Franti?ek: Misioná?ovu věrohodnost nezakládá ?at, ale postoj dialogu
Tiziana Campisi – Pope
Být u?edníky-misioná?i blízkými Bohu a druhým vy?aduje odvahu k autenticitě, schopnost vyjít ze sebe a otev?enost k dialogu. Franti?ek na to upozornil komunitu Pape?ské ?ímské koleje "de Propaganda Fide", s ní? se setkal v Konzistorním sále Apo?tolského paláce. P?edstavení a studenti tohoto seminá?e, který Urban VIII. v roce 1627 zalo?il k formaci duchovních ur?ených pro misijní území, se letos, v roce 400. výro?í zalo?ení Kongregace De Propaganda Fide, zamý?lejí nad "?ivým a osobním vztahem s Je?í?em jako duchovním zdrojem ka?dé misie, inspirovaným heslem: 'Aby byli s ním... a aby je poslal kázat'".
Odvaha k autenticitě
Kdy? pape? mluví o odvaze k autenticitě, vyzývá nás, abychom odlo?ili masky, které nosíme, "abychom se snad jevili jako dokonalí, bezúhonní, nebo lep?í".
Masky nejsou pot?eba, drazí brat?i: nejsou pot?eba! P?edstavme se druhým takoví, jací jsme, se svými omezeními a rozpory, p?ekonejme strach z toho, ?e nás budou odsuzovat, proto?e neodpovídáme ideálnímu modelu, který ?asto existuje jen v na?í mysli. Pěstujme "up?ímnost a pokoru srdce, které nám umo?ní up?ímný pohled na na?e vnit?ní slabosti a nedostatky". Nezapomínejme, ?e ?lověk je věrohodným misioná?em nikoliv kv?li svému ?atu nebo vněj?ím postoj?m, ale spí?e kv?li stylu prostoty a up?ímnosti. Jde o transparentnost.
Je?í? nám dal p?íklad: d?věryhodnost, kterou mu "lidé, kte?í se s ním setkali, p?iznávali, nebo? pramenila z harmonie mezi tím, co hlásal, a tím, co dělal", z "harmonie a soudr?nosti", p?ipomíná Franti?ek a nabádá studenty, aby se nebáli ukázat se ve své autenticitě, zvlá?tě p?ed svými formátory. Poté cituje sv. Johna Henryho Newmana, bývalého studenta této koleje, který "varoval p?ed postojem těch, kte?í 'by chtěli jednat d?stojně a místo toho p?estali být sami sebou'".
Schopnost vyjít ze sebe sama
U?edník-misioná? pak musí být schopen vyjít sám ze sebe, proto?e, jak vysvětluje pape?, "?ivot víry je neustálý "exodus", odchod z na?ich my?lenkových schémat, z uzav?enosti na?ich obav, z malých jistot, které nás uklidňují", proto?e jinak hrozí, ?e se budeme klanět Bohu, který je jen projekcí vlastních pot?eb, tedy modlou, "a ?e nebudeme ?ít autentická setkání ani s druhými". Místo toho je dobré p?ijmout riziko, ?e vyjdeme ze sebe, upozorňuje pape?. Takto postupovali Abraham, Moj?í? i galilej?tí rybá?i, kdy? byli povoláni následovat Mistra. Být sou?ástí pestrého spole?enství "s tolika kulturami, jazyky a zp?soby vnímání", jakým je tato Pape?ská kolej, je velkým darem, který ?lověka obohacuje, kdy? se otev?e druhým, jejich světu, poznamenává pape? a povzbuzuje k tomu, aby studenti "beze strachu pro?ívali výzvy, kladené bratrstvím, i kdy? to vy?aduje tě?kosti a od?íkání“.
Ná? svět a také církev pot?ebují svědky bratrství: ké? jste jimi u? nyní, kdy? se vracíte do svých diecézí a zemí, ?asto poznamenaných rozpory a konflikty. A také svědectví radosti: ?radost z evangelia, která naplňuje ?ivot spole?enství u?edník?“; ?misijní radost“, která ?má v?dy dynamiku exodu a daru“.
Otev?enost k dialogu
A kone?ně je t?eba být otev?ený dialogu "s Bohem v modlitbě, která je také odchodem od na?eho ega", a "bratrskému dialogu, v radikální otev?enosti v??i druhému". A jestli?e Jan Pavel II. v encyklice Redemptoris missio u?í, ?e "správným stylem misioná?e" má být dialog, pape? dodává: "Je?í? nám to ukázal tím, ?e se stal ?lověkem a p?ijal dramata, otázky a o?ekávání trpícího lidstva, které hledá mír."
厂惫ě迟 pot?ebuje dialog, pot?ebuje mír. A pot?ebuje mu?e a ?eny, kte?í jsou jeho svědky. Vyzývám vás, abyste se za?adili do ?koly "mu?edník? dialogu", kte?í se i v některých va?ich zemích odvá?ně vydali na cestu budování míru. Nebojte se jít také a? do konce, jít proti proudu a sdílet Je?í?e, sdělovat víru, kterou vám dal.
