Pape??v rok 2023
Salvatore Cernuzio – Pope
Byl to rok, v něm? Franti?ek oslavil desáté výro?í svého zvolení na pape?ský stolec. Rok odlo?ených a následně nastoupených cest (Kon?ská demokratická republika a Ji?ní Súdán), ale i těch zru?ených (Dubaj u p?íle?itosti Cop28); rok zdravotních problém? od hospitalizace po akutní infek?ní bronchitidu. Rok válek, a? u? na Ukrajině, nebo té, která vypukla v souvislosti s teroristickým útokem Hamásu a izraelskou reakcí v Gaze, kdy se mno?ily apely a diplomatické úsilí. Rok první etapy synody o synodalitě s více ne? 400 ú?astníky ze v?ech kout? světa a konzisto?e s 21 novými kardinály stejně rozmanitého geografického p?vodu. Byl to také rok proces?: nikdy nekon?ícího procesu reforem (jednou z nich je nová ústava Městského státu Vatikán); proces? pastora?ní otev?enosti, jako je dokument Fiducia Supplicans o po?ehnání ?neregulérním" pár?m, který vzbuzuje protich?dné reakce; i rok soudních proces?, p?edev?ím toho o kontroverzním nákupu nemovitosti v Londýně. Stru?ně ?e?eno, tento rok 2023, který se chýlí ke konci, byl pro pape?e Franti?ka, který 17. prosince oslavil své osmdesáté sedmé narozeniny, rokem intenzivním a slo?itým.
Úmrtí Benedikta XVI.
Byl to rok ru?ný od svých prvních chvil, nebo? 31. prosince 2022 zem?el ve věku 95 let emeritní pape? Benedikt XVI. Poté, co Jorge Mario Bergoglio upozornil svět na zdravotní stav Josepha Ratzingera a rozlou?il se s ním v klá?te?e Mater Ecclesiae, slou?il 5. ledna poh?ební ob?ady svého p?edch?dce na Svatopetrském náměstí. St?ízlivý ob?ad za p?ítomnosti asi 50 000 vě?ících, kte?í vzdali poslední poctu bavorskému pape?i, jen? byl poté poh?ben v kryptě Vatikánské baziliky.
Cesta do Kon?ské demokratické republiky a Ji?ního Súdánu
Jestli?e za?átek ledna 2023 charakterizoval smutek, konec měsíce naopak poznamenala radost v podobě pape?ovy cesty do Afriky, kde splnil sv?j slib a nav?tívil Kon?skou demokratickou republiku a Ji?ní Súdán. Cesta byla naplánována na ?ervenec 2022, ale problémy s kolenem pape?i cestu do obou zemí znemo?nily. Nikdo z místních obyvatel nemluvil o zru?ení cesty, ale pouze o jejím odkladu. A skute?ně, Franti?ek se od 31. ledna do 5. února vydal do Kinshasy a poté do D?uby, kde se setkal s tisíci lidmi, kte?í aplaudovali jeho výzvám proti korupci, drancování afrického světadílu (?Ruce pry? od Afriky, zněla jedna z nejvýznamněj?ích pape?ových vět.) a proti válkám, které zp?sobily smrt, zranění a vysídlení. Dojemné bylo setkání s obě?mi znásilnění a mu?ení v severním Kiwu na nunciatu?e v Kinshase, stejně jako ekumenická modlitba v D?ubě, kterou pape? sdílel s anglikánským primasem Justinem Welbym a moderátorem Valného shromá?dění skotské církve Ianem Greenshieldsem.
Ma?arsko
Dodr?eným slibem byla také dubnová cesta do Ma?arska, které pape? nav?tívil p?edtím pouze jedno dopoledne na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu v zá?í 2021, ne? pokra?oval na Slovensko. V Budape?ti letos strávil Franti?ek t?i dny (28.-30. dubna), setkal se také s několika ukrajinskými uprchlíky. A právě p?i pohledu na su?ovanou Ukrajinu polo?il z Budape?ti mezinárodnímu spole?enství otázku: Kde je tv?r?í úsilí o mír?
