蜜桃交友

Generální shromá?dění p?evá?ně laického a ekumenického Hnutí fokoláre probíhá od 27. ledna a? do zít?ej?í neděle 7. února formou videokonference za ú?asti necelých ?ty? stovek jeho p?edstavitel?. Zvolilo nové vedení (prezidentku, jí? je podle stanov v?dy ?ena, aby se zvýraznil mariánský charakter hnutí, spoluprezidenta, katolického kněze Jesúse Morána, a dvaadvacet poradc?, v?etně jednoho zástupce, Víta Valtra, z ?eské republiky). Plenárnímu zasedání p?edcházela ?ir?í konzultace, z ní? vze?lo několik tisíc návrh? na dal?í smě?ování hnutí, informovala pape?e Franti?ka nová p?edsedkyně, Margaret Karramová:

?Z této synodální cesty vyplynuly ?ty?i tematické okruhy, co se tý?e budoucího smě?ování hnutí v p?í?tím ?estiletém období: volání dne?ního lidstva, zejména vzhledem k vy?azovaným lidem, p?írodnímu prost?edí, pandemii a rodině; dále ?ivá pamě? a zp?ítomňování charismatu jednoty, jak nám je p?edala Chiara Lubichová, na?e snahy ve v?ech oblastech církve a kone?ně na?e spole?ná cesta s novými generacemi“.

Prezidentka hnutí, které vzniklo za druhé světové války v severoitalském Tridentu, poté p?ipomenula pape?ova slova p?i náv?těvě jednoho z měste?ek (citadel) této komunity: ?Jste teprve v po?átcích, a toto malé zrnko zaseté v brázdách dějin musí zapustit ko?eny a nést vydatné plody, ve slu?bě hlásání a vtělování Je?í?ova evangelia“ (, 10.5.2018), a po?ádala ho o povzbuzení na této cestě, ?emu? Svatý otec vyhověl úvahou ?leněnou do t?í bod?. V prvním vyzdvihl nutnost p?ekonání ?ur?itého p?irozeného zmaru a také po?etního úbytku ?len?“ po zakladatel?ině smrti, které si ?ádá ?dynamickou věrnost zakladatelskému charismatu, schopnou interpretovat znamení a nouzi doby“:

?Jedná se o to zachovat věrnost p?vodnímu zdroji a zároveň usilovat o jeho promý?lení a vyjád?ování v dialogu s novými sociálními a kulturními situacemi. Charisma má své pevné ko?eny, av?ak strom roste v dialogu s realitou. Taková aktualizace je tím plodněj?í, ?ím více doká?e sladit tvo?ivost, moudrost a vnímavost v??i v?em lidem a věrnost církvi. Va?e spiritualita, která se vyzna?uje dialogem a otev?eností v??i r?zným kulturním, sociálním a nábo?enským kontext?m, zajisté m??e takový proces podpo?it. Je nutné ustavi?ně pěstovat otev?enost v??i druhému ?lověku, a? je to kdokoli: evangelium je ur?eno v?em a stává se kvasem nového lidstva na ka?dém místě a v ka?dém ?ase.“

Dialogický a otev?ený postoj navíc zamezuje jakékoli sebevzta?nosti, která nikdy nepochází od dobrého ducha, pokra?oval pape?. Nestahujme se sami do sebe, nebo? nás to v?dy p?ivádí k obhajobě instituce na úkor lidí, co? m??e znamenat rovně? ospravedlňování ?i utajování p?ípad? zneu?ívání, jak jsme bolestně zjistili v posledních letech.

?Sebevzta?nost brání v pohledu na chyby a nedostatky, brzdí v cestě, klade p?eká?ky otev?enému p?e?et?ení institucionálních proces? a stylu vlády. Je lep?í s odvahou, parrhésií a pravdou ?e?it problémy, ?ídit se pokyny církve, která je pravou Matkou, a vyhovět nárok?m spravedlnosti a pravdy. Oslava sebe sama není dobrou slu?bou charismatu. Spí?e je zapot?ebí dennodenně s ú?asem p?ijímat nezaslou?ený dar, který jste obdr?eli, kdy? jste se setkali se svým ?ivotním ideálem, a s Bo?í pomocí se na něj sna?it odpovídat s vírou, pokorou a state?ností, jako Panna Maria po Zvěstování.“

