zapojení v?ech, v?etně mezinárodního spole?enství jako celku".

Vyjád?il naději, ?e dohoda p?ijatá v Dubaji na klimatickém summitu OSN m??e vést k "rozhodujícímu urychlení ekologické transformace".

Migrace a st?edomo?ská krize

Projev poskytl pape?i p?íle?itost vyzvat k respektu a ochraně těch, kte?í jsou nuceni opustit svou zemi.

Tvá?í v tvá? tomu, co je vnímáno jako "invaze", vyjád?il politování nad tím, ?e "m??eme snadno skon?it se zav?eným srdcem".

"Rychle zapomínáme, ?e máme co do ?inění s lidmi s tvá?emi a jmény, a p?ehlí?íme specifické poslání tohoto 'na?eho mo?e' (mare nostrum) nebýt hrobem, ale místem setkávání a vzájemného obohacování mezi jednotlivci, národy a kulturami," ?ekl. 

Svatý otec proto apeloval na vyvá?ený p?ístup, který by reguloval migraci a zároveň respektoval práva a d?stojnost jednotlivc?, a vyzval ke změně pohledu na St?edozemní mo?e, které si p?edstavuje spí?e jako "laborato? míru", kde budou migranti vítáni, chráněni, podporováni a integrováni, ne? jako h?bitov.

"Stejně tak musíme trvat na právu lidí z?stat ve své vlasti a na odpovídající pot?ebě vytvo?it podmínky pro ú?inné uplatňování tohoto práva," ?ekl.

Vzdělávání, lidská práva, dialog

Na závěr dlouhého a mimo?ádně výsti?ného projevu pape? Franti?ek poukázal na vzdělání jako na prost?edek investice do budoucnosti, zejména v souvislosti s etickým vyu?íváním nových technologií.

Hovo?il o pot?ebě etického a odpovědného technologického rozvoje a zd?raznil p?esa?ný význam lidských práv.

Odsoudil trendy, které vedou k ideologické kolonizaci a ?í?ení "kultury smrti" v některých ?ástech světa, apeloval na úctu k ?ivotu, po?ínaje nenarozeným dítětem, a kritizoval praktiky, jako je surogátní mate?ství, jako poru?ování lidské d?stojnosti.

"Lidský ?ivot je t?eba chránit a bránit v ka?dém okam?iku jeho existence; p?esto s lítostí konstatuji, ?e zejména na Západě se stále ?í?í kultura smrti, která ve jménu fale?ného soucitu odhazuje děti, staré a nemocné lidi."

Nakonec pape? Franti?ek vyzdvihl úlohu dialogu, a to zejména mezinábo?enského dialogu jako klí?ového prvku v úsilí o mír.

"Cesta k míru vede také p?es mezinábo?enský dialog, který p?ede v?ím ostatním vy?aduje ochranu nábo?enské svobody a respekt k men?inám," ?ekl a vyjád?il politování nad tím, ?e "stále více zemí p?ijímá modely centralizované kontroly nábo?enské svobody, zejména prost?ednictvím masivního vyu?ívání technologií".

Vyzval k respektování men?inových nábo?enských spole?enství, kterým podle něj "v některých p?ípadech hrozí zánik v d?sledku kombinace terorismu, útok? na jejich kulturní dědictví a rafinovaněj?ích opat?ení, jako je ?í?ení zákon? proti konverzím, manipulace s volebními pravidly a finan?ní omezení".

Pape? zopakoval, ?e odsuzuje v?echny projevy antisemitismu a rostoucí diskriminaci k?es?an? na celém světě.

Svatý rok

Na závěr svého projevu pape? p?ítomným p?ipomněl, ?e se církev p?ipravuje na Jubileum, Svatý rok, který za?ne o p?í?tích Vánocích. 

"Dnes, mo?ná více ne? kdy jindy," ?ekl, "pot?ebujeme Svatý rok", období milosti, které nám umo?ní zakusit Bo?í milosrdenství a dar jeho pokoje.

Uprost?ed mnoha p?í?in utrpení, které vedou k pocitu beznaděje nejen u p?ímo posti?ených, ale v celé na?í spole?nosti, ?ekl pape?, uprost?ed tě?kostí, které za?ívají mladí lidé, "kte?í se místo snění o lep?í budoucnosti ?asto cítí bezmocní a frustrovaní", a na pozadí sklí?enosti tohoto světa, která jako by se spí?e roz?i?ovala, ne? aby ustupovala, "je Jubileum zvěstováním, ?e B?h sv?j lid nikdy neopou?tí a neustále nechává otev?ené dve?e do svého království".