厂惫ě迟ové dny mláde?e v Lisabonu
Mír jako cíl budoucích generací byl jedním z leitmotiv? pape?ovy cesty do portugalského Lisabonu na 37. 厂惫ě迟ové dny mláde?e, který se konaly od 2. do 6. srpna. Sou?ástí cesty byla i zastávka ve fatimské svatyni. Na tuto velkou světovou akci, která se bude opakovat v roce 2027 v jihokorejském Soulu, p?ijelo do portugalské metropole jeden a p?l milionu mladých lidí. Jednalo se o smr?? ve?ejných i soukromých setkání pro pape?e, který p?i zahájení 厂惫ě迟ových dn? mláde?e pronesl jednu z nejreprezentativněj?ích vět svého pontifikátu: V církvi je místo pro ka?dého.... Pro ka?dého, pro ka?dého.
Mongolsko
Ani ne měsíc po Lisabonu byl pape? v Mongolsku, asijské zemi sev?ené mezi Ruskem a ?ínou, zemi ?ingischána a domově malého katolického spole?enství, které se znovu zrodilo uprost?ed trosek komunismu a ?ítá asi 1 700 pok?těných. Stádce tak malé, ?e se v?ichni ve?li na jednu fotografii: tu, která byla po?ízena p?ed katedrálou svatých Petra a Pavla na konci jednoho z setkání, která cestu zpest?ila a u?inila ji nezapomenutelnou také díky pape?ovu gestu, kdy? na konci m?e v Ulánbátaru podal ruku emeritnímu a ú?adujícímu biskupovi Hongkongu, aby pozdravil ?ínský lid.
Marseille a zru?ená cesta do Dubaje
Franti?ek měl právě tolik ?asu, aby se zotavil z námahy v Mongolsku, kdy? 22. zá?í nastoupil do dal?ího letadla, aby se dostal do Marseille a zú?astnil se Rencontres Méditerranéennes, St?edomo?ské konference na téma migrace. P?ed ob?anskými a církevními p?edstaviteli zemí omývaných St?edozemním mo?em p?ednesl pape? Bergoglio dlouhý a výsti?ný projev, v něm? vyzval k ú?inným ?e?ením, která by zabránila tomu, aby se z Mare Nostrum stalo Mare Mortuum. Silná slova měl a mohl pape? pronést i v jiném kontextu (Dubaj) a k jinému aktuálnímu tématu (klimatická krize) během konference Cop28. Let byl p?ipraven, program dokon?en a zahrnoval ?adu soukromých setkání s hlavami stát? a vlád. Akutní zánět pr?du?ek v?ak Franti?ka donutil na radu léka?? cestu zru?it.
Zdravotní problémy
V roce 2023 byl pape? Franti?ek dvakrát hospitalizován v nemocnici Gemelli: poprvé v b?eznu kv?li infek?nímu zánětu pr?du?ek, který vy?adoval lé?bu antibiotiky, podruhé v květnu a? ?ervnu kv?li laparotomii a plastické operaci b?i?ní stěny s protézou. První pobyt trval krátce, druhý trval asi deset dní. Pape? byl propu?těn 16. ?ervna a témě? okam?itě se vrátil k plné aktivitě. Dal?í zkou?kou byla akutní bronchitida, která pape?e postihla na konci listopadu a donutila ho zru?it a pozměnit ve?ejný i soukromý program.