Pape? se těmito slovy z?ejmě nep?ímo dotkl p?ípadu sexuálního obtě?ování, jeho? se v osmdesátých letech dopustil bývalý zasvěcený ?len Hnutí fokoláre ve Francii. Spoluprezident hnutí se na podzim loňského roku setkal s několika obě?mi těchto ?in? a vyjád?il ?bolest a hanbu“ nad zneu?íváním i ?dlouhodobým ml?ením a nedostatkem iniciativy ze strany zodpovědných“, jak hnutí . Svatý otec nicméně upozornil, ?e ?ka?dá krize je povoláním k nové zralosti, je ?asem Ducha, který podněcuje k obnově“, a pokud se nezmění v konflikt, m??e se tak stát novou p?íle?itostí k r?stu:

?Úlohou zodpovědných na v?ech úrovních je zasadit se o to, aby se komunitní a organiza?ní krize ?e?ily co nejlep?ím a konstruktivním zp?sobem, zatímco osobní duchovní krize, které se týkají niternosti ka?dého jednotlivce a oblasti jeho svědomí, vy?adují, aby se jimi obez?etně zabýval někdo, kdo nezastává zodpovědné pozice, a to na v?ech rovinách v rámci Hnutí. Toto je odjak?iva dobré pravidlo církve a mni?ského ?ivota, které platí nejenom pro osobní krizové momenty, nýbr? v?eobecně pro doprovázení lidí na duchovní cestě. Jde o ono moudré rozli?ování mezi vněj?ím oborem (foro externo) a oborem svědomí (foro interno), jeho? nepostradatelnosti nás u?í církevní zku?enost a tradice. Smě?ování oblasti vlády a svědomí toti? zavdává p?í?inu ke zneu?ívání moci a dal?ímu zneu?ívání, jeho? jsme byli svědky, kdy? hrnec s těmito o?klivými problémy p?ekypěl“.

A kone?ně pape? vyzval k dvojí perspektivě p?i uskute?ňování charismatu jednoty, které nám Je?í? odkázal ve své poslední modlitbě: »Aby v?ichni byli jedno« (Jan 17,21) a které je dílem milosti Trojjediného Boha. P?i pohledu navenek Franti?ek vybídl k následování p?íkladu Chiary Lubichové a jejího svědectví o lásce, p?ekonávajícího ka?dou bariéru.

?Nezapomínejte, ?e blízkost je tím nejautenti?těj?ím Bo?ím jazykem. Pomysleme na knihu Deuteronomium, kde Pán ?íká: Jakému národu by byl B?h tak blízko, jako já Izraeli? Tato Bo?í blízkost pak pokra?ovala, a? dospěla do nejzaz?í, podstatné blízkosti Slova, u?iněného Tělem, Boha, který se stal jedním z nás. Nezapomínejte, ?e blízkost je Bo?í styl a podle mého soudu nejryzej?í jazyk“.

V souvislosti s vnit?ní organizací hnutí pape? nabádal k výrazněj?í synodalitě, spoluodpovědnosti a ú?asti v?ech ?len?. Zodpovědným p?edstavitel?m kladl na srdce trasparentní konzultaci na v?ech úrovních, v jejím? rámci v?ichni ?lenové sdílejí své dary, ale té? názory v pravdě a svobodě. V samém závěru Svatý otec ozna?il Je?í?ovu opu?těnost na k?í?i za nejvy??í míru lásky, z ní? plyne milost, která proměňuje utrpení a dokonce té? tragédie v pramen světla a naději pro lidstvo.

?V tomto p?echodu ze smrti k ?ivotu spo?ívá jádro k?es?anství i va?eho charismatu. Děkuji vám za va?e radostné svědectví, které nadále p?iná?íte světu i církvi. Je to radostné svědectví – ?íká se, ?e fokolaríni se ustavi?ně usmívají. (...) Víte, ?e existuje ?tvero věcí, které B?h nezná? Neví, co si myslí jezuité, kolik peněz mají salesiáni, kolik ?enských kongregací existuje a ?emu se fokolaríni po?ád smějí!“

Zavtipkoval si pape? Franti?ek p?i dne?ní audienci pro Hnutí fokoláre.

(jag)