蜜桃交友

Milí mladí lidé, dobré dopoledne!

Zdravím vás v?echny, kte?í jste p?ijeli, kte?í jste měli mo?nost zde být, ale chtěl bych pozdravit i v?echny ty, kte?í se sem nedostali, kte?í z?stali doma: vzpomínám na v?echny! Jsme jednotní, v?ichni: oni ze svého místa, my tady.

Na tento okam?ik jsem ?ekal více ne? t?i roky, od chvíle, kdy jsem 1. května 2019 napsal dopis, který vás povolal a poté p?ivedl sem do Assisi. V mnoha z vás, jak jsme právě vyslechli, setkání s Franti?kovou ekonomikou probudilo něco, co jste ji? měli v nitru. U? d?íve jste byli odhodláni vytvá?et novou ekonomiku; onen dopis vás propojil, poskytl vám ?ir?í obzor a umo?nil vám cítit se sou?ástí světového spole?enství mladých lidí, kte?í měli stejné povolání jako vy. A kdy? mladý ?lověk vidí v jiném mladém ?lověku toté? povolání a pak se tato zku?enost opakuje se stovkami, tisíci dal?ích mladých lidí, pak jsou mo?né velké věci, dokonce i naděje na změnu tak obrovského a slo?itého systému, jakým je světová ekonomika. Vlastně se dnes skoro zdá, ?e mluvit o ekonomii je zastaralé: dnes mluvíme o financích, a finance jsou tekuté a plynné, nem??ete je uchopit. Kdysi mi jedna velmi dobrá světová ekonomka ?ekla, ?e má zku?enost se setkáním ekonomie, humanismu a nábo?enství. A toto propojení dopadlo dob?e. Toté? chtěla udělat s financemi, co? se jí nepoda?ilo. Pozor na tuto plynnost financí: musíte vrátit ekonomickou ?innost k jejím ko?en?m, k lidským ko?en?m, jak byly vytvo?eny. Vy, mladí lidé, s Bo?í pomocí víte, jak to udělat, doká?ete to; mladí lidé dokázali mnohé ji? d?íve, v běhu dějin.

Pro?íváte své mládí v době, která není jednoduchá: ekologická krize, pak pandemie a nyní válka na Ukrajině a dal?í války, které u? léta probíhají v r?zných zemích, poznamenávají va?e ?ivoty. Na?e generace vám odkázala mnoho bohatství, ale nedokázali jsme ochránit planetu a nest?e?íme mír. Kdy? se dozvíte, ?e rybá?i tady v (italském p?ístavu, pozn. red.) San Benedetto del Tronto vylovili za rok z mo?e dvanáct tun ne?istot, plast? a podobně, v?ímáte si, jak se neumíme starat o ?ivotní prost?edí. A zároveň nest?e?íme mír… Jste povoláni stát se ?emeslníky a staviteli spole?ného domu: spole?ného domu, který se ?rozpadá“. Nová ekonomika, inspirovaná Franti?kem z Assisi, dnes m??e a musí být ekonomikou ?etrnou k Zemi a ekonomikou míru. Jde o proměnu ekonomie, která zabíjí (srov. apo?tolská exhortace Evangelii gaudium, 53), v ekonomii ?ivota ve v?ech jeho rozměrech. Znamená to dospět k dobrému ?ivotu, co? není dolce vita nebo u?ívat si ?ivota, nikoli. Dobrý ?ivot je ta mystika, kterou nás domorodé národy u?í mít ve vztahu k zemi.

Oceňuji, ?e jste se rozhodli toto setkání v Assisi postavit na proroctví. ?ivot Franti?ka z Assisi po jeho obrácení byl proroctvím, které pokra?uje i v na?í době. V Bibli se proroctví mnohokrát týká mladých lidí. Samuel byl chlapec, kdy? byl povolán, Jeremiá? a Ezechiel byli mladí; Daniel byl mladi?ký jinoch, kdy? prorokoval o Zuzanině nevinnosti a zachránil ji p?ed smrtí (srov. Dan 13,45-50); a prorok Joel oznamuje lidu, ?e B?h vylije svého Ducha a ?va?i synové a va?e dcery budou prorokovat“ (3,1). Podle Písma jsou mladí lidé nositeli ducha poznání a rozumu. Byl to mladý David, kdo poko?il zpupnost obra Goliá?e (srov. 1 Sam 17,49-51).  Kdy? ob?anská komunita a podniky postrádají dovednosti mladých lidí, celá spole?nost ch?adne a ?ivot v?ech vyhasíná. Chybí kreativita, optimismus a nad?ení, chybí odvaha riskovat. Spole?nost a ekonomika bez mladých lidí jsou smutné, pesimistické a cynické. Pokud to chcete vidět, nav?tivte univerzity, které se specializují na liberální ekonomii, a podívejte se na tvá?e mladých mu?? a ?en, kte?í tam studují. Ale díky Bohu jste tu vy: nejen?e tu budete zítra, ale jste tady u? dnes; nejste pouze jakýmsi ?dosud ne“, ale jste ji? p?ítomni.

