Kardinál Cupich: Zastavení USAID 'm??e skute?ně vést k úmrtím'
Kardinál Blase J. Cupich
Během několika málo týdn? nová administrativa náhle zastavila zahrani?ní pomoc na 90 dní a provedla dramatické ?krty ve financování a personálu americké Agentury pro mezinárodní rozvoj. To uvrhlo sí? charitativních organizací, které spravují na?i globální humanitární pomoc, v?etně těch, které financují katolíci, do chaosu. Takto ukvapené jednání má svou lidskou cenu, co? je ?áste?ně d?vod, pro? 13. února federální soudce na?ídil administrativě obnovit financování vzhledem k ?pravděpodobnosti tvrzení, ?e kroky exekutivy poru?ují ústavu a zákony Spojených stát?“.
Vláda má sice právo a povinnost zajistit, aby prost?edky daňových poplatník? byly vynakládány rozumně, ale zmrazení této pomoci, a to je?tě p?ed jakýmkoli takovým p?ezkumem, p?ispívá k utrpení lidí, kte?í hladoví, jsou bez domova a ohro?eni nemocemi. Vláda sice oznámila, ?e ?ivot zachraňující pomoc bude výjimkou, ale tyto výjimky nejsou ú?inně uplatňovány. Ochromená USAID neprovádí v?as platby za minulou a sou?asnou práci v těchto ?ivot zachraňujících programech, co? m??e zp?sobit trvalé po?kození schopnosti skupin humanitární pomoci zachraňovat ?ivoty.
To je jeden z d?vod?, pro? Konference katolických biskup? USA (USCCB) podala 18. února ?alobu na státní správu. ?Konference se náhle ocitla v situaci, kdy není schopna pokra?ovat ve své práci v pé?i o tisíce uprchlík?, které vláda p?ijala v na?í zemi a svě?ila do pé?e USCCB poté, co jim byl udělen legální status,“ vysvětlil p?edseda USCCB arcibiskup Timothy Broglio. USCCB, která podle ?aloby ?ka?doro?ně vynakládá na p?esídlování uprchlík? více prost?edk?, ne? dostává od federální vlády“, stále ?eká na úhradu od vlády v celkové vý?i asi 13 milion? dolar? za výdaje p?ed 24. lednem.
Rozhodnutí náhle sní?it financování USAID vyvolalo rychlou reakci mezinárodního spole?enství, v?etně Svatého stolce:
Podle prohlá?ení Caritas Internationalis, konfederace 162 katolických humanitárních organizací, které p?sobí ve více ne? 200 zemích a územích, ?zastavení USAID ohrozí základní slu?by pro stovky milion? lidí, podkope desetiletí pokroku v humanitární a rozvojové pomoci, destabilizuje regiony, které na tuto kritickou podporu spoléhají, a odsoudí miliony lidí k nelidské chudobě nebo dokonce smrti“.
Dopad těchto finan?ních ?krt? je ohromující jak pro malé, tak pro vět?í charitativní organizace, jako je Catholic Relief Services (CRS), program zahrani?ní pomoci Konference katolických biskup? USA, zalo?ený v roce 1943.
Carolyn Woo, která CRS vedla v letech 2012-2016 a kdysi p?sobila jako děkanka Mendoza College of Business na University of Notre Dame, p?iná?í ?okující hodnocení: ?Zmrazení [zahrani?ní pomoci],“ ?ekla v rozhovoru pro Our Sunday Visitor, ?pokud se týká program?, jako je tento, skute?ně ohro?uje zdraví lidí, jejich ?ivobytí a m??e skute?ně vést k úmrtím.“
Je to proto, ?e CRS ka?doro?ně poskytuje pomoc p?ibli?ně 210 milion?m lidí ve 120 zemích - a jak pí?e Woo v ?lánku v ?asopise America ze 7. února, více ne? polovina jejího rozpo?tu pocházela ze zakázek USAID. Kdy? sní?íte rozpo?et charitativní organizace na polovinu, sní?íte mno?ství pomoci, kterou m??e poskytnout.
Jakou pomoc CRS nabízí? Zpět k Woo: ?Granty USAID umo?ňují CRS realizovat pomoc p?i mimo?ádných událostech a dlouhodobý transforma?ní rozvoj. Tato práce pokrývá a integruje více oblastí pro lidský rozkvět: potraviny, zdraví, ?ivobytí, zemědělství, vzdělávání, vodu a hygienu, pé?i o děti, p?ístup ke kapitálu a posilování míru."