Zármutek nad válkami a diplomatické poslání kardinála Zuppiho
Válka, v?echny války, po?ínaje tou na Ukrajině a kon?e tou, která vypukla ve Svaté zemi, byly k?í?em tohoto roku. Roku, který si budeme pamatovat také díky misi kardinála Mattea Zuppiho, p?edsedy Italské biskupské konference, pape?ova vyslance pro zmírnění napětí na Ukrajině. Mise byla rozdělena do ?ty? etap (Kyjev, 5.-6. ?ervna; Moskva, 28.-29. ?ervna; Washington, 17.-19. ?ervence; Peking, 13.-15. zá?í) a Zuppi vedl dialog s politickými a církevními p?edstaviteli těchto ?ty? zemí, zejména o otázce ukrajinských dětí násilně odvle?ených do Ruska. Byla to jediná otázka, v ní? Svatý stolec po?ádal o pomoc sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého 13. května po několika telefonických rozhovorech (poslední se uskute?nil 28. prosince) pape? p?ijal na 40 minut ve Vatikánu. Na ukrajinské frontě pape?ova p?ítomnost p?sobila také díky zasílání lék?, potravin a pomoci a ?etným cestám kardinála Konrada Krajewského do oblastí zraněných konfliktem. Krajewski byl o leto?ních Vánocích také pape?ovým zástupcem v Jeruzalémě, kam byl vyslán, aby p?inesl duchovní i materiální povzbuzení ?ímského biskupa k?es?an?m v Betlémě a na dálku i zmasakrovanému obyvatelstvu Gazy.
Výzvy k mírovému ?e?ení v Izraeli a Palestině
Vypuknutí konfliktu na Blízkém východě po brutálním útoku terorist? Hamásu na Izrael dne 7. ?íjna si vynutilo p?ehodnocení nových zp?sob? intervence za mírové ?e?ení. Pape? ze své strany od prvního okam?iku opakoval, jaké by byly cesty ze spirály násilí: propu?tění izraelských rukojmích a okam?ité p?ímě?í. Sám Franti?ek se po telefonátech s Bidenem, Abbásem a Erdoganem setkal 22. listopadu s rodinami rukojmích a také s p?íbuznými lidí trpících následky bombardování v Pásmu Gazy, kde je obětí zatím více ne? 20 tisíc. Toto gesto, stejně jako pape?ova slova o tom, ?e to, co nyní ve Svaté zemi za?íváme, je terorismus, vyvolalo kritiku a polemiku zejména ze strany p?edstavitel? ?idovského světa. Stejně jako v p?ípadě Ruska a Ukrajiny pape? Franti?ek zachovává onen princip rovnocenné blízkosti, který byl v?dy stylem vatikánské diplomacie, jak nedávno ?ekl kardinál Parolin, a který nespadá do politických kategorií, ale do hlavního poslání Petrova nástupce: být nablízku těm, kdo trpí, a to bez rozdílu.
Synoda o synodalitě
Válka na Blízkém východě vypukla v době, kdy se ve Vatikánu po celý ?íjen konala synoda o synodalitě, která byla vyvrcholením t?íleté cesty, je? za?ala zdola, z diecézí pěti kontinent?, a byla prvním zasedáním shromá?dění, v něm? chce Franti?ek pokra?ovat v roce 2024. Synoda, které p?edcházelo zve?ejnění pape?ových odpovědí na dubia pěti kardinál? k doktrinálním otázkám, byla zahájena 4. ?íjna a zú?astnilo se jí 464 kardinál?, biskup?, ?eholník? a ?eholnic, misioná??, laik? a lai?ek. Synodní otcové a matky, usazení u kruhových stol?, nabízeli podněty k zamy?lení a odpovědi na pot?eby a p?ání církví po celém světě v tématech, jako je role laik? a ?en, slu?ba biskup?, kně?ství, digitální misie, ekumenismus, zneu?ívání. V?e se spojilo v závěre?né zprávě, o ní? se hlasovalo a která byla zve?ejněna 28. ?íjna.
Laudate Deum a dal?í dokumenty
V roce, který se vyzna?oval novými jmenováními kardinál? a v ?ímské kurii, obnovou Rady kardinál?, tzv. C9, pový?ením ?i p?erozdělením funkcí, je t?eba si pov?imnout také několika dokument?. P?edev?ím zmiňme apo?tolskou exhortaci Laudate Deum, pokra?ování Laudato si', kterou pape? znovu pozvedl hlas proti ekologické krizi (4. ?íjna); dále apo?tolskou exhortaci C'est la confiance ke 150. výro?í narození svaté Terezie z Lisieux (15. ?íjna); a kone?ně apo?tolský list Sublimitas et miseria hominis věnovaný dílu filozofa a teologa Blaise Pascala ke ?ty?stému výro?í jeho narození (19. ?ervna).