Ekonomika, která je inspirována tímto prorockým rozměrem, se dnes projevuje v nové vizi ?ivotního prost?edí a země. Musíme dosáhnout harmonie s ?ivotním prost?edím, se Zemí. Existuje mnoho lidí, firem a institucí, které se sna?í o ekologickou konverzi. Na této cestě musíme pokro?it a udělat více. Toto ?více“ u? konáte a ?ádáte to od v?ech. Nesta?í jakýsi vněj?í make-up, musíme zpochybnit stávající model rozvoje. Situace je taková, ?e nem??eme ?ekat na p?í?tí mezinárodní summit, který by mohl být k ni?emu. Země ho?í dnes, a právě dnes se ?ádá změna, a to na v?ech úrovních. V uplynulém roce jste se zabývali ekonomikou rostlin, co? je inovativní téma. Zjistili jste, ?e rostlinné paradigma obsahuje odli?ný p?ístup k Zemi a ?ivotnímu prost?edí. Rostliny umí spolupracovat se svým okolím, a i kdy? spolu soupe?í, ve skute?nosti spolupracují pro dobro ekosystému. U?me se od pokory rostlin: jejich pokora a ml?ení nám mohou nabídnout jiný styl, který naléhavě pot?ebujeme. Pokud toti? budeme mluvit o ekologické transformaci, ale z?staneme v ekonomickém paradigmatu 20. století, které zni?ilo p?írodní zdroje a Zemi, opat?ení, která p?ijmeme, budou v?dy nedostate?ná, anebo nemocná ji? ve svých ko?enech. Bible je plná strom? a rostlin, od stromu ?ivota a? po ho??i?né semínko. A svatý Franti?ek nám pomáhá svým kosmickým bratrstvím se v?emi ?ivými tvory. My lidé jsme v posledních dvou stoletích rostli na úkor Země, která zaplatila ú?et. ?asto jsme ji plundrovali, abychom zvý?ili sv?j vlastní blahobyt, a dokonce ani blahobyt v?ech, nýbr? jen malé skupinky. Nastal ?as pro novou odvahu opustit fosilní zdroje energie a urychlit rozvoj zdroj? s nulovým nebo pozitivním dopadem.

A pak musíme [potlesk] ... Nezastavil jsem se kv?li potlesku, jen jsem se pot?eboval nadechnout…, a pak [potlesk] musíme p?ijmout univerzální etický princip, který se nám nelíbí, ?e ?kody se musí napravit. Jedná se o univerzální etickou zásadu: ?kodu je t?eba napravit. Jestli?e jsme vyrostli a zneu?ívali planetu a atmosféru, musíme se dnes nau?it obětovat i ?ivotní styl, který je stále neudr?itelný. V opa?ném p?ípadě na?e děti a vnuci zaplatí ú?et, který bude p?íli? vysoký a nespravedlivý. P?ed p?l rokem jsem poslouchal jednoho velmi významného světového vědce, který ?ekl: ?V?era se mi narodila vnu?ka. Jestli to takhle p?jde dál, bude muset, chudinka, do t?iceti let ?ít v neobyvatelném světě“. Ú?et, který bude p?íli? vysoký a nespravedlivý, zaplatí děti a vnuci. Je t?eba rychlé a rozhodné změny. To ?íkám vá?ně: spoléhám na vás! Prosím, nenechávejte nás v tom samotné a jděte nám p?íkladem! A ?eknu vám pravdu: ?ít na této cestě vy?aduje odvahu a někdy i ?petku hrdinství. Na jednom setkání jsem sly?el, jak mladý mu?, 25 let, který právě vy?el jako ?pi?kový in?enýr, nemohl najít práci; nakonec ji na?el v oboru, o kterém p?esně nevěděl, o co se jedná, ale kdy? si nastudoval, co má dělat, odmítl to, proto?e se tam vyráběly zbraně. A p?itom byl bez práce a ve stavu, kdy m??e pracovat. To jsou hrdinové dne?ka.

Udr?itelnost je tedy vícerozměrné slovo. Kromě environmentálního rozměru existuje také rozměr sociální, vztahový a duchovní. Pomalu za?ínáme rozpoznávat ten sociální: uvědomujeme si, ?e volání chudých a volání země je toté? volání (srov. Laudato si', 49). Proto musíme mít p?i práci na ekologické transformaci na paměti dopady některých environmentálních rozhodnutí na chudobu. Nikoli v?echna environmentální ?e?ení mají stejný dopad na nejchud?í, a proto by měla být up?ednostňována ta, která sni?ují bídu a nerovnost. Zatímco se sna?íme zachránit planetu, nem??eme zanedbávat trpící mu?e a ?eny. Zne?i?tění, které zabíjí, není jen oxid uhli?itý, ale také nerovnost, která smrtelně zne?i??uje na?i planetu. Nem??eme dopustit, aby nové ekologické katastrofy vymazaly z dohledu ve?ejnosti dávné a stále p?ítomné katastrofy sociální nespravedlnosti. A rovně? politické nespravedlnosti: vzpomeňte si nap?íklad na ubohé trýzněné Rohingy, kte?í putují z jedné strany na druhou, proto?e nemohou ?ít ve své vlasti: jde o politickou nespravedlnost.

Také na?e vztahy jsou neudr?itelné: v mnoha zemích se vztahy mezi lidmi ochuzují. Zejména na Západě jsou komunity stále k?eh?í a rozt?í?těněj?í. Rodina v některých oblastech světa prochází vá?nou krizí a s ní i p?ijetí ?ivota a pé?e o něj. Sou?asný konzumní zp?sob ?ivota se sna?í zaplnit prázdnotu lidských vztah? stále d?myslněj?ím zbo?ím – osamělost je v dne?ní době velký byznys!, ale tímto zp?sobem vyvolává hlad po ?těstí. A to je ?patně. Vzpomeňte si nap?íklad na demografickou zimu, která s tím v?ím souvisí. Demografický propad, kdy ve v?ech zemích výrazně klesá po?et obyvatel, proto?e nemají děti. Nastupuje spí? láskyplný vztah k psík?m, ke ko?kám a podobně. Ale v této demografické zimě najdeme také otroctví ?eny, která nem??e být matkou, proto?e jakmile jí za?ne r?st b?icho, vyhodí ji z práce. Těhotné ?eny nemohou pracovat.

A kone?ně je tu duchovní neudr?itelnost na?eho kapitalismu. Lidská bytost, stvo?ená k obrazu a podobě Bo?í, d?íve ne? po statcích pátrá po smyslu. V?ichni hledáme smysl. Proto je prvním kapitálem ka?dé spole?nosti duchovní kapitál, proto?e právě ten nám dává d?vod, pro? ka?dý den vstávat a chodit do práce, a vytvá?í radost ze ?ivota, která je nezbytná i pro ekonomiku. Ná? svět rychle spot?ebovává tuto základní formu kapitálu, kterou po staletí hromadila nábo?enství, moudré tradice a lidová zbo?nost. Tímto nedostatkem smyslu trpí zejména mladí lidé, kte?í se ?asto potýkají s bolestí a nejistotou ?ivota a jejich? du?e je ochuzena o duchovní zdroje, které by jim umo?nily zpracovat utrpení, frustraci, zklamání a ztrátu. Podívejte se na procento sebevra?d mladých lidí, jak se zvý?ilo, a?koli se jejich po?ty tají a nezve?ejňují. K?ehkost mnoha mladých lidí pramení z nedostatku tohoto vzácného duchovního kapitálu. Zeptám se: máte duchovní kapitál? A? si ka?dý odpoví ve svém nitru…Je to neviditelný, ale skute?něj?í kapitál ne? finan?ní nebo technologický. Je naléhavě nutné tento základní duchovní kapitál doplnit. Technologie toho umí hodně, a? p?íli? mnoho; u?í nás co a jak dělat, ale ne?íká nám ?pro?“, a tak se z na?eho jednání vytrácí plodnost a nenaplňuje u? ?ivot, dokonce ani ten hospodá?ský.