Tato komplexní práce není pouhou almu?nou, nýbr? pomocí. Woo p?ipomíná p?íběh Ernesta, zemědělce, který se ocitl v nouzi poté, co jeho náklady po léta p?evy?ovaly výnosy z prodeje plodin. S pomocí CRS se farmá? nau?il udr?itelně pěstovat novou plodinu a díky tomuto prvnímu výnosu se mohl vydat na cestu k finan?ní stabilitě. Brzy za?al tyto metody u?it dal?í zemědělce a dokonce na?et?il dost na to, aby mohl poslat své děti na vysokou ?kolu. Tento program byl financován z grantu USAID.
Někte?í tvrdí, ?e omezování USAID bylo nutné, proto?e je ?nehospodárné“. Woo se zabývá i touto otázkou a vysvětluje, ?e za posledních t?icet let se celosvětová chudoba sní?ila z jedné t?etiny populace na jednu desetinu, co? umo?nila mezinárodní rozvojová pomoc. Woo navíc poznamenává, ?e ?úmrtnost matek i kojenc? klesla o 50 procent“. Pro ka?dého, kdo dává p?ednost ?ivotním otázkám, je tě?ké si p?edstavit lep?í návratnost investice, uvá?íme-li, ?e USAID tvo?í méně ne? 1 % federálního rozpo?tu.
Humanitární krize zp?sobená těmito ne?etrnými ?krty je v?ak také krizí d?věry - d?věry ve Spojené státy americké, v jejich schopnost dodr?et slovo a dostát svým slib?m. Taková ztráta d?věry by mohla mít neblahé d?sledky.
Na to okam?itě upozornil kardinál Christoph Schönborn, emeritní vídeňský arcibiskup. Ve svém nedávném sloupku, který se týkal ru?ení smluv, kardinál pí?e: ?To, co se v sou?asné době děje ve Spojených státech, je nebezpe?né.“
?Smlouvy ?ídí velkou ?ást na?eho ?ivota,“ pokra?uje kardinál. ?Právní stát vzkvétá díky tomu, ?e smlouvy platí.“ Kdy? jsou dohody poru?eny, ?mocní diktují svou v?li bez ohledu na to, co je smluvně dohodnuto“.
?Věrnost a víra, d?věra a bezpe?nost, a p?edev?ím slab?í, chud?í a bezbranní jdou pak stranou,“ pokra?uje kardinál Schönborn a klade jednoduchou, ale pal?ivou otázku: ?Je to, co my chceme?“ ptá se Schönborn.
Na tom ?my“ zále?í. Pro ka?dý národ je zahrani?ní pomoc výrazem strategické prozíravosti. 厂惫ě迟 s men?ím lidským utrpením je z definice bezpe?něj?í. 厂惫ě迟, v něm? státy dodr?ují své dohody, je světem, v něm? má rozvoj vět?í ?anci na úspěch. Cesta ke zlep?ení lidských podmínek nevede dovnit?, ale spí?e ven z nás, z na?ich enkláv a národ?, k trvalému mezinárodnímu partnerství a autentickému rozkvětu lidské rodiny.
A kone?ně, zahrani?ní humanitární pomoc je také, hlouběji, vyjád?ením hodnot národa. K americkým hodnotám stále pat?í pé?e o méně ??astné, zastávání se utla?ovaných a budování dlouhodobého míru prost?ednictvím solidarity. Spojené státy vyjád?ily americké hodnoty, kdy? pomáhaly Evropě obnovit se po zni?ující druhé světové válce - to je ná? národní odkaz, který nesmíme nikdy opustit.
Jako k?es?ané následujeme Kristovu výzvu milovat bli?ního jako sebe sama, i kdy? je to tě?ké. Je v?ak t?eba zvá?it i méně duchovní úvahu: toti? ?e oslabení záchranné sociální sítě doma nebo v zahrani?í se nakonec dotkne nás v?ech, proto?e nikdo z nás není imunní v??i nemocem nebo ne?těstí, bez ohledu na to, jak je obda?en zdravím nebo bohatstvím. Amerika by měla být moudrá, aby v propojeném světě nep?ekra?ovala míru své moci. Koneckonc? nikdy nevíme, kdy budeme pot?ebovat pomoc dobrého samaritána.
Tento ?lánek byl p?evzat se souhlasem Chicago Catholic, anglicky psaných novin chicagské arcidiecéze.