Tanzanie: domov pro albíny, kter? jim mění ?ivot
Dorota Abdelmoula-Viet
A?koli je Tanzanie spojována p?edev?ím s nádherou africké krajiny, je to také jedna z nejchud?ích zemí Afriky, kde se k materiální chudobě p?idává i krutost pohanských pověr. Podle jedné z nich mohou být zárukou prosperity amulety vyrobené z úlomk? těl albín?. A p?esto?e se zdá, ?e jde o ojedinělé p?ípady, zejména proto, ?e zákon takové praktiky zakazuje, sestra Amelia Jakubik CSL, jedna ze dvou loretánských sester slou?ících v tanzanské Mwanze, vysvětluje, ?e brutalita je stále na denním po?ádku. ?Tady, na na?em území, byla p?ed měsícem zabita dvouletá hol?i?ka, p?ed několika dny byl doma napaden ?ák druhé t?ídy, kterému pomáháme, a dal?í dítě bylo sta?eno z k??e,“ lí?í kruté události loretánská ?eholnice, která spolu se svou spolusestrou a P. Januszem Machotou SMA vede domov pro albínské děti. Nejvíce albín? na světě se rodí právě v Tanzanii. Podle posledních údaj? je to 1 z 1500 narozených dětí.
Domov, nikoliv centrum
To je d?le?itý rozdíl, zd?razňují vedoucí. ?Plachta“, tak se d?m jmenuje, byl vytvo?en po vzoru velké tanzanské rodiny, aby mladí ?lenové rodiny mohli plně pro?ívat rodinné teplo. ?Byl to bláznivý a inovativní nápad otce Janusze. Jeho p?áním bylo vytvo?it právě domov, nikoliv dal?í centrum,“ vysvětluje sestra Amelia, vystudovaná matemati?ka, která v Africe opustila pe?livé ú?etnictví a místo toho pou?ila ?aritmetiku srdce‘. P?vodně jsme chtěli, aby tam p?i?lo ?ít 14 dětí, proto?e místní rodiny jsou velmi po?etné. Realita ukázala, ?e to nesta?í. V sou?asné době máme v domě 20 dětí ve věku od 7 do 20 let. ?V posledních několika letech ji? ?ty?i lidé, o které jsme se starali, vypluli do ??irých vod“ ?ivota. Někte?í studují, jiní si hledají vlastní cestu. Bez podpory a lásky, které se jim dostalo v domově ?Plachta“, by si nevě?ili. ?Na?e slu?ba je velmi jednoduchá: být s nimi, vytvo?it rodinnou atmosféru, místo, kde se mohou cítit ?ádaní, p?ijímaní a milovaní,“ vysvětluje ?eholnice. A pak: poslat je do ?koly - v tomto p?ípadě do jedné z místních Montessoriovských ?kol. Jak sestra Amelia vysvětlila, vzdělání je nejen vstupenkou ke splnění sn?, ale také odpovědí na omezení spojená s albinismem. ?Nemohou se věnovat práci v terénu ani jiným venkovním aktivitám, proto?e kv?li albinismu jim hrozí rakovina k??e a ?ada dal?ích nemocí.“
Znají je podle jména
?Plachta“, která ji? ?ty?i roky ?chrání‘ tanzanské děti, mění nejen jejich ?ivoty, ale i místní prost?edí, které za?íná vnímat v novém světle lidi s albinismem, ?asto odmítané nejen spole?ností, ale i jejich rodi?i. ?Máme děti, které byly opu?těny ve ?ty?ech letech. Jejich rodi?e je nechali v jednom z center, pak změnili telefonní ?íslo a místo bydli?tě, aby s nimi p?eru?ili kontakt,“ ?íká loretánská ?eholnice. Podobných p?íběh? je bohu?el mnoho. Protilátkou na odmítnutí je p?ijetí, které se z domova p?ená?í do okolí. ?Kdy? jsme za?ínali, sly?eli jsme za sebou k?ik: Ach! Tady p?icházejí albíni! Dnes sly?íme: Aha, Lilian! Á, u? jde Teresina!" ?íká ?eholnice. D?m ?asto nav?těvují místní děti; sestra Amelia spolu s dal?ími vedoucími ?Plachty“ jen v letech 2021-2022 vedla v Tanzanii více ne? 200 seminá?? o albinismu. Strach a stud pomalu ustupují. ?Nikdy nezapomenu na vdě?nost jedné matky, kdy? se dozvěděla, ?e se postaráme o její dceru, kterou opustila p?i porodu, kdy? jí samotné bylo 14 let. Ona, která se d?íve za svou dceru styděla, se jí nyní chlubí“.
Nenápadná síla víry
Na otázku, jak je ?innost sester v této oblasti vnímána, sestra Lauretana odpověděla: ?Uvědomují si, ?e sem nep?icházíme vydělávat, ale milovat. A p?ijímají nás velmi v?ele“. Po v?elém p?ijetí následuje také milost víry, která se diskrétně vlévá do srdcí dětí v na?í pé?i. ?Plachta“ nevy?aduje, aby mladí lidé pat?ili k církvi: ?Neptáme se, jakého jsou nábo?enství nebo víry, prostě p?ijímáme ty, kte?í to nejvíce pot?ebují,“ vysvětluje ?eholnice a dodává, ?e mezi dětmi jsou muslimové, adventisté i ti, kte?í víru hledají. ?Máme ji? t?i děti, které otec Janusz pok?til. Není to na?e zásluha, nenutíme je, ale v praxi ukazujeme, v ?em na?e víra spo?ívá. Vidí, jak se modlíme, jak se denně ú?astníme eucharistie. Vidí, odkud ?erpáme sílu“.