Kdy? jsem ve Franti?kově městě, nemohu si pomoci a musím se zabývat chudobou. Dělat jím inspirovanou ekonomiku znamená zavázat se k tomu, ?e chudí budou v centru pozornosti. Jimi po?ínaje pohlí?ejte na ekonomiku a svět. Bez úcty, pé?e a lásky k chudým, ke ka?dému chudému ?lověku, ke ka?dému k?ehkému a zranitelnému ?lověku, od toho po?atého v mat?ině l?ně p?es nemocného a posti?eného ?lověka a? po seniora v tě?ké situaci, neexistuje ?Franti?kova ekonomika“. Bez nich zkrátka není. ?el bych je?tě dál: Franti?kova ekonomika se nem??e omezit na práci pro chudé nebo s chudými. Dokud bude ná? systém produkovat odpis a dokud podle něj budeme fungovat, budeme se podílet na ekonomice, která zabíjí. Polo?me si tedy otázku: děláme dost pro to, abychom tuto ekonomiku změnili, nebo se spokojíme s tím, ?e namalujeme nějakou ze? jinou barvou, ani? bychom změnili stavbu celého domu? Nejde o povrchní nátěr: musíme změnit strukturu. Odpově? mo?ná nespo?ívá v tom, co m??eme udělat, ale v tom, jak m??eme otev?ít nové cesty, aby se sami chudí mohli stát protagonisty této změny. V tomto smyslu existují v Indii a na Filipínách velmi bohaté a rozvinuté zku?enosti.

Svatý Franti?ek miloval nejen chudé, ale také chudobu, strohý zp?sob ?ivota. Franti?ek chodil za malomocnými nikoli proto, aby jim pomohl, ale spí?e proto?e se chtěl stát chudým jako oni. Po vzoru Je?í?e Krista se zbavil v?eho, aby byl chudý s chudými. První tr?ní hospodá?ství se zrodilo ve 13. století v Evropě v ka?dodenním kontaktu s franti?kány, kte?í byli p?áteli těchto prvních obchodník?. Tato ekonomika jistě vytvá?ela bohatství, ale nepohrdala chudobou. Vytvá?ela bohatství, ani? by pohrdala chudobou. Ná? kapitalismus naopak chce chudým pomáhat, ale nevá?í si jich, nechápe paradoxní blahoslavenství: ?Blahoslavení chudí“ (srov. Lk 6,20). Nemáme bídu milovat, ale musíme proti ní bojovat, a to p?edev?ím vytvá?ením práce, d?stojné práce. Evangelium nám v?ak ?íká, ?e bez docenění chudých nelze bojovat s jakoukoli bídou. A právě odtud musíme za?ít, i vy, podnikatelé a ekonomové: máme pro?ívat tyto Franti?kovy evangelijní paradoxy. Kdy? mluvím s lidmi nebo zpovídám, v?dy se ptám: ?Dáváte almu?nu chudým?“. – ?Ano, ano!“ – ?A kdy? dáváte almu?nu chudým, díváte se jim do o?í?“ – ?No, já nevím...“ – ?A kdy? dává? almu?nu, hodí? mu minci, nebo se dotýká? ruky toho chudáka?“  Lidé se nedívají chudému do o?í a nedotýkají se ho, a to je odklon od ducha chudoby, od skute?né reality chudých, od lidskosti, kterou musí mít ka?dý lidský vztah. Někdo mi ?ekne: ?Pape?i, máme zpo?dění, kdy skon?í??“ Skon?ím hned.

Ve světle těchto úvah bych vám rád zanechal t?i pokyny, t?i tipy, jak se posunout vp?ed.

První: podívejte se na svět o?ima těch nejchud?ích. Franti?kánské hnutí dokázalo ve st?edověku vymyslet první ekonomické teorie, a dokonce i první solidární banky (?Monti di Pietà“), proto?e se na svět dívalo o?ima těch nejchud?ích. I vy zlep?íte ekonomiku, pokud se na věc podíváte z pohledu obětí a odepisovaných. Ale abyste získali pohled chudých a obětí, musíte je znát, musíte se s nimi p?átelit. A vě?te mi, ?e kdy? se stanete p?áteli chudých, kdy? budete sdílet jejich ?ivot, budete mít také podíl na Bo?ím království, proto?e Je?í? ?ekl, ?e jejich je nebeské království, a proto jsou blahoslavení (srov. Lk 6,20). A opakuji: a? va?e ka?dodenní volby nep?sobí odpis.