Několik dal?ích dokument? zve?ejněných v roce 2023 zpe?etilo d?le?ité milníky reformního procesu zahájeného od po?átku pontifikátu. Mezi nimi vyniká Základní zákon vydaný 13. května, kterým pape? reformoval ústavu Vatikánského městského státu, je? nahradila ústavu z roku 2000, aby se mezinárodní závazky p?ijaté Svatým stolcem staly funk?ními. Dne 6. ledna pape? vydal apo?tolskou konstituci In Ecclesiarum Communione, která reorganizuje ?ímský vikariát. V pr?běhu roku následovaly dekrety, reskripty a Motu propria, v?etně novely vatikánské trestní legislativy a soudního systému (12. dubna).
Fiducia Supplicans
Pokud jde o dokumenty, samostatnou zmínku si zaslou?í ty, které v listopadu a prosinci vydalo Dikasterium pro nauku víry, nyní vedené argentinským kardinálem Victorem Manuelem Fernándezem, v reakci na dotazy biskup? ?i kardinál?. Jedná se o několik témat: mo?nost p?ijmout k?est pro transsexuály stejně jako pro děti homosexuálních pár?, i kdy? se narodí z náhradní dělohy; zákaz vstupu katolík? do svobodného zedná?ství; ukládání popela zem?elých; podpora svobodných matek v p?ístupu ke svátostem. Na druhé straně dokumentem vysoké doktrinální hodnoty, zve?ejněným 18. prosince, je Fiducia supplicans, který otevírá mo?nost ?ehnat neregulérním pár?m, av?ak mimo jakoukoli ritualizaci a napodobování man?elství. A?koli byl dokument v r?zných diecézích ?iroce p?ijat, vyvolal záporné reakce některých episkopát?.
Procesy
Rok 2023 si budeme pamatovat také jako rok, v něm? byl uzav?en dlouhý a slo?itý soudní proces o hospoda?ení s prost?edky Svatého stolce, který skon?il po 86 jednáních 16. prosince rozsudkem prvního stupně v délce 37 let pro devět ob?alovaných. V lednu, respektive v květnu, pak byl u vatikánského soudu zahájen ob?anskoprávní proces s bývalým generálním auditorem Liberem Milonem a proces týkající se hospoda?ení s financemi sboru Sixtinské kaple. Co se tý?e soudních proces?, 27. ?íjna Franti?ek rozhodl o zru?ení proml?ecí lh?ty a umo?nil tak soudní proces s bývalým jezuitou a známým umělcem Markem Rupnikem, obviněným několika ?eholnicemi z psychického a sexuálního zneu?ívání.
Výhled do roku 2024
Pokud jde o rok 2024, budoucí závazky odhalil sám pape? v některých z mnoha rozhovor?, které letos poskytl. Několikrát pape? Bergoglio hovo?il o mo?nosti cesty do rodné Argentiny, od listopadu pod vedením nového prezidenta Javiera Milei. Zopakoval to také v nedávném rozhovoru pro mexickou televizi N+, kde hovo?il o mo?ných cestách do Belgie a Polynésie. Ji? d?íve nazna?il cestu do Kosova. Zatímco se ?eká na potvrzení mezinárodních p?esun?, bude se pape? p?í?tí rok nadále pohybovat v rámci ?íma a pokra?ovat v setkáních s kně?ími v r?zných farnostech, po?ínaje těmi na p?edměstích, jak ji? u?inil v minulých měsících ve ?tvrtích Primavalle, Villa Verde a Acilia. Na rok 2024 je rovně? naplánována náv?těva Verony 18. května a Jubileum 2025, na které probíhají p?ípravy. Ji? se uskute?nila dvě bilaterální setkání mezi Svatým stolcem a italskou vládou.