Za druhé: jste hlavně studenti, vědci a podnikatelé, ale nezapomínejte na pracující, nezapomínejte na dělníky. Mám na mysli rukodělnou práci. Práce je ji? nyní výzvou na?í doby a bude je?tě vět?í výzvou zít?ka. Bez hodnotné a dob?e placené práce se mladí lidé nestanou skute?ně dospělými, nerovnosti se zvy?ují. Někdy se dá bez práce p?e?ít, ale ne?ije se vám dob?e. Proto p?i vytvá?ení zbo?í a slu?eb nezapomínejte na práci, dobrou práci, a práci pro v?echny.

T?etím vodítkem je: vtělení. Ti, kte?í v rozhodujících okam?icích dějin dokázali zanechat dobrou stopu, tak u?inili proto, ?e ideály, touhy a hodnoty p?evedli do konkrétních děl. To znamená, ?e je inkarnovali. Kromě psaní a konání kongres? dali tito mu?i a ?eny ?ivot ?kolám a univerzitám, bankám, odbor?m, dru?stv?m, institucím. 厂惫ě迟 ekonomiky změníte, pokud budete kromě srdce a hlavy pou?ívat také ruce. T?i jazyky: hlava, jazyk my?lení, ale nejen to: v kombinaci s jazykem citu, srdce, a v kombinaci s jazykem rukou. Musíte dělat to, co cítíte a myslíte, cítit to, co děláte a myslíte, myslet to, co cítíte a děláte. Jedná se o spojení těchto t?í jazyk?. My?lenky jsou pot?ebné, hodně nás p?itahují, zvlá?tě kdy? jsme mladí, ale mohou se změnit v past, pokud se nestanou ?tělem“, tedy konkrétností, ka?dodenním závazkem: t?emi jazyky. Samotné my?lenky ocho?í a my v?ichni skon?íme na obě?né dráze, pokud setrváme pouze u my?lenky. My?lenky jsou nezbytné, ale musí se stát ?tělem“. Církev v?dy odmítala gnostické poku?ení, gnózi, poku?ení pouhé my?lenky, které si myslí, ?e m??e změnit svět výlu?ně odli?ným poznáním, bez úsilí těla. Díla jsou méně ?zá?ivá“ ne? velké ideje, proto?e jsou konkrétní, díl?í, omezená, se světlými i stinnými stránkami sou?asně, ale oplodňují zemi den za dnem: realita je nad?azena ideji (srov. apo?tolská exhortace Evangelii gaudium, 233). Milí mladí lidé, realita je v?dy nad?azena ideji: bu?te na to pozorní.

Drazí brat?i a sestry, děkuji vám za va?e nasazení: děkuji vám. Jděte vp?ed s vnuknutím a p?ímluvou svatého Franti?ka. A pokud s tím souhlasíte, rád bych se na závěr pomodlil. P?e?tu tuto modlitbu a vy ji budete provázet srdcem:

Ot?e, prosíme tě o odpu?tění za to, ?e jsme tě?ce zranili zemi, ?e jsme nerespektovali p?vodní kultury, ?e jsme si nevá?ili těch nejchud?ích a nemilovali je, ?e jsme vytvá?eli bohatství bez spole?enství. ?ivý Bo?e, který jsi svým Duchem inspiroval srdce, ruce a mysl těchto mladých lidí a vyvedl je na cestu do zaslíbené země, shlédni laskavě na jejich velkorysost, lásku a ochotu obětovat sv?j ?ivot pro velký ideál. Po?ehnej jim, Ot?e, v jejich podnicích, ve studiu, ve snech; provázej je v jejich tě?kostech a utrpeních, pomoz jim je proměnit ve ctnost a moudrost. Podporuj je v jejich touze po dobru a ?ivotě, podpo? je p?i jejich zklamání tvá?í v tvá? ?patným p?íklad?m, a? se nenechají odradit a pokra?ují ve své cestě. Ty, jeho? jednorozený Syn se stal tesa?em, jim dodej radost z proměny světa láskou, nadáním a rukama. Amen.

A mnohokrát děkuji